Největší a nejstarší z našich filozofických fakult zakládá svou prestiž mimo jiné „na bezkonkurenčním počtu studijních programů“, jak se dočteme na webu FF UK. Nyní ovšem vedení školy provádí problematickou reorganizaci, jež vypovídá především o neutěšeném stavu humanitních oborů a ztrátě étosu akademické práce.

Jahjá ibn Mahmúd al -Wástití Příběhy setkání, iluminovaný rukopis ze 13. století
V polovině června proběhl v pražském Kampusu Hybernská čtvrtý ročník akce „Překladatelé na FF UK“. Účastníci měli možnost v nabitém sále vyslechnout ukázky sedmnácti přeložených textů, na nichž pracoval o něco větší počet překladatelek a překladatelů, neboť v některých případech šlo o překlady kolektivní. Jak název napovídá, četli tu akademici i studenti, kteří působí na pražské Filozofické fakultě a věnují se překladu. Zazněly ukázky textů přeložených z řady jazyků od současné angličtiny přes arménštinu a čínštinu po latinu a starou saštinu. Většinou šlo o náročné texty, u nichž bylo zřejmé, že za překladem stojí dlouhodobá práce. Samotné čtení ale charakterizoval především elán vystupujících a zábavnost podání. Dvě hodiny, během nichž se vystřídaly nejrůznější žánry, uplynuly velice rychle a publikum od začátku do konce soustředěně a s chutí naslouchalo, a také reagovalo.
Osobně jsem ocenil schopnosti dramatické zkratky ve vymezeném krátkém čase a poznamenal si nejeden tip k četbě. Někteří překladatelé volili krátkou ukázku zastupující celé dílo, tak jako Zuzana Šťastná s překladem Císaře radosti Ocean Vuonga. Čtyři překladatelky Plautovy komedie Menaechmi (Cecylia Linková, Lucie Pultrová, Eliška Šolcová a Martina Vaníková) zahrály dokonale zdramatizované pasáže. Jan Starý s velkým citem pro napětí přečetl jádro povídky Jeptiškou od Johna Fanteho. Zdeněk Beran skvěle…Článek je přístupný předplatitelům*kám.