Končící Fialova vláda ve svém takřka alchymistickém zaujetí pro rozbíjení atomů stihla naplánovat další státní výdaje související s Dukovany. Vrásky na čelech příštích ministryň či ministrů financí tak nebudou dělat jen postupně bobtnající investiční náklady za oba reaktory. Na ty musí být ve víceletém rozpočtu státu vyčleněno v téhle chvíli cca 410 miliard plus dalších skoro čtrnáct na úpravu dopravní trasy, bez níž by se těžké ocelové odlitky z Koreje staly svérázným pomníkem někde na Labi. Nově k tomu přibude dalších nejméně dvanáct miliard, jimiž zadotujeme přiznané dopady této olbřímí stavby na její okolí. V rozpočtu Česka přitom chybějí desítky miliard jen na kvalitní vzdělávání, vědu a výzkum, bez nichž potřebnou modernizaci nezvládneme.

Dopady popsané v Socioekonomické studii Dukovany 2024 ukazují, že výstavbou má v regionu přibýt deset tisíc nových obyvatel, pro které musí urychleně vzniknout tři tisíce nových bytů, parkovací místa, školy, školky, zdravotní ordinace, dojít k rozšíření nemocnic, být zajištěna veřejná doprava či posíleny personální kapacity veřejné správy. A nejen pro ně, po dobu stavby se tu má pohybovat na dva­advacet tisíc cizinců – stavbařů a jejich rodinných příslušníků. Světlo světa proto spatří zvláštní vládní program na podporu cílené ekonomické migrace (možná někoho vhodného ke koordinaci dodá Okamurova SPD?).

Právě přijatý Akční plán pro řešení dopadů „dostavby“ Jaderné elektrárny Dukovany přináší pětatřicet konkrétních opatření. Upoutá, že na prvním místě je vypíchnuta oblast bezpečnosti a krizového řízení – posílení kapacit policie pro zajištění veřejného pořádku, integrace nově příchozích pracovníků, vybavení a zaplacení nových hasičů či zdravotníků.

Kromě již výše zmíněných oblastí vláda i krajští politici z Vysočiny a Jihomoravského kraje plánují zhmotnit sen českých a moravských průmyslníků a aktivně přizpůsobit regionální vzdělávací systém potřebám jaderného průmyslu. Nejen úpravou oborové struktury středního a vyššího odborného školství, ale i celé školské infrastruktury, ve které nemají být financovány běžné rozvojové záměry vzdělávacích zařízení bez jasné vazby na stavbu reaktorů.

Nedílnou součástí vládou schváleného dokumentu je Komunikační strategie. Ministerští autoři si zřejmě uvědomili, že nekritická víra občanů ve spásu cestou jaderné energetiky, která patří k nejsilnějším v Evropě, by mohla utrpět, až stavba začne a s tím se vyjeví ekonomická realita či praktické důsledky v okolí. Od celostátní po regionální úroveň všemi dostupnými komunikačními kanály máme být utvrzováni, že jádro je domácí, bezpečný, po všech stránkách přínosný zdroj, který nám pomůže odvrátit klimatickou změnu. A kdyby se snad objevily hlasy či studie oponentů, bude připravena centrálně řízená kritická komunikace. Za partnera kampaně je navržen i veřejnoprávní Český rozhlas.

Při čtení mi vytanula na mysl kniha Atomový stát rakouského spisovatele a futurologa Roberta Jungka. Popsal v ní posilování role státu, který se rozhodl využívat atomovou energii, s negativními důsledky pro svobodu jednotlivce. Ani po padesáti letech neztratila na svém apelu, i když naším světem nově otřásají algoritmy sociálních sítí a nyní i AI. Probereme se z tohoto omámení včas?