Svět se pořád zrychluje. Tak zní floskule, která je stejně tak pravdivá, jako nicneříkající. Pokud jde o zrychlení v redakci A2, můžeme s jistou mírou uspokojení konstatovat, že nejdeme s duchem doby. Začínali jsme jako týdeník, ale čtrnáctideník jsme už tak dlouho, že si každotýdenní uzávěrky dávno nedokážeme představit. Vždyť i aktuální tempo šestadvaceti čísel ročně je poměrně náročné – a to nejen pro nás… Na léto proto opět chystáme zvolnění obvyklé obtýdenní frekvence a místo následujících čtyř čísel vyjdou dvě dvojčísla – zato ale s přílohami. Na první se můžete těšit za měsíc, další vyjde opět s měsíčním rozestupem. Potom se vrátíme k dosavadnímu kulturnímu maratonu.

Ale zpátky k tématu tohoto vydání. S nápadem udělat číslo o času a s ním spojeném zrychlení za námi přišel sociolog Filip Vostal, který připravil tematický rozhovor s rakouskou vědkyní Ulrike Felt a zároveň napsal esej, v němž se zaobírá napětím mezi dvojím pojetím času (chronos versus kairos) a upozorňuje, že předmětem komodifikace dnes není jen náš čas, ale i přirozená touha zpomalit, jíž se často dovolávají různé konzervativní síly. Jan Géryk ukazuje, že nerovnoměrné zrychlení společnost nejen desynchronizovalo, ale i apolitizovalo. Obraz fragmentovaného světa, který se nutkavě upíná k okamžikům, vykresluje také Josefína Formanová,…