Menšinová hudba se na stránky mainstreamových médií zpravidla nedostává. Francouzské experimentální scéně se to začátkem ledna povedlo, není ale žádné překvapení, že pozornost deníku Libération přilákalo něco úplně jiného než hudba. Předčasně ukončený koncert v klubu Sample na pařížském předměstí Bagnolet ukázal, že k tomu, aby se okrajové kulturní oblasti dostalo publicity, stačí dvě věci: zdvižené pravice a oheň.

Součástí akce ze série French Deposition byla připomínka významné a zároveň značně kontroverzní postavy francouzského undergroundu. Jean­-Charles Delarue, který zemřel v únoru roku 2023 ve věku 43 let, proslul nejen svými hudebními aktivitami, ale také sebedestruktivním životním stylem, s nímž se pojily četné skandály a provokace. A právě na tuto stránku jeho osobnosti odkazovala improvizovaná performance, jejíž součástí bylo opakované hajlování. Část publika, zejména mladší lidé neznalí kontextu, si intervenci vyložila jako podporu nacismu a ostře se proti těmto projevům ohradila. Napjatou situaci se sice pořadatelům podařilo dočasně uklidnit, jenže dalším vystupujícím byl argentinský hudebník Lean­dro Barzabal, který si při svých performancích zcela nemetaforicky zahrává s ohněm, a plameny na scéně přiměly vedení klubu k ukončení koncertu a nevybíravému vyklizení klubových prostor.

Vyhrocená situace vypovídá především o tom, jaké důsledky může mít slepota vůči kontextu. Dotčená část obecenstva si mohla uvědomit, že ne každý, kdo použije nacistický pozdrav, nutně musí být nácek (apropriace nacistické symboliky má v hudbě dlouhou tradici a koneckonců i hloupý a nemístný vtip je stále jen vtip, jakkoli může zraňovat). Hajlujícím aktérům zase mohlo dojít, že jejich performance může být nepochopena – doba se proměnila a s ní i významy a dopady provokativních gest. Oheň je v tom vcelku nevinně, ale jasně – kde zlověstně plápolají plameny, tam těžko může vzniknout safe space. A skuteční náckové? Ti se nad podobnými konflikty určitě královsky baví. Jediný, kdo z celé události vychází jakžtakž důstojně, je nakonec Jean­-Charles Delarue: vzbudil rozruch, aniž by musel být fyzicky přítomen. Dobře pro něj.