Ruská invaze na Ukrajinu a čerstvě útoky USA a Izraele na Írán jasně ukázaly, jak je fosilní energie křehká a závislá na dynamicky se měnící geopolitické situaci. Podobné události výrazně zvyšují cenu plynu, nafty i elektřiny a způsobují sled energetických krizí, které dopadají na běžné lidi. Počet osob zasažených energetickou chudobou prudce roste (v Česku je to aktuálně dvanáct procent). Paradoxní je v tomto kontextu fakt, že v letech 2022 a 2023, tedy v období poslední energetické krize vyvolané geopolitickým otřesem, vykazovaly právě energetické společnosti enormní zisky.

Jen málokterá oblast tak slibně propojuje řešení klimatického rozvratu s otázkou bezpečnosti jako zelená energetika a její demokratizace. Přístup k levným a čistým energiím pro všechny je důležitý předpoklad pro to, aby byl přechod na nízkouhlíkovou energetiku úspěšný a žádná část společnosti kvůli němu nestrádala. Decentralizace zároveň zvýší odolnost našich energetických zdrojů vůči otřesům způsobeným politickými krizemi.

Když minulá vláda v roce 2024 do české legislativy konečně implementovala evropskou směrnici o sdílení energie s tuzemským názvem LEX OZE II, otevřela tak možnost sdílet elektřinu z vlastních zdrojů mezi obyvatelstvem. Dnes již skrze energetické komunity elektřinu sdílí přes třicet tisíc obyvatel (pořád jde ale o zlomek spotřebované energie, v reálných číslech 0,05 %). Ukazuje se však,…