close search

Budeme tu pořád

Co Bad Bunny vzkazuje Trumpovým Spojeným státům?

Portorická hudební hvězda Bad Bunny výrazně promlouvá do americké politiky. Přestože zpěvákova show během Super Bowlu měla poklidný průběh, vyslala směrem k Trumpově administrativě jasný vzkaz. Dokážou demokraté získat zpět přízeň latinos, kteří současnému prezidentovi pomohli k návratu do Bílého domu?

Bad Bunny během vystoupení na Super Bowlu. Foto YouTube

„Bůh ochraňuj Ameriku,“ pronesl během polo­­časového vystoupení na americkém Super Bowlu portorický interpret Bad Bunny (vlast­­ním jménem Benito Antonio Martínez Ocasio) a následně vyjmenoval státy Severní, Střední i Jižní Ameriky. Svůj výstup zakončil vzkazem „seguimos aquí“, což znamená „jsme pořád tady“, ale i „budeme tu pořád“. Komu tato slova adresoval, není těžké uhodnout. Americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi koneckonců „věnoval“ prostor i v klipu k úvodní písni svého posledního alba DeBÍ TiRAR MáS FOToS (2025), kterým ovládl světové hitparády i hudební ceny Grammy. Zatímco ve videu ke skladbě NUEVAYoL, zveřejněném příhodně 4. července, se ale úřadující americký prezident hlasem vytvořeným umělou inteligencí imigrantům omlouvá („Udělal jsem chybu. Chci se omluvit imigrantům v Americe, tedy ve Spojených státech. Vím, že Amerika je celý kontinent.“), ve skutečnosti americký prezident od svého návratu do Bílého domu v postupu vůči přistěhovalcům přitvrzuje.

Americký imigrační úřad ICE nadále pokračuje v raziích napříč Spojenými státy. Vraždy dvou amerických občanů v Minneapolisu sice vyústily v konec ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem, postupy úřadu se ale příliš nezměnily. Zpěvák kritikou imigrační politiky Bílého domu nešetří od začátku Trumpova druhého prezidentského období. „Než poděkuju Bohu, říkám: pryč s ICE,“ pronesl letos v únoru při přebírání ceny Grammy. „Nejsme divoši, nejsme zvířata, nejsme vetřelci. Jsme lidi a jsme Američani,“ vzkázal Ocasio Trumpově administrativě. „Dostali spoustu lidí. Místo toho, aby je nechali v pokoji pracovat, parchanti,“ komentoval jindy Bad Bunny zákroky imigračních agentů v jeho rodném Portoriku. Kvůli obavám z masových deportací na jeho koncertech se dokonce rozhodl ke kroku, který je u hvězd jeho formátu nevídaný: z turné zcela vynechal Spojené státy. „Hrozilo, že by venku mohli hlídkovat zasraný agenti ICE. To bylo něco, o čem jsme mluvili a co nás hodně znepokojovalo,“ řekl zpěvák magazínu iD.

Cukrová třtina a výpadky proudu

Na rozdíl od citovaných výroků na adresu imigračního úřadu byla poločasová show vcelku umírněná a na očekávanou explicitní kritiku současné politiky Bílého domu nedošlo. Symbolika třináctiminutového vystoupení ale nemohla být výmluvnější. Ať už šlo o scénu, v níž Bad Bunny předal svou cenu Grammy dětskému herci Lincolnu Foxovi, jenž je až nápadně podobný pětiletému Liamu Conejo Ramosovi zadrženému agenty ICE, nebo o moment, kdy zpěvák a tanečníci vyšplhali na sloupy elektrického vedení, který zjevně odkazoval na dodnes trvající výpadky v dodávkách elektřiny po ničivém hurikánu María v roce 2017. Právě tehdy americká vláda v čele s Donaldem Trumpem přispěchala podle mnohých kritiků s pomocí pozdě a sám prezident se při návštěvě Portorika zmohl jen na vhození několika rolí papírových utěrek do davu, zatímco se tamní obyvatelé potýkali s výpadky elektrického proudu a nedostatkem pitné vody.

V poločasovém vystoupení nemohla chybět ani cukrová třtina, symbol otroctví, ale i pevného sepětí Portorikánců se zemědělskou půdou a také připomínka americké operace Bootstrap ze čtyřicátých let minulého století. V rámci ní Spojené státy ve jménu rozvoje průmyslu a otevření ostrova zahraničním investicím zruinovaly tamní zemědělství i infrastrukturu. Působení americké federální vlády na takzvaném nezačleněném území doprovodily nucené sterilizace žen jakožto opatření reagující na přelidněnost ostrova a operace měla i další důsledky: vysokou nezaměstnanost a s ní související exodus Portorikánců do Spojených států, tedy do země, kde se dnes protiimigrační razie zaměřují právě na latinos.

Souběžně s tím, jak rostou imperiální ambice Donalda Trumpa – po únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura a útoku na Írán nyní pomocí blokády usiluje o pád kubánského režimu –, se v Portoriku zvyšuje napětí mezi podporovateli připojení k USA a zastánci nezávislosti. Připomeňme, že Portoriko je pro Washington důležitým spojencem pro svou strategickou polohu, což potvrdily údery proti údajným obchodníkům s drogami u venezuelských břehů vedené právě z amerických vojenských základen na ostrově.

Nevzdávej se vlajky

Předloni se zpěvák ve vyostřených guvernérských volbách zapojil do volební kampaně: sponzorováním billboardů pro Novou progresivní stranu (Partido Nuevo Progresista) se postavil budoucí vítězce – a obdivovatelce Donalda Trumpa – Jenniffer González­-Colón. Bad Bunny se už tehdy stal hlasem mladé generace v boji proti všudypřítomné korupci, ekonomické nestabilitě i postupující gentrifikaci.

„Chtějí si vzít řeku a také pláž. Chtějí, aby moji sousedé a babička odešli. Ne, nevzdávej se vlajky a nezapomeň na ‚lelolai‘ [tradiční portorický popěvek – pozn. TT], protože nechci, aby ti udělali to, co se stalo na Havaji,“ vyzývá Ocasio v refrénu písně LO QUE LE PASÓ A HAWAii s odkazem na připojení Havaje k USA v roce 1959. I díky podobným sdělením sklízí Bad Bunnyho tvorba podle historika a zpěvákova spolupracovníka Jorel­la Meléndez­-Badilla uznání napříč globálním Jihem, od domorodých aktivistů, venezuelských migrantů i vysídlených Palestinců.

„Zabíjeli lidi za mávání vlajkou, proto ji teď všude beru s sebou,“ zpívá Bad Bunny v písni LA MuDANZA s odkazem na zákon z roku 1948, který mimo jiné postihoval vlastnictví a vyvěšování portorické vlajky či aktivity podporující nezávislost ostrova. Ve videoklipu k této skladbě se střídají záběry hudebníka s původní portorickou vlajkou (se světle modrým klínem), která je spojována právě s hnutím za nezávislost, s výjevy z demonstrací proti americké základně na portorickém ostrově Vieques, k jejímuž uzavření došlo po dekádách odporu kvůli toxickým látkám v ovzduší i smrtelným nehodám v roce 2003.

Facka Americe

Bad Bunnyho popularity nejen mezi latino komunitou ve Spojených státech si během dění okolo Super Bowlu všimli i politici a političky z Demokratické strany. Právě američtí latinos se v roce 2024 ukázali být jednou z klíčových skupin pro návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Zatímco ve volbách v období od roku 2006 do roku 2020 se na stranu demokratů přiklonilo vždy nad 65 procent latinos, v roce 2024 už to bylo jen 52 procent, naopak podpora republikánů vystoupala z hodnot okolo 30 procent na 46. Nyní ale Trump přízeň latinskoamerické komunity v důsledku ekonomické situace i bezohledných deportací ztrácí.

Zástupci Demokratické strany serveru Politico přiznali, že jim zpěvák svým vystupováním ukázal možný způsob, jak si podporu latino komunity získat zpět. „To, že Bad Bunny dokáže spojit Portorikánce, Mexičany, Guatemalce a Dominikánce a všichni mají pocit, že jsou slyšet a že je zpěvák může reprezentovat, hodně vypovídá o tom, kým je,“ uvědomuje si kongresmanka za Illinois Delia Ramirez. Jak s tím strana, která může do příštího klání o Bílý dům vyslat známou tvář s portorickými kořeny Alexandrii Ocasio­-Cortez, naloží, to se ukáže až časem.

Jisté je, že portorická hvězda vyslala do Bílého domu vzkaz, že už nebude omezovat svou pozornost pouze na dění na rodném ostrově, ale zaměří se i na americkou pevninu. Když Donald Trump následně poločasovou show označil za facku Americe, zřejmě nebyl daleko od pravdy. Možná šlo o políček, který trumpovská Amerika s bezradnou opozicí v současné chvíli nutně potřebuje k tomu, aby se probudila.

Autor je publicista.

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image

Příbuzné články