Kniha Blank. Příběh střelce vyšla poprvé roku 2020 v Sarajevu. Na domácí půdě se tehdy setkala s velkým ohlasem a během několika málo měsíců vznikl druhý i třetí dotisk. Fedja Štukan je bosenský herec, ale v recenzích nebo rozhovorech (před kameru občas přijede na své motorce značky BMW) se mu dostává mnoha dalších nálepek: snajpr, narkoman, alkoholik, herec, pilot, parašutista, motorkář, otec, aktivista.

Český překlad jeho debutového autobiografického románu vydalo nakladatelství Zeď. Jak se kniha, jež připisuje de facto všechny tragédie lidstva církvím a zpochybňuje nacionalismus, ocitla mezi tituly typu Izraelofobie nebo Izrael. Země, kterou nikdo nechápe, se mi nepodařilo rozklíčovat. Na zadní straně obálky čteme, že „celý život bojuje Fedja Štukan za poctivost, pravdu a spravedlnost“. Synopse plná expresivních slov a superlativů („Z válečných zákopů přes blázinec po heroinovou závislost vyletěl skutečný hrdina“) a k tomu citace Brada Pitta a Angeliny Jolie, kteří Štukana dle všeho k napsání knihy přivedli, vzbuzují očekávání epické jízdy v hollywoodském stylu. Ve skutečnosti je ale kniha komplexnější a přece jen i o něco pokornější.

Vlajka je cár látky

Blank není deník, ale vzpomínková mozaika, psaná na etapy po dobu devíti let. Jelikož se jedná o zážitky staré přes dvě desetiletí…