Duo Diatribes tvoří ženevští hudebníci Cyril Bondi a d’incise. Společně vedou promotérský kolektiv a label INSUB., zaměřený na elektroakustickou, improvizovanou i komponovanou experimentální hudbu. Diatribes hrají od roku 2004 a jejich zaměření původně vycházelo především z vlivů free jazzu, noiseu, musique concrête a volné improvizace. S postupem let se produkce obou hudebníků, postavená především na využití perkusí a elektroniky, vyvíjela směrem k výrazové oproštěnosti, introvertnímu zkoumání tvůrčího procesu a sledování detailních zvukových struktur. Prostě řečeno: k jemnosti a jednoduchosti při zachování původní tenze. Poslední, značně minimalistické album Sistere vydali Diatribes letos na novém slovenském labelu Mappa.

Lambs Gamble je americko-kanadské trio produkující poloimprovizovanou hudbu rozkročenou mezi experimentální elektronikou, noisem, free jazzem a dekonstruovaným rockovými formami. Původně – od roku 2002 – šlo o příležitostný projekt basisty a hráče na elektroniku George Cremaschiho (KRK, Pražský improvizační orchestr) a perkusisty Fritze Welche (Peeesseye), jejichž spolupráce vyústila albem Memory Collapse, v roce 2009 se připojil kytarista, hráč na elektroniku a vokalista Eric Boros, známý ze skupiny Vialka. V trojici posléze vydali studivou desku Casual Pustule Lingo a živou nahrávku Jazz Puke on the Presidential Dancefloor. V letošním roce se skupina vrátila s LP Farewell Body Bags (Discombobulate Records).

Berlínský trumpetista Axel Dörner od devadesátých let rozvíjí naprosto ojedinělý přístup ke hře na trumpetu, který v roce 2001 prezentoval na nahrávce s prostým názvem Trumpet. Od té doby až do současnosti platí, že na trumpetu hraje jako nikdo jiný. Během uplynulých patnácti let se Dörner v různých koutech Evropy a v rámci rozmanitých improvizačních seskupení potkával s hráčem na amplifikovaný pletací stroj Dopleta 180 Ivanem Palackým a také s trumpetistou Petrem Vrbou, který v poslední době čím dál víc pracuje i s elektronikou. Nyní  se vydávají na cestu po několika městech České republiky, aby v triu koncentrovaně navázali na minulá setkání.

Odkazy:

Diatribes

http://www.dincise.net/diatribes/diatribes.html

https://diatribes.bandcamp.com/

https://mappa.bandcamp.com/album/sistere

https://www.youtube.com/watch?time_continue=26&v=LPGTDyPtNNI

Lambs Gamble

https://vimeo.com/203855541

http://freemusicarchive.org/music/Lambs_Gamble/

Dörner/Palacký/Vrba

www.axeldoerner.org 

www.palacky.org 

http://artycok.tv/9097/ivan-palacky)

www.vrrrba.cz

http://punctum.cz

https://www.advojka.cz/a2plus

http://www.alternativa-festival.cz/

Elektroakustický improvizační projekt malířky Ivety Plné Poprvé a za peníze je založený na soustředěném zkoumání zvukových možností hudebních nástrojů (kytara, foukací harmonika), vibrujících elektrických přístrojů i nejrůznějších předmětů, které buď zní či rozeznívají, anebo naopak ve vztahu ke zvuku fungují jako překážky. Jako hlavní prostředek – nástroj ohledávání – slouží kontaktní mikrofon. Třením, vibracemi a různými manipulacemi vzniká pestrá sonická matérie, která je v nejlepším slova smyslu nepředvídatelná: je mnohdy přebuzená a třeskutá, přitom ale křehká a plná detailů. Občas se z hlukového podhoubí překvapivě vynoří i zárodky harmonie. Tvorba Poprvé a za peníze implicitně manifestuje, že i práce s nahodilými prvky vyžaduje maximální míru koncentrace, pečlivosti a trpělivosti.

Thisnis je slovensko-maďarské trio, které vzniklo v roce 2016 a zatím koncertovalo především v Budapešti. Bubeník Áron Portoleki, akordeonista Ádam Móser a multiinstrumentalista Miroslav Tóth, který v Thisnis hraje především na alt- a sopránsaxofon, spolu hráli už ve formaci Funeral Marching Band. Svůj nový projekt popisují jako „trio metažánrových variací“. Je to tak trochu freejazz, trochu umění a trochu sveřepý experiment, který se neobejde bez nadhledu a legrace – to když se žánrové variace projevují deformacemi někdejších avantgardních hudebních forem, jež nicméně ani po své „dekonstrukci“ zpravidla nejsou úplně nezřetelné. Tóthův dadaistický vokální projev si patrně vzal něco z Raoula Hausmanna a něco zase z televizních pohádek, to ale neznamená, že neumí překvapit. Naopak. Ukazuje se, že exces a akademismus si občas docela rozumějí.

Francouzský jednočlenný elektronický projekt Ragequit staví především na hluku a dronech ale nedělá mu problém dovést své sety k rytmičtějším polohám. Jeho vlastní popis svou dikcí působí, jako by šlo spíše o tajnou armádní akci než o koncert: „Syntezátory, reverb, zkreslení, kytarový zvuk a mikrofon vytvářejí drone, ambient, noise a přecházejí z pomalého bzučení až k uvolnĕní zbĕsilé radiace.“ Ale kdo ví, možná si nakonec budete připadat jako na párty.

Vstup: 100 CZK

http://poprvazapenze.bandcamp.com

https://www.youtube.com/watch?v=1p3GP23ljpQ

https://www.youtube.com/watch?v=-JEPG73QOV0

https://rageq8.bandcamp.com/track/apache-1

http://punctum.cz/

https://www.advojka.cz/a2plus

Aspec(t) Zalaski je spojení italského improvizačního dua Aspec(t) a polského bubeníka Andrzeje Załęského, které po koncertní spolupráci ve Varšavě v roce 2012 vyústilo ve společnou desku Droga (Monotype Records 2015). Neapolští zvukoví experimentátoři SEC_ a Mario Gabola našli v Załęského překotných, nepředvídatelných rytmech a neartikulovaném „zpěvu“ ideální doplněk ke svým výbušným, zhusta přerušovaným improvizacím, založeným na manipulaci s kotoučovým magnetofonem a práci s fotosenzitivním systémem zpětných vazeb.Výsledkem je žánrově nezařaditelná hudba, v níž se kloubí nevypočitatelnost volné improvizace, sofistikovanost soundartu, intenzita noisu a energie punku či hardcoru. Na aktuálním turné skupinu doplní filmař a videoartista Andrea Saggiomo alias 70fps.

Původně sólový, experimentálně laděný projekt Kanaďana Roryho Hincheyho Alpha Strategy se postupně přetransformoval ve čtyřčlennou noiserockovou kapelu, v jejíchž nahrávkách je možné zaslechnout vlivy Public Image Ltd., Birthday Party nebo The Jesus Lizard. Zatím poslední deska Drink the Brine, Get Scarce (2015) byla nahraná v Electrical Audio Studios Stevea Albiniho, nicméně skupina je působivá především naživo. Ačkoli jde o písňovou tvorbu se vcelku přímočarou rockovou energií, Alpha Strategy si zachovávají všudypřítomný neurotický puls a smysl pro disonanci. Výsledná podoba jako by upomínala na to, že hudbu si lze sice užít, ale nepříjemné stránky skutečnosti nikam nezmizí.

Vstup: 100 CZK

http://www.toxorecords.com/aspec(t)/

https://vimeo.com/214847778

https://alphastrategy.bandcamp.com/

https://www.advojka.cz/a2plus

http://www.potrva.cz

Victoria Shen se ve svých videích na čistě vizuální rovině pokouší zachytit absurdnost obrazů, které každodenně konzumujeme. Její hudební performance, které jsou často doprovázeny projekcí, jsou syrovější a živelnější. Shen používá především podomácku vyrobené analogové syntezátory, kontaktní mikrofony a další DIY elektroniku. Její přístup k hudbě, jak sama uvádí, je „skulpturální“ – zvuk tvaruje jako objekt a pracuje s ním jako s fyzicky přítomnou matérií, kterou lze během vystoupení opracovávat. Klíčovým aspektem se tak stává textura. Harsh noise je zde jen limitní definicí.

Několik let hibernující projekt 2 Horses Too Many se před nedávnem připomněl v rámci série Wakushoppu, kde si Patrik Pelikán a Petr Vrba – ten večer polovina pražsko-budějovické fúze Bahnhoffreundshaft – v první fázi večera zahráli ve dvojici. Zatímco dříve byli posluchači zvyklí spíše na jemnější improvizaci, v níž nechyběla ani souhra dechových nástrojů, tentokrát spolu mnohem syrovějším způsobem komunikovala především Vrbova výbušná elektronika a Pelikánovo neurotické obrábění steel kytary, doprovázené praskáním kontaktních mikrofonů. Obnovená spolupráce by mohla konečně naplnit potenciál, jejž v sobě obsahuje název projektu: když jedna věc schází, nejlepší je udělat pár rychlých pohybů a zjistit, že ve skutečnosti dvě věci přebývají.

Kontrabasista The Pololáníks Martin Lauer se ve svém sólovém projektu Autopoetik zabývá tvorbou umělých či utopických zvukových krajin, které formuje ve víru improvizačních reakcí na předem nahrané zvuky, smyčky a terénní nahrávky a v nichž se kloubí přírodní a lidské zvuky s právě utvářenou hudební matérií. Ta ovšem není primárně motivována strukturními hudebními principy, nýbrž spíše energií a dynamikou nenadálých spojení mezi různorodými zvukovými projevy.

Vstup: 100 CZK

https://soundcloud.com/evicshen
https://soundcloud.com/klangundkrach/sets/pelikan-vrba-placard-headphone

https://soundcloud.com/autopoetik

https://www.advojka.cz/a2plus
http://www.potrva.cz

Na jubilejním sedmdesátém večeru série A2+ vystoupí francouzské dívčí trio Badaboum, které originálním způsobem rozvíjí postpunkové vlivy, mechanicko-elektronický, k dadaismu a patafyzice odkazující projekt Autoknack a pražské hypnoticky elektronické duo Trans Soma. Koncert pořádá kulturní čtrnáctideník A2 ve spolupráci s kontrakulturní agenturou Rogomichkin.

Francouzský projekt Autoknack se sám definuje slovy „mekanik elektronik“, a aby bylo všechno ještě trochu jasnější, můžeme si představit „dadaisticky strojovou píseň, kterou zpívá vycpaná vrána“. V jiném podobně výstižném popisu se mluví o spojení mašinérie, nedivadelního divadla a francouzské estrády. Autoknack vydal split kazetu na labelu Animal Biscuit, pro jehož estetiku je spojení mezi animalitou a vivisekcí, primitivismem a strojovostí klíčové. Mimochodem, takzvaná DIY taxidermie („vycpi si sám“) není jen zdroj dadaistických metafor, ale skutečná záliba: „Emily vytáhne ze svého kuchyňského mrazáku zmrzlou vránu, odnese ji do garáže a položí na kovový stůl. Zapálí vonnou svíčku, pak vezme do ruky skalpel a začne zručně odstraňovat tenkou vrstvu pokožky z ptačího hrudníku. Ve vzduchu je cítit zápach hnijícího masa...“
https://www.youtube.com/watch?v=gjVfc-n4Ig8
animalbiscuit1.bandcamp.com/track/pile-autoknack
bonnehumeurprovisoir.free.fr/animalbiscuit.htm

V „all-stars skupině“ Badaboum se sešly tři výrazné hudebnice z francouzské nezávislé scény, konkrétně z kapel Headwar, The Dreams a Dudu Geva. Společně produkují postpunkem ovlivněnou hudbu, v lecčem připomínající například skupiny LiLiPUT (původně Kleenex) nebo Malaria!. Tyto vlivy doplňují vlastními rezonujícími výstřednostmi – především symptomatickými, občas tajuplně, jindy strašidelně znějícími klávesovými linkami a primitivistickým skandováním ve francouzštině, italštině nebo němčině. V roce 2015 skupina vydala eponymní debutové LP na značce Bruit Direct Disques.

https://www.youtube.com/watch?v=DWqTkJCAUBc

Trans Soma hráli poprvé na nedávném vynikajícím festivalu pro sluchátka v Punctum. Žluna Sýkora vytváří rytmické smyčky pomocí efekty upraveného hlasu, ruchů zachycených mikrofonem při nahrávání a starých kláves. Ondřej Parus (Sister Body, Lightning Glove, Ruinu) se přidává s minimalisticky efektovaným samplerem. Hluboké zachycování. Oslavy za hrobem. Chceme to znovu prožít.

https://www.youtube.com/watch?v=U26zOg13ctE

https://www.facebook.com/events/453850501645635

http://punctum.cz/
https://www.facebook.com/rogomichkin/
http://advojka.cz/a2plus

Ideou festivalu, během něhož posluchači vnímají živou hudbu prostřednictvím sluchátek, je vytvořit intimní prostor pro poslech hudby nikoli v izolaci domova, jak bývá běžné, ale ve společnosti dalších lidí. Toto pojetí živého a zároveň zcela privátního poslechu hudby (ale třeba i mluveného slova nebo terénních nahrávek) si získalo mnoho příznivců na celém světě – částečně i proto, že produkce nejde jen do sluchátek na daném místě, ale bývá také streamována po internetu.

Festival je otevřený nejen posluchačům, ale i účinkujícím, nemá pevnou dramaturgii, pořadí je ponecháno na vystupujících. Každý, kdo chce přispět svým živým vystoupením nebo třeba DJským setem, se může přihlásit, zapojit své vybavení a zahrát (technická omezení daná charakterem sluchátkového festivalu k účasti nicméně předurčují především elektronické a tišší akustické hudební projekty).

Pořadatelé: A2, Romano Krzych, KLaNGundKRaCH, Punctum.

Cyklus A2+ probíhá s finanční podporou Ministerstva kultury ČR, Městské části Praha 4 a nadace Český hudební fond.

EN:

Prague Headphone Festival was inspired by Le Placard. It was initiated by French musician Erik Minkkinen (known as a member of Sister Iodine and other experimental music projects) in Paris 1999, since then the concept has grown to an international streaming festival, with many cities providing listening rooms for local and remote performances. French musician Romano Krzych introduced Le Placard in Prague in 2012 in cooperation with A2 magazine and KLaNGundKRaCH at Školská 28 Gallery. Then it was set up again in 2015 at Karlin Studios and now the same collective of organizers returns with the same format but this time independently of the home platform. There is no fixed line-up and no tacit order or hierarchy and the attendance is free: anyone who wishes to perform can subscribe for a live or DJ set, plug the personal gear and perform.

Organizers: A2, Rogomichkin, KLaNGundKRaCH, Punctum.

www.advojka.cz/a2plus
http://phf.klangundkrach.net

Pro tvorbu Sandy Ewen i Stevea Jansena je typická kompozičně minimalistická, hutná textura s bohatým rastrem zvukového materiálu, jehož „zrnitost“ je třeba vnímat zároveň na škále jemnosti i drsnosti, podobně, jako když se mluví o kvalitě brusného papíru, vhodného pro opracování druhořadého materiálu. Jemnost je zde měřítkem strukturální drsnosti a naopak. Sandy Ewen je experimentální kytaristka a zvuková umělkyně, jejíž tvorba se pohybuje mezi volnou improvizací, elektroakustickou kompozicí a (díky spolupracím) free jazzem. Využívá nalezené objekty a nestandardní hráčskou techniku. V současnosti působí v projektech Etched in the Eye a Garden Medium, spolu s kytaristou Tomem Carterem tvoří duo Spiderwebs. Všechny tyto formace loni vydaly album. Vystupovala nebo nahrávala mimo jiné s americkým kytaristou Weaselem Walterem, nizozemským skladatelem a experimentátorem Jaapem Blonkem, basistou Damonem Smithem nebo kytaristou Henrym Kaiserem. Představila se například na sanfranciském festivalu experimentální hudby Outsound New Music Summit nebo austinském No Idea Festivalu. Steve Jansen (jmenovec britského bubeníka skupiny Japan) se ve své zvukové tvorbě soustředí na manipulaci s magnetofonovým páskem a hru na elektrickou kytaru a alt saxofon, využívá také terénní nahrávky. Spolupracoval například s Robem Mazurekem, Henrym Kaiserem, Jamesem Fellou, Chrisem Cogburnem nebo Damonem Smithem. Působí v Holy Ghost Triu a řadě dalších projektů. Hrál v mnoha zemích včetně Jižní Ameriky a Afriky, jeho nahrávky vyšly v různých nezávislých vydavatelstvích. Poslední z nich je kazeta An Error Occured z letošního února.

Pražský projekt Sova smrti je založen na jednoduchém, striktně dodržovaném principu: Tomáš Míka hraje na šestistrunné banjo a posílá signál Janu Faixovi, který ho naživo elektronicky procesuje a sampluje. Výsledný výstup, jak ukazuje například loňské eponymní album, ovšem zahrnuje tolik rozmanitých hudebních poloh, že posluchač snadno na konceptuální východisko zapomene a nechává se volně unášet od jednoho sonického stanoviště ke druhému. Míka střídá různé rejstříky hraní a Faix s tímto pestrým materiálem zachází podobně eklekticky: nedělá mu problém ponechat ho v surovém stavu, ale stejně tak se ho nebojí změnit k nepoznání. Vzájemný vztah obou hudebníků je mutualistický – jeden parazituje na druhém a oběma je to ku prospěchu. Potvrzuje to i skutečnost, že skupina si dokonce Svytvořila svoji vlastní mutaci zvanou Datel zkázy, v níž Tomáše Míku nahradil Ian Mikyska.

Miroslav Tóth (1981) je slovenský skladatel a saxofonista specializující se na soudobou vážnou hudbu, improvizaci, filmovou či elektroakustickou kompozici. V současné době je doktorandem na katedře skladby na HAMU v Praze. Je mimo jiné autorem jednoaktové opery Zázračná masážna tyč pre úradnikov vo verejných inštitúciach a tří videooper – Zuz za zub, Oko za oko a Tyč. Hraje například v uskupeních Dunkeltherapie, Funeral Band či Shibuya Motors. V roce 2006 založil proměnlivý improvizační orchestr Frutti di Mare. S podobně fungujícím orchestrem Musica Falsa et Ficta v roce 2015 vydal album skladeb Martina Burlase Hexenprocessen. Je také autorem námětu pro připravovaný cyklus dokumentárních filmů o slovenských skladatelích.

Vstupné: 100 CZK

https://sandyewen.bandcamp.com/
https://thatscoolrecords.bandcamp.com/
https://www.youtube.com/watch?v=SBzUu5V8m5Q

https://poli5.bandcamp.com/album/sova-smrti

http://miro2toth.wixsite.com/home

http://punctum.cz/

Kavárna Potrvá, Srbská 2, Praha 6 

Vstup: 130/100 CZK

L’ocelle mare je sólový projekt francouzského experimentálního hudebníka Thomase Bonvaleta. Kromě akustické kytary a šestistrunného banja využívá foukací harmoniku, metronom, drobné perkusivní nástroje, ladičky, ozvučenou podložku, sloužící k vydupávání rytmu, a nezřídka i své vlastní tělo. V porovnání s Bonvaletovými kytarovými party v duu Cheval de frise je jeho sólová tvorba mnohem fragmentárnější, nejde však o improvizaci. Krátké, minimalistické, introspektivní, a přitom až expresivně soustředěné skladby zkoumají hranice akustického výrazu, v němž se rozplývá původní identita nástrojů. Zatímco produkce Cheval de frise byla založená na bezchybně fungující komunikaci dvou nástrojů a dvou hudebníků, u L’ocelle mare se jedná o komunikaci se zcela odlišnými parametry – o samomluvu. Bonvaletova hudba mluví v náznacích a útržcích, je plná pomlk a vyčkávání, a přitom zahrnuje širokou škálu výrazových poloh. První koncert L’ocelle mare proběhl v roce 2005, od té doby vystoupil na mnoha předních světových festivalech zaměřených na hudební experiment. Debutové eponymní album mu vyšlo v roce 2008 na americké značce Sickroom Records a o rok později také na českém labelu Minority Records. Bonvalet spolupracoval například s Radikal satan, Arlt, Powerdove nebo Jean-Lucem Guionnetem.

https://ocellemare.bandcamp.com/

https://thomasbonvalet.wordpress.com/

http://artycok.tv/6750/locelle-mare

https://www.youtube.com/watch?v=dLQ04pon7Ac

Oswaldovi jsou italsko-české duo tvořené kytaristou Andreou Rottinem a bubenicí a klávesistkou Kateřinou Malou, která působí rovněž ve skupině Unkilled Worker Machine. Svůj styl popisují jako „folk-spaghetti-rock“. Inspirační kořeny jejich hudby vedou k severoamerickému folku, spaghetti westernům, britské psychedelii šedesátých let nebo tuarežskému blues. Pod vlivem těchto různorodých podnětů Oswaldovi kombinují hudební nástroje s důrazem na dynamický rozsah a rozmanitost atmosféry písní – kromě bicích, perkusí a elektrické kytary používají klávesy, tamburínu nebo židovskou harfu.

https://andrearottin.bandcamp.com/

http://www.oswaldovi.cz/

http://www.advojka.cz/a2+

http://www.potrva.cz

https://www.facebook.com/events/399869687029002/

První letošní večer A2+ proběhne ve spolupráci promotérských kolektivů Letmo Productions a ][, blogu Cáry mlhy, webzinu Marast Music a kulturního čtrnáctideníku A2. Vystoupí na něm kanadsko-italsko-norské improvizační trio B/B/S (Aidan Baker, Andrea Belfi, Erik Skodvin) a kytarista a tvůrce filmové hudby Ondrej Zajac.

Jen nemnoho kolaboračních projektů dokáže dovést hudební komunikaci na úroveň, v níž začne z jednotlivých výrazů vznikat nový svébytný celek. V případě Aidana Bakera, Andrey Belfiho a Erika Skodvina se však toto porozumění zdá být zcela přirozené a samozřejmé. Už na svém debutovém albu se prezentovali dotaženou vizí, jejíž kvality následně potvrdil skvělý pražský koncert, a další nahrávky včetně aktuální desky Palace její potenciál dále rozvíjejí.Je přitom menší zázrak, že si tvůrci na tento projekt vůbec jsou schopni najít čas. Belfi vedle své sólové produkce působí v moondogovském triu Hobocombo, případně hraje s osobnostmi, jako jsou Nils Frahm, Carla Bozulich či Matana Roberts. Skodvin vede label Miasmah, kde B/B/S vydávají, a kromě toho tvoří pod jménem Svarte Greiner a v duu Deaf Center. Aidan Baker je aktivní jako sólový hudebník, ale stále vystupuje i se skupinou Nadja či nověji s Caudal.Základní rozvržení v B/B/S je jasné: ambientní plochy vycházejí od Bakera, experimentální ruchy ze Skodvinovy kytary a za invenční rytmikou stojí Belfi. Kromě toho se nabízí upozornit na rysy typické pro vydavatelství Miasmah: potemnělou atmosféru, volné struktury skladeb a (obtížněji definovatelné) zdůraznění materiálního rozměru nástrojů. Síla B/B/S ovšem nespočívá ve východiskách jednotlivých hudebníků, ale až v jejich komplexní interakci.Název aktuální desky se nabízí jako ideální metafora. Průzkum nekonečného, spletitého paláce, v němž ze tmy vystupují fascinující detaily, odpovídá improvizaci tria. Ta sice není předvídatelná, postupuje však podle vnitřních zákonitostí a je dokonale kompaktní. Tento imaginární prostor zároveň postihuje protiklady, jež jsou v hudbě B/B/S přítomny. Z Bakerových dronů vystupují Skodvinovy precizní hlukové ornamenty, Belfiho bicí pak už zcela opouštějí konvence a v tomto neurčitém prostoru vyloženě kreslí. B/B/S velice citlivě pracují s tichem a trváním – pokladnice zvuků je ohromná, v rámci skladby však každý dostává prostor, aby mohl naplno vyniknout.

Koncert otevře původem slovenský hudebník Ondrej Zajac, kterého s B/B/S spojuje především uměřenost a cit pro detail. Ve svém ambientním kytarovém rozjímání nechává zaznít krystalickou melancholii, využívá field recordings, ale také principy dark jazzu či New Age a má schopnost přijít s velice silným melodickým motivem. O jeho debutové nahrávce Monolith se pochvalně vyjádřil mimo jiné i magazín Wire.

http://www.miasmah.com/BBS/
https://bbsberlin.bandcamp.com/album/palace

http://ondrejzajac.com/

http://letmo.net/productions
http://carymlhy.blogspot.cz
http://marastmusic.com
https://www.facebook.com/doublebrackets/
http://advojka.cz/a2+

Klub FAMU (Smetanovo nábřeží 2, Praha 1)

Vstup: 180/150 CZK

Tom Smith je na poli experimentální hudby aktivní od poloviny sedmdesátých let a proslul především jakožto zakladatel a jediný stabilní člen kapely To Live and Shave in L.A., která od začátku devadesátých let produkuje nespoutaný mix musique concrète, rockové avantgardy, sonické poezie, glitche nebo noiseu. Tom Smith dále působil například ve skupinách Boat Of, Peach of Immortality, Pussy Galore, OHNE, Rope Cosmetology, Three Resurrected Drunkards nebo Merkwürdig Riechen a posledních několik let pravidelně vystupuje se svým sólovým projektem T/SMS. V roce 2008 založil v Hannoveru, kde dodnes žije, label Karl Schmidt Verlag (KSV), jehož katalog dnes čítá více než čtyři sta položek.

Duo Klamm & Pelikán vzniklo v roce 2011 jako redukovaná verze improvizačně-noisové skupiny Ruinu. Jejich radikální přístup ke zvuku a improvizaci byl od začátku založen na přesvědčení, že všechno, co existuje, je třeba rozložit a přerušit. Využívají elektronické, strunné a dechové nástroje i rozmanité amplifikované předměty. Velký důraz je kladen na kazetové manipulace – zvuk je při hraní na pásky nahráván nikoli proto, aby sloužil jako pozadí pro další děj, ale kvůli možnosti zahrané vrátit, přemazat, fragmentarizovat. Nedávno vyšla na značce KLaNGundKRaCH nová kazeta nazvaná The True Story of Klamm & Pelikan.

https://toliveandshaveinla.bandcamp.com/

https://soundcloud.com/tom-smith-tlasila-ksv

https://klammpelikan.bandcamp.com/releases

https://vimeo.com/22964268

Skupinu KRK založili v roce 2005 dva původem newyorští improvizační hudebníci:  kontrabasista George Cremaschi, který se po dlouhých letech strávených v Kalifornii usadil v roce 2008 v České republice, a hráč na elektroniku a designér zvukových nástrojů a programů Matthew Ostrowski. Jejich primárním cílem je, jak sami říkají, „muskulární integrace elektronického a akustického světa zvuků“. Ve svých spontánních kompozicích spojují formální napjatost s divokou energií, kombinují improvizaci s virtuózními technikami, aby prozkoumali netušená zákoutí elektroakustické tvorby. Během tří dekád se oba hráči zúčastnili desítek kolaborací s významnými postavami světové hudby, mezi nimž nechybí Andrea Parkins, John Butcher, o.blaat, Ikue Mori, Evan Parker, Mats Gustafsson, Kai Fagaschinski, dieb13 nebo Marshall Allen.

http://www.georgecremaschi.com/

http://www.ostrowski.info/

http://artycok.tv/lang/en-us/7137/krk-2/7137

Projekt Fuego funguje od roku 2011 v různých sestavách kolem katalánského hudebníka a vydavatele (label Magia) Nacha Cordoby Delgada. V současné době jde o ambientně laděný sólový projekt, navazující na tradici avantgardní elektronické hudby, již reprezentuje například francouzská skladatelka Elianne Radigue nebo BBC Radiophonic Workshop. S pomocí starého přístroje na kalibraci televizí Fuego láká své posluchače do zvukových světů pod hladinou, kde je nechává napospas melancholickým mořským pannám a jejich hypnotickým popěvkům.

https://sellodemagia.bandcamp.com/releases

http://ncordobadelgado.blogspot.cz/

www.advojka.cz/a2+
http://punctum.cz/

Punctum (Krásova 27, Praha 3)   

Vstup: 100/80 CZK