Ministerstvo kultury zakročilo proti dalším zlovolným živlům podrývajícím národní hodnoty – knihovnám a původní české literatuře. Veřejně prospěšný projekt Česká knihovna, který poslední čtvrtstoletí každoročně podporoval „nákup nekomerčních titulů uměleckých děl české literatury, české ilustrované beletrie pro děti a mládež, vědy o literatuře a jejich distribuci do uvedených knihoven dle jejich vlastního výběru“, z pověření MK ČR spravuje Moravská zemská knihovna. Ta však na svých stránkách začátkem dubna oznámila, že v roce 2026 se nákup a distribuce krásné literatury konat nebude, protože „z důvodu stávajícího rozpo­čtového provizoria není možné zajistit realizaci projektu v potřebném objemu a parametrech“.

Potřebný objem a parametry? Každá profesionální knihovna, jak veřejná, tak univerzitní, si dosud mohla s žádostí o poskytnutí dotace ročně objednat maximálně dvacet svazků v celkové hodnotě jednotek tisíc korun, což dohromady dělá pár milionů neboli setiny procenta předpokládaného rozpočtu ministerstva kultury pro letošní rok. Mezi kritéria rozhodující o zařazení titulu do programu patří mimo jiné jeho vysoká umělecká či odborná úroveň, přínos pro knihovny nebo přínos z hlediska zachování a rozvíjení umělecké různorodosti. Skoro by se dalo říct, že se takový titul musí vyznačovat výtečností či vznešeností, což jsou mimochodem dle Slovníku spisovného jazyka českého synonyma výrazu „excelence“, tedy oné kvality, kterou by současný ministr kultury tak rád podporoval.

Co je vlastně cílem z hlediska veřejného financování zanedbatelného, ovšem pro knihovny, nakladatelství a autorskou i čtenářskou obec bolestivého škrtu? A zaznamená ho vůbec někdo kromě posledně jmenovaných? Snaží se Motoristé potajmu vybudovat nejobsáhlejší knihovní fond v ČR z garáže Filipa Turka? Chtějí srazit čtenářskou gramotnost na nulu, aby se nad jeho bludnými výroky už nikdo nepozastavoval?