„Příroda snese i to nejdůkladnější zkoumání. Vybízí nás, ať skloníme zrak k tomu nejdrobnějšímu lístku a prohlédneme si ji očima hmyzu.“ Tak zní jeden z mnoha citátů na stěnách Newyorské veřejné knihovny, které se objeví v komiksu Insectopolis. Tento poznatek Henryho Davida Thoreaua si ovšem nečte nikdo z běžných návštěvníků, nýbrž jeden z mnoha zástupců hmyzu, kteří se prostorem rozlehlé budovy pohybují. Lidstvo vymřelo, a tak se o vlastních, přes 400 milionů let trvajících dějinách dozvídají především ti, jimž je zdejší výstava věnována. Peter Kuper je oceňovaný newyorský autor alternativních komiksů, v nichž se často věnuje společensko­-politickým tématům. Jeho nejnovější počin, který v originále vyšel v loňském roce, není tak radikální jako třeba bezeslovné zkoumání mocenských vztahů skrze všední obrazy z newyorského metra The System (1996). Jde v jádru o naučnou publikaci, lehce obohacenou vědecko­-fantastickým rámcem. Ale Kuper umí z dějin hmyzu vybírat právě ty momenty, které akcentují společenská či ekologická témata nebo různé historické nespravedlnosti. Jde o dílo, které se opravdu pokouší hledět na svět „očima hmyzu“ z jiné než lidské perspektivy – anebo přinejmenším nejen z perspektivy bílých mužů. Hravé detaily zaobaluje do sítě širších společenských kontextů, věnuje se osudům entomoložek či entomologů afroamerického původu. Insectopolis je kniha, která umí svou přístupnou formou oslovit i mládež, ale přitom díky svým politickým motivům přesahuje rámec běžné literatury faktu.

Peter Kuper: Insectopolis. Přeložil David Petrů. Paseka 2026, 256 s.