Oficiální autobiografie

Koncem loňského roku vyšla v nákladu dvaceti tisíc kusů autobiografie Tomáše Součka, tehdy reprezentačního kapitána a opory West Hamu. Autor v ich­-formě vypráví o své fotbalové cestě i závažných tématech, jako jsou šikana, gambling či duševní zdraví. Právě dvouleté potýkání s nespavostí a úzkostmi ho přimělo sepsat vlastní příběh ještě během aktivní kariéry – a osvětlit i svou typickou gólovou oslavu v podobě „helikoptéry“. Kniha se místy snaží působit motivačně pro všechny, kdo procházejí těžkostmi a mají strach se někomu svěřit; zdůrazňuje hodnoty poctivosti, rodinné pospolitosti či nezlomného outsiderství. Součkův příběh sám o sobě by jistě byl inspirativní, v knižní podobě jej však sráží zoufalá stylistická úroveň přiznaných ghostwriterů. Jan Palička s Davidem Čermákem se uchylují k těm nejhorším žurnalistickým floskulím a selhávají zejména v pokusu dát hráči uvěřitelný hlas: opakovaně mu například něco připadá „žinantní“, fotbalové hvězdy pak nesmyslně doprovází charakteristikami typu „šikula“ či „bombarďák“. Skutečně pozoruhodné momenty nabízí kniha spíše bezděky: zatímco trenér Moyes líčí, jak na Součka může být přísný, sám hráč o kapitolu dál přemítá, že tyto výtky jeho deprese možná prohlubovaly. Svou bezelstností šokuje přiznání, že na EURO 2024 odehrál Souček dva zápasy se zatajeným zraněním kolene. Osvěžující perspektivu konečně přináší manželka Natálie, jež vypráví o hledání vlastní identity a snaze vymanit se z kategorie pouhé „partnerky fotbalisty“.

David Čermák, Jan Palička, Tomáš Souček: Suk. Oficiální autobiografie. Uniprint 2025, 416 s.