Kamera sleduje část tenisového kurtu, kde odhodlaně trénuje mladá dívka. Zvuková stopa naznačuje, že odpaluje míčky, ale je vidět, že ve skutečnosti jde o pohyby naprázdno. Jako když boxeři stínují. Už v této zdánlivě nenápadné úvodní scéně snímku Julie mlčí se projevuje specifická atmosféra díla, v němž tiché a poklidné momenty vyvolávají zvláštní neklid a napětí. Debutující režisér Leonardo Van Dijl ukazuje zákulisí vrcholového sportu s úplně jiným záměrem než většina tenisových dramat. Sice tu zazní věta, jež tenis přirovnává k bojovým sportům, ale adrenalin a akce jsou to poslední, co chce film zobrazit.

Drama produkované bratry Dardennovými se soustředí na titulní hrdinku, nejtalentovanější žačku prestižní tenisové školy. Tu nedávno postihla tragédie v podobě sebevraždy místní absolventky. A zdá se, že by to mohlo souviset s toxickým chováním jejího bývalého trenéra Jeremyho, jenž dosud dohlížel také na Juliiny úspěchy. Jeremy je dočasně suspendován, probíhá vyšetřování, ale také interní mentorská sezení, která mají studentům pomoci tíživou situaci zvládnout. Jenže Julie, jak je zřejmé už z názvu filmu, odmítá o Jeremym mluvit. Zachycení tohoto mlčení je hlavní ambicí díla a také tím, co z něho činí tak silný počin.

Stále sama

Ve snímku Borg/McEnroe (2017), vyprávějícím…