Snažíte se zprostředkovat kulturu těm, kdo se k ní sami nedostanou. Kolika lidem jste už umožnili návštěvu nějaké akce a o jaké skupiny lidí jde?

Od loňského května proběhlo téměř dvě stě návštěv kulturních akcí a bylo vydáno kolem pěti set volných vstupů. Výraznou skupinu návštěvníků tvoří lidé na ulici, v substandardním bydlení nebo v sociálním bydlení, což jsou klienti azylových domů, služeb sociál­ní rehabilitace, nízkoprahových denních center nebo i terénních programů pro osoby bez domova. Dále jde například o klienty ambulantních služeb pro lidi s duševním onemocněním a ty, kteří se léčí ze závislosti. Díky zapojení věznic v Jiřicích a Drahonicích umožňujeme přístup ke kultuře také vězněným. Do budoucna bychom chtěli zpřístupnit kulturu i dalším cílovým skupinám, jako jsou mladí lidé opouštějící ústavní výchovu, lidé s mentálním znevýhodněním nebo osamělí senioři. Zkrátka všem, kdo mají ztížený přístup ke kultuře. Překonávání bariér v cestě za kulturou nicméně zasazujeme do kontextu sociální práce, a proto si klademe podmínku, aby lidé, kteří chtějí využít našich služeb, spolupracovali se sociální službou.

S jakým úspěchem získáváte partnerské kulturní instituce? Setkali jste se už s odmítnutím?

U menších kulturních institucí typu studiových divadel nebo klubových kin se dá očekávat o něco větší spřízněnost s naší…