close search

literatura

Vidět skrze trhliny

Anna Zikratskaya/#9/2026
beletrie/literatura

Filip Roháč: Královna racků

Karel Kouba/#9/2026
literatura/minirecenze

Kamil Bouška: Viktor

Radek Fridrich/#9/2026
literatura/minirecenze

Iva Jakimiv: Onde

Karolina Válová/#9/2026
literatura/minirecenze

film

Neslýchané: Jail Blazers

Tomáš Stejskal/#9/2026
film/minirecenze

umění

Mezi trny hledej svět

Marie Hrachovcová/#9/2026
galerie/umění

Kdo má patent na Adrienu Šimotovou?

Výstava k nedožitému jubileu v Galerii Benedikta Rejta

Zuzana Krišková/#9/2026
umění

hudba

No hablo inglés

Historie neanglofonních hitparádových úspěchů v USA

Petr Uram/#9/2026
hudba

Budeme tu pořád

Co Bad Bunny vzkazuje Trumpovým Spojeným státům?

Tomáš Trněný/#9/2026
hudba

Pop po kolonialismu

Rosalía mezi apropriací tradic a hudební autenticitou

Jonáš Kucharský/#9/2026
hudba

Spiritualita, nebo konzervatismus?

Proč není náhoda, že se Rosalía převlékla za jeptišku

Noemí López Trujillo/#9/2026
hudba

Hudba pro naše lidi

O několika hitech Bad Bunnyho

Michal Špína/#9/2026
hudba

James Blake: Trying Times

Benjamin Slavík/#9/2026
hudba/minirecenze

společnost

Strana má být politická obec

S Vladimírem Špidlou o osudech sociální demokracie

Matěj Metelec/#9/2026
rozhovor/společnost

Odvaha vidět a psát

Nad knihou Být Židem po zkáze Gazy

Lukáš Rychetský/#9/2026
společnost

Která jiná hudba vzešla z jediného sáčku?

Rozhovor o elektronické hudbě, drogách a spiritualitě

Eduard Adam Orszulik,Ondřej Daniel/#9/2026
společnost

Podzemní knihovna knihoven

Jak anarchiváři zálohují vědění lidstva

Honza Šípek/#9/2026
společnost

Na hraně legality

Zakázaná víra Martina Páchy

Marta Edith Holečková/#9/2026
společnost

Mario Vegetti: Kdo rozkazuje v obci

Matěj Metelec/#9/2026
minirecenze/společnost

Eskalátor

Ve druhé verzi letošních přijímacích zkoušek na čtyřletá gymnázia se objevila úloha, která rozdělila české a moravské účastnictvo tradičních hladových her o místa na středních školách. Otázka na nespisovnost slova „rožnout“ vyvolala nejistotu u moravských a slezských žáků. Ti každý den rožínají doma s rodiči a jistě i s některými vyučujícími ve škole. Hranice mezi moravismem a hovorovým, tedy v mluveném projevu spisovným prvkem jazyka pro ně nemusí být tak zřetelná jako pro žactvo z českých krajů. V kontextu debaty o celém konceptu přijímacích zkoušek (žádné by být neměly a stát by měl zajistit místa na školách pro všechny, kdo

Jsou knihy, které byste si sami od sebe nepřečetli, ale náhodou na ně narazíte a z dlouhé chvíle do nich přece jen nahlédnete. Nedávno jsem takového sirotka objevil na volném stole v Ústřední knihovně a snad ze sentimentu po něm sáhl. Vydavatelství časopisu Respekt loni přišlo s českým překladem slovensky psané knihy Výjimečný stav jeho bývalého šéfredaktora Martina M. Šimečky. Ještě na gymnáziu jsem si tento týdeník předplácel, a tak jsem začal knihou s trochou očekávání listovat. Avšak hned první kapitola, v níž autor své pojednání o současnosti otevírá návratem do poloviny sedmdesátých let, mě rychle vrátila zpátky na zem.

V dubnu se v Praze otevřel Dvorecký most. Nejenže je hezký, ale je také mostem z 21. století, protože po něm nejezdí auta. Jsou na něm k vidění i nové označníky zastávek MHD, které už nebudou červené, ale černé. Ve veřejném prostoru tak bude brzy černé nebo tmavě šedé asi úplně všechno – od veškerého mobiliáře a fasád nových i historických domů přes interiéry občerstvoven a obchodů a jejich vývěsní štíty až po střechy. Už i mnozí architekti upozorňují, že šedočerného šílenství je přece jen trochu moc a že tato „barevná“ kombinace začíná být out. Český maloměšťák se ale nezastaví,

Strip