Léto trávím v krajině, která nebere dech, a přece mě neustále nutí o sobě přemýšlet. Je to svěže zelený ostrov uprostřed sežehlých vinic a polí. Má sto kilometrů na délku a pětapadesát na šířku. Nicméně já se pohybuju převážně v jeho prostředku po hustém spletenci prázdných asfaltek, prašných cest a pěšinek v rádiu patnácti dvaceti kilometrů od vesnice.…