Dokumentární divadlo se podle českého teatrologa Karla Krále v současné době nachází ve fázi rozkvětu, což se stalo impulsem ke vzniku této monografie. Autor přitom neusiluje o vytvoření jednotného a uzavřeného teoretického rámce, ale nabízí spíše pohled člověka, který se doku­-divadlu dlouhodobě věnuje. Kniha sestává z třiceti osmi samostatných příspěvků o konkrétních českých i zahraničních inscenacích, jež měl autor možnost osobně zhlédnout. Převládají recenze a analýzy, nechybějí ani rozhovory s tvůrci. Většina textů původně vyšla v různých periodikách či na autorově blogu. Král zároveň navrhuje vlastní kategorizaci dokumentárního divadla, která vychází z témat inscenací, jejich obsahu i způsobů adaptace. U jednotlivých příkladů přibližuje kontext jejich vzniku i tvůrčí východiska a pojmenovává principy a postupy, jimiž inscenátoři pracují s dokumentárním materiálem. Kniha tak nesleduje pouze jednotlivá díla, ale snaží se ukázat i rozmanitost podob, které může dokumentární divadlo mít. Publikace nepředstavuje zbytečně zatěžkanou teoretickou monografii, jejímž cílem by bylo stanovit přesnou definici dokumentárního divadla. Král namísto toho nabízí „malého průvodce“, který srozumitelně mapuje jeho současné podoby a umožňuje čtenáři orientovat se v širším kontextu. Množství konkrétních příkladů zároveň ukazuje různé možnosti práce s dokumentárností na jevišti. Kniha Dokumentární divadlo tak nabízí osobitý pohled na tuto výraznou divadelní formu a vytváří dobrý základ pro další odbornou diskusi.

Karel Král: Dokumentární divadlo. NAMU 2025, 222 s.