Platformová práce představuje pro odborové hnutí problematický sektor, protože pracující zpravidla nesdílejí stejný prostor, což je obvykle základní předpoklad pro jejich sebeorganizaci. Právě proto je ale úsilí v tomto směru důležité i z hlediska tradičních odborů.

Foto Alexander Corkhill (CC -BY 2.0)
Opomíjeným, ale o to důležitějším tématem platformové ekonomiky je odborové organizování. Jde o novou výzvu z hlediska již existujících institucí kolektivního vyjednávání i samotných pracujících, pro které se často jedná o novou zkušenost.
Odborová hnutí platformových pracujících navazují na sílící zájem veřejnosti o kolektivní vyjednávání a konflikty, jež se týkají pracovních podmínek. Zatímco v kontextu českých platforem dosavadní snahy o vytvoření odborů zatím nebyly korunovány výraznými úspěchy, v zahraničí je to běžná součást fungování tohoto sektoru.
Náročnost sdružování v odborech lze dobře ukázat na případu rakouské organizace Riders Collective (RC), která začala vznikat během pandemie covidu okolo platformy Mjam (dnes Foodora). V počátcích RC jsem se v těchto kruzích pohyboval a díky tomu jsem získal unikátní zkušenost týkající se budování odborové organizace v tomto prostředí. Tvořit odbory od základů s sebou nese problémy, které se v následujícím textu pokusím nastínit. Nicméně i přes náročné začátky se RC podařilo vytvořit prostředí, v němž se sdružují zájmy všech platformových pracujících ve Vídni a Grazu.
Počáteční bariéry
Většina současných výzkumů se shoduje na tom, že v případě platformové práce často dochází k nesprávné klasifikaci závislé práce, tj. že je součástí švarcsystému. V praxi to znamená, že tito pracovníci mají velice často jiný…Článek je přístupný předplatitelům*kám.