Soutěžní sekce 8. ročníku 3KinoFest

Letošní 8. ročník bude potřetí ve své historii soutěžním festivalem. Mezinárodní odborná porota letos opět udělí ceny ve třech kategoriích.

Porota

Sonia Bohosiewicz – herečka (PL)

Vica Kerekes – herečka (SK)

Beata Parkanová –  scénáristka, režisérka (CZ)

Peter Dubecký – generální ředitel Slovenského filmového ústavu (SK)

Tomasz Kolankiewicz – umělecký ředitel Gdynia Film Festival (PL)

  Ocenění

Best Film Award – cena za nejlepší celovečerní hraný film

Best Debut – cena za nejlepší celovečerní hraný debut

Special Award – zvláštní cena poroty

Českými a slovenskými zástupci v soutěži jsou filmy Okupace - Michala Nohejla, Prvok, Šampon, Tečka a Karel - Patrika Hartla, Marťanské lodě - Jana Foukala, Zátopek - Davida Ondříčka, Zpráva - Petera Bebjaka, Muž se zaječíma ušima - Martina Šulíka a film Atlas ptáků Olma Omerzu.

Maďarskou kinematografii zastupují snímky Prasklina - Balázse Krasznahorkaie,  Spirál - Cecilie Felméri, Jiná smečka - Hajni Kis, Éden - Ágnes Kocsis a Jsi tak perfektní! - Így vagy tökéletes Pétera Varsicse.

Za Polsko soutěží filmy Každý má svoje léto - Tomasze Jurkiewicze, 25 let neviny - Jana Holoubka, Mistr - Macieje Barczewského, Jednoduché věci - Grzegorze Zariczného, Černá ovce  - Aleksandra Pietrzaka, Bůh internetu - Joanny Satanowské, Nezanechat stopy - Jana P. Matuszyńského, Sněžit už nikdy nebude - Małgorzaty Szumowské, Magnezja - Macieje Bochniaka a Bílý potok - Michała Grzybowského. Komletní program na: www.3kino.cz

Do letošního programu jsou díky spolupráci se Solanin Film Festiwal uvedeny snímky v rámci cyklu “Generace Kolumbů” v zemích Visegrádu – mýtus vlastence a hrdiny, který byl realizován mj. díky podpoře Institutu Adama Mickiewicze.

Kromě soutěžních filmů festival divákům nabídne sekci Vizionáři střední Evropy, ve které se věnuje představení významných osobností. V rámci této sekce se diváci mohou těšit na dosud největší retrospektivu zfilmovaných děl polského spisovatele Stanisława Lema. Z New Yorku přiletí na festival Shalom Tomáš Neuman, výtvarník zastoupený v prestižních galeriích po celém světě, jehož životním tématem je ekologický pop-art. Setkání s autorem obvzláštní projekce krátkého dokumentu o jeho tvorbě.

Mezi vizionáře také patřil George Stephenson, kterého zmiňuje krátkometrážní film Parní nostalgie, který nabízí umělecky natočený příběh parních lokomotiv.

V rámci doprovodného programu proběhne výstava autorských plakátů studentů Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) na téma nový vizuál festivalu 3KinoFest očima studentů grafického designu, výstava soutěžních komiksů na motivy Stanisława Lema Budoucnost v bublinách a výstava plakátů ke 30. výročí vzniku Visegrádské skupiny.

Podrobný program a akreditace naleznete na www.3kino.cz

Festival se koná pod záštitami

Ministra kultury Lubomíra Zaorálka

Primátora Hl. m. Prahy Zdeňka Hřiba

Polského ministra kultury, národního dědictví a sportu prof. Piotra Glińského

O festivalu 3KinoFest

Mezinárodní filmový festival 3KinoFest byl založen v roce 2013 v Praze. V následujícím roce pak proběhl první ročník, který představil 28 filmů ze čtyř středoevropských zemí – z Polska, Slovenska, Maďarska a České republiky. Festival od samého začátku klade důraz na setkávání a propojování středoevropské kultury, především prostřednictvím filmů. Festival patří mezi největší kulturní akce v Praze věnované kultuře zemí visegrádské čtyřky.

Každý rok na podzim do Prahy zavítá řada významných zahraničních umělců. Kromě filmových projekcí je v rámci festivalu připraven doprovodný program zahrnující odborné přednášky, divadelní představení, workshopy a koncerty. Za více než šest let své existence přivezl festival 3KinoFest do České republiky více než 260 filmů a hostil více než 100 významných osobností středoevropské kinematografie.

Již od prvního ročníku je stálým partnerem festivalu Polský institut v Praze. V následujících letech byl 3KinoFest podporován také polským Institutem Adama Mickiewicze v rámci programu Nezávislá a Polským filmovým institutem PISF.

Kontakty: www.3kino.cz , Facebook 3Kino, Instagram 3Kino,  YouTube 3Kino

Letošní Ji.hlava začíná za šest týdnů, po roční pandemické pauze se opět vrací do kinosálů. „Těšíme se zpátky do kina! Na setkávání a inspirativní diskuse. Festival dává filmům tváře svých diváků a divákům společný intenzivní zážitek,“ říká ředitel Ji.hlavy Marek Hovorka. I proto jedno z festivalových kin nabídne výběr z filmů uvedených v loňském roce. „Tvůrci na tuto nabídku reagovali nadšeně, na ji.hlavské publikum se moc těší,“ dodává. Ji.hlava ale nerezignuje ani na online prostor. Po skončení živého festivalu v ji.hlavských kinech naváže 1. listopadu čtrnáctidenní festival online. „Každý prostor – fyzický i digitální – má svá specifika, a proto se filmový program obou podob festivalu bude lišit. Některé filmy poběží jenom v kinech, internet zas nabídne bonusy, které v kinech neuvidíte,“ dodává Hovorka. Akreditace, které jsou nyní v prodeji, zajišťují přístup jak na fyzickou, tak online verzi festivalu.

A jaký bude mít pětadvacátá Ji.hlava program? Jako tradičně nabídne klasický i experimentální autorský dokument a tematické retrospektivy plus řadu nesoutěžních programových sekcí.

Česká radost zveřejňuje první filmy!

Sekce Česká radost, která cílí na český dokument, letos nabídne například zamyšlení nad zdejší politickou krajinou. Film Hlasy pro prezidenta aneb Pokus o kontrarevoluci režiséra Martina Kohouta zachycuje společenské a politické dění před prezidentskými volbami 2018. „A zamýšlí se přitom nad obecnějšími důvody toho, proč po třech desetiletích od listopadu 1989 volíme představitele, kteří se vymezují proti ideálům, na nichž naše demokracie vznikala,“ říká režisér. Kohout se ve své filmové analýze opírá o výpovědi intelektuálů, politiků a dalších osobností veřejného života, ale i „obyčejných lidí“. „O význam odkazu sametové revoluce se tak střetnou ti, kdo mluví o ideálech demokracie, o morálce, osvětě a individuální odpovědnosti, s těmi, kdo mluví o nízkých důchodech, mzdách, rozkradeném státě a ztrátě vlastní důstojnosti,“ uzavírá režisér.

Dokumentarista Jan Látal pozve diváky do světa stárnoucího písničkáře Jana Nedvěda. Film Tahle doba není pro nás sleduje populárního hudebníka na jeho možná posledním turné. „Mám rád rozporuplné osobnosti. Tou je i Honza Nedvěd. Půlka lidí jeho tvorbu miluje, ta druhá se jí směje. Zajímalo mě, kým je Honza Nedvěd ve skutečnosti,“ říká režisér.  „Snímky, které o něm vznikly do dnešní doby, šly hlavně po bulvární rovině. Mě zajímala především hudba a jeho současný život. Nejvíc nás překvapil svou otevřeností, která snad promlouvá i skrze film,“ dodává.

Česká radost letos nabídne také animovaný dokument Milý tati režisérky Diany Cam Van Nguyen, jejíž předchozí studentské filmy Malá nebo Spolu sami zazářily na domácích i zahraničních festivalech. „Film Milý tati je založený na dopisech, které mi napsal můj táta v letech 2004 až 2005, když byl rok ve vazební věznici Plzeň-Bory. Dopisy jsou plné lásky, která jako by se vytratila… Jako dospělá dcera mu tak na dopisy odpovídám a reflektuji náš vztah,“ přibližuje snímek režisérka.

Jane Birkin a pracující třída

V sekci Souhvězdí, která vybírá to nejlepší ze světových festivalů za poslední rok, se mohou diváci těšit například na snímek Jane by Charlotte. Britská herečka Charlotte Gainsbourg přibližuje ve svém režijním debutu komplikovaný vztah s vlastní matkou, herečkou, zpěvačkou a módní ikonou sedmdesátých let Jane Birkin. „Bylo to složité. Nechtěla jsem být nijak brutální nebo provokativní. Prostě jsem se jí chtěla zeptat na spoustu otázek,“ uvedla režisérka po premiéře na festivalu v Cannes.

Historii pracující třídy pak přiblíží snímek Returning to Reims francouzského režiséra Jeana-Gabriela Périota. Filmová adaptace memoáru Didiera Eribona s názvem Návrat do Remeše, která česky vyšla předloni, se zamýšlí se nad současnou nedůvěrou v intelektuální elity, ve vládnoucí třídy a proevropskou politiku.

LSD a meditující mnišky

Příběh amerického psychologa, filozofa a popularizátora LSD Timothyho Learyho, kterého Richard Nixon nazval „nejnebezpečnějším mužem v Americe“, nabídne soutěžní sekce Svědectví. Dokument My Psychedelic Love Story oscarového dokumentaristy Errola Morrise nahlíží Learyho očima jeho milenky Joanny Harcourt-Smith. „Film je vlastně příběhem holčičky, která se zamiluje, a stane se tak součástí noční můry,“ řekl režisér filmu britskému deníku The Guardian.

Sekce nabídne také dokument čínského filmaře Jina Huaqinga s názvem Dark Red Forest, který zachycuje klášterní život na náhorní plošině v provincii Sečuán. Jednou za rok se tu sejde deset tisíc buddhistických mnišek, postaví si malé dřevěné boudy a v nich stráví sto nejchladnějších dní v roce – a hledají osvícení.

Karol Plicka i Rumunsko

Rovněž retrospektivní přehlídky jsou nabité. Diváci se mohou těšit například na rozsáhlou přehlídku slovensko-českého etnografa a filmaře Karola Plicky. Ta nabídne patnáct děl, včetně slavného snímku Zem spieva (1933). Filmy se budou promítat z klasického pětatřicetimilimetrového kinofilmu. „Osobnost Karola Plicky je pro nás nevyčerpatelným zdrojem inspirace a pohledem na česko-slovenské tradice a folklor. Výběr filmů představuje jedinečnou přehlídku antropologického dokumentu, který vznikal v první polovině 20. století za velmi nepříznivých finančních podmínek,“ říká o retrospektivě programová manažerka Ji.hlavy Adriana Belešová. „Avšak Plickova práce pro Matici slovenskou a různé instituce v Čechách představuje velké filmové dědictví, na které by se nemělo zapomínat. Na retrospektivě jsme spolupracovali s Národním archivem Slovenského filmového ústavu a českým Národním filmovým archivem, a také díky tomu můžeme divákům ukázat snímky, které nebyly minimálně půl století promítány veřejnosti,“ uzavírá Belešová.

Ji.hlava mění ocenění!

Velkou letošní novinkou je změna v nastavení ji.hlavských ocenění. „Po letech příprav překreslujeme podobu soutěžních sekcí, způsob sestavování porot i udílená ocenění,“ říká Hovorka.  Kromě hlavní Ceny pro nejlepší film vyberou porotci i nejlepší kameru, střih nebo zvuk, stejně jako vyzdvihnou výjimečné formáty, například nejlepší filmovou esej. Sedmičlenná porota udělí také cenu nejvýraznějšímu debutu i filmu z regionu střední a východní Evropy.

Novinkou pětadvacátého festivalového ročníku je dále Cena za nejlepší dokumentární knihu. „Ji.hlava tradičně zkoumá dokumentární východiska nejen ve filmech, ale i v rozhlasové tvorbě, počítačových hrách, virtuální realitě nebo divadelních projektech. Od letošního roku se zaměřujeme rovněž na literaturu, která má silný dokumentární náboj a přispívá jak k reflexi doby, tak k přemýšlení o minulosti,“ vysvětluje vznik ceny Hovorka. Ze tří stovek přihlášených knih bylo vybráno devět nejlepších. „Vybrané tituly představují pestrou škálu přístupů, které mohou vytvářet dokumentární dílo: od prózy, přes fotografickou publikaci až po antropologickou studii a true-crime investigativu. Myslím, že to dobře ukazuje, jak rozdílnými žánry a postupy lze ‚myslet knihou‘,“ říká režisér a scenárista Lukáš Senft za porotu, ve které zasedají nakladatelka a spisovatelka Tereza Horváthová, dramaturgyně Ji.hlavy Andrea Slováková, dokumentaristka a novinářka Apolena Rychlíková a literární a výtvarný kritik Radim Kopáč. Vítěz bude slavnostně vyhlášen na pětadvacáté Ji.hlavě a obdrží finanční odměnu 30.000 Kč.

Hudba letos intimně

A co nabídne hudební doprovodný program? „Intimita je tématem, které se letos neformálně prolíná doprovodným hudebním programem na experimentální scéně i v tradičním večerním stanu,“ uvádí ji.hlavský dramaturg Pavel Klusák. „Martin Kyšperský bude zpívat vždy pro jednoho posluchače v situaci odhalující umělce i návštěvníka stejnou měrou. Midi Lidi představí písně z letošních dvou alb, jimž dala pandemie právě intimnější rozměr při vzniku i ve výpovědi. Sólový elektro-dark-pop Josefiny Dusk a post-punk ženského tria Bibione patří k čerstvým radostem domácího popu, stejně jako take-no-prisoners rap dua Matka, vyhledávajícího při své smršti intimní blízkost publika,“ pokračuje Klusák.

Formy intimity přinese i experimentální scéna v kostelíku svatého Ducha. Jedno z prvních vystoupení mezinárodního Quiet Music Prague Ensemble představí soudobé skladby tíhnoucí k zvukové úspornosti a postcageovské práci s tichem. Živě vystoupí zásadní slovenský expert zvukových experimentů Fero Király a také autor hudebních brut videí Petr Válek, s nímž festival mohl v loňském pandemickém ročníku pouze natáčet. Běloruská umělkyně Maria Komarova rozehraje svou zvukovou krajinu malých objektů "555 BUGS". Performovat bude Lenka Klodová, zakladatelka Festivalu nahých forem. Hudební dramaturg Ji.hlavy Pavel Klusák uvede blok Play Rehberg: poslechovou poctu vídeňskému noisemakerovi a vydavateli Peteru Rehbergovi, který před svou letošní předčasnou smrtí stihl koncertovat na Ji.hlavě 2015.

V tradiční hudební sekci Zkouška sirén uvedeme vtahující a překvapivou cestu do epicentra černého afroamerického popu Summer of Soul, neodolatelnou lekci z osmdesátkové popkultury Italo Disco, ale také film A Symphony of Noise o britském producentu Matthewu Herbertovi a jeho cestami za samplingem zvuků s politickými konotacemi. Ženské průkopnici elektronické hudby je věnován film Delia Derbyshire - the Myths and the Legendary Tapes. Seminář Gott. Československý příběh s raritními ukázkami z Gottovy tvorby v ČSSR a NSR jsou audiovizuálním komplementem k nové stejnojmenné knize Pavla Klusáka.

Inspirační fórum zve na ženská práva i klima

Pětadvacátá Ji.hlava nezapomíná ani na Inspirační fórum, které letos proběhne pojedenácté. Návštěvníky čeká pět dní živých diskusí a přednášek, na které naváže online program. „Inspirační fórum propojuje filmový a nefilmový svět a může být místem pro objevování a iniciování nových námětů pro dokumenty,“ říká dramaturgyně Inspiračního fóra Tereza Swadoschová. „Letos se budeme zabývat duševním zdravím, vztahem člověka k přírodě, rovností a také tím, jak mohou digitální technologie pomoci vytvořit férovější svět,“ dodává. Online program se pak bude věnovat výzvám, kterým bude Česko v povolební době čelit.  

Na jaké hosty se těšit? Například na polskou ženskoprávní aktivistku Martu Lempart, která spoluzaložila hnutí Celostátní stávka žen. Hostem bude také americký psychiatr Bruce D. Perry, podepsaný pod oceňovanou knihou What Happened to You? (2021), který promluví o dopadech traumatu na jednotlivce i společnost. „Se spoluautorkou Oprah Winfrey zkoumají, jak nás ovlivňují zážitky v raném dětství,“ říká Swadoschová. Digitálním technologiím se bude věnovat kanadský filozof a spisovatel Nick Srnicek, jehož kniha o budoucnosti práce s názvem Vynalézání budoucnosti (2015) vyšla i v češtině.  A nebudou chybět ani tuzemští hosté. Například o sociálních sítích budeme diskutovat s antropoložkou Marií Heřmanovou, která se ve svém výzkumu věnuje digitální antropologii, online identitám a komunitám, kultuře influencerů a genderovým nerovnostem v online prostředí.

25. MFDF Ji.hlava proběhne 26.–31. října 2021. Z každé akreditace zakoupené do 20. září věnuje festival 50 Kč na obnovu tornádem zničené Základní školy Hrušky. Za akreditaci, která nyní vyjde na zvýhodněných 650 korun, je možné zaplatit i více. Vše nad 600 korun poputuje na konto sbírky. Další informace na www.ji-hlava.cz a také na festivalovém Facebooku a Instagramu.

CENA ZA NEJLEPŠÍ DOKUMENTÁRNÍ KNIHU - NOMINACE

1) Smolen, Štěpán: Cikánský evangelia

2) Sodomková, Magdalena: Matematika zločinu

3) Shanfeldová, Yveta: Americký román

4) Nevrlý, Miloslav: Zašlá chuť morušek

5) Hečková, Michaela; Chabera, Matěj: Možnosti vesnice

6) Jančařík, Zdeněk: Ty jsi kněz navěky: rozhovor s Ludmilou Javorovou

7) Lochmannová, Alena: Tělo za katrem

8) Fojtík, Libor: Trampové

9) Špitálníková, Nina: Svědectví o životě v KLDR

HOSTÉ INSPIRAČNÍHO FÓRA

Bruce D. Perry (USA)

Neurolog a psychiatr. Posledních třicet let působí jako učitel, lékař a výzkumník v oblasti duševního zdraví dětí a neurověd. Jeho práce v oblasti dopadu zneužívání, zanedbávání a traumatu na vývoj mozku ovlivnila klinickou praxi a lékařské programy a koncepce po celém světě. Svým dílem zásadně přispěl ke zmapování vlivu zážitků v dětství, včetně zanedbání a traumatického stresu, na biologii mozku – a tím i na zdraví dítěte. V roce 2021 vyšla jeho nejnovější kniha What Happened to You? Conversations on Trauma, Resilience, and Healing, kterou napsal společně s Oprah Winfreyovou.

Nick Srnicek (Kanada)

Přednáší digitální ekonomiku na King’s College v Londýně. Jeho nejnovější kniha Platform Capitalism nabízí klíč k pochopení inovací v oblasti velkých digitálních společností, jako jsou Google, Amazon a Alibaba. Popisuje rovněž nové trendy v současné ekonomice v důsledku rozvoje digitálních platforem. Ve svém díle se významně zabývá i dlouhou tradicí protipracovní politiky. Jeho první kniha Inventing the Future, kterou napsal společně s Alexem Williamsem, představuje pokus o zpracování protipracovní politiky v kontextu moderních technologických změn. Ve své připravované knize After Work, jejíž spoluautorkou je Helen Hesterová, se snaží rozšířit protipracovní politiku i do oblasti sociální reprodukce, jelikož zkoumá možnosti uznání, přerozdělení a omezení často neplacené práce jako je úklid, vaření a péče o rodinu.

Marie Heřmanová (ČR)

Sociální antropoložka a publicistka. V současné době působí na Sociologickém ústavu Akademie věd a na Fakultě humanitních studií UK. Ve výzkumu se věnuje digitální antropologii, online identitám a komunitám, kultuře inflluencerů a genderovým nerovnostem v online prostředí, zaměřuje se také na šíření hate speech a konspiračních teorií v online prostoru a politické radikalizaci skrze sociální sítě. Je členkou studia aplikovaného antropologického výzkumu Anthropictures a pravidelně píše pro různá česká média.

Marta Lempart (Polsko)
Polská ženskoprávní aktivistka. V roce 2016 se podílela na vzniku hnutí Celostátní stávky žen (Ogólnopolski Strajk Kobiet), jenž se stal jedním z hlavních aktérů polských protivládních protestů, které se rozhořely v říjnu roku 2020 po rozhodnutí ústavního soudu o zákonu o potratech. Hnutí mimo jiné usiluje také o větší práva pro ženy a LGBT+, nezávislost soudů, svobodu projevu a shromažďování a dostupnost lepší zdravotní péče.

Fotografie Fridy Kahlo objevené v roce 2003 jsou poprvé představeny v Praze.

Výstavu organizuje Terra Esplendida, portugalská agentura, která ji od roku 2009 představila na mnoha místech obou amerických kontinentů a v několika zemích Evropy. K dnešnímu dni ji mělo možnost vidět více jak milion návštěvníků. Agentura nás oslovila před třemi lety na základě zkušeností s výstavou amerického fotografa Sama Shawa, která proběhla v Domě fotografie GHMP na přelomu let 2016–2017.
Výstava Frida Kahlo – Fotografie otevírá nový pohled na bouřlivý život jedné z nejtajemnějších a zároveň nejviditelnějších postav umění Latinské Ameriky. V Galerii hlavního města Prahy proběhne od 15. října 2021 do 16. ledna 2022. Diego Rivera, Fridin manžel věnoval po její smrti v roce 1954 Modrý dům Mexiku a jeho lidu. To byl počátek dnešního Muzea Fridy Kahlo, jednoho z nejpopulárnějších muzeí na světě. Osobní archiv, zahrnující přes šest tisíc fotografií, výkresy, dopisy a typickou Fridinu garderobu, byl však otevřen teprve v roce 2003 a tehdy začalo jeho zpracování. Přestože pro Fridu měla fotografie velký význam, větší část její sbírky zůstala na přání Diega Rivery před veřejností skryta po dobu 50 let. K nalezeným fotografiím byl pozván přední znalec a historik Pablo Ortiz Monasterio, který uspořádal výsledný výběr a rozčlenil jej do šesti tematicky ucelených kapitol, které dnes tvoří tuto výstavu.
Ta přináší 241 dosud neznámých fotografií, které zachycují různá období ze života Fridy, její rodiny, blízkých přátel, obdivovatelů a osobností, kterých si sama vážila. Kapitoly nesou názvy Původ; Modrý dům; Politika, revoluce a Diego; Rozbité tělo; Lásky a Fotografie. Kromě historické a umělecké hodnoty vystavených fotografií jsou některé z nich cenné i tím, že byly pořízeny slavnými fotografy, kteří se s Fridou přátelili, jako byli Man Ray, Martin Munkácsi, Edward Weston, Brassaï, Tina Modotti, Pierre Verger a Lola Manuel Álvarez Bravo. Všechna díla zahrnutá do výstavy a mnoho dalších naleznete v katalogu k výstavě Frida Kahlo – Fotografie, který je výsledkem pečlivého výběru

Galerie hlavního města Prahy je jednou z nejvýznamnějších galerií v České republice, která se ve své výstavní činnosti zaměřuje zejména na moderní a současné umění. Shromažďuje, ochraňuje a odborně zpracovává umělecké sbírky hlavního města Prahy. V současné době GHMP vystavuje v sedmi objektech: v Domě U Kamenného zvonu, v Městské knihovně – 2. patro, v Colloredo-Mansfeldském paláci, v Domě fotografie, v Bílkově vile, v Zámku Troja a
v Domě Františka Bílka v Chýnově. Z tisíce různorodých fotografií (momentálně je katalog rozebrán, připravuje se jeho dotisk, který bude dostupný ještě během naší výstavy v listopadu). Fotografie provázela Fridu od dětství. Její dědeček i otec byli profesionální fotografové a ona sama se fotografii intenzivně věnovala. Během svého života také nashromáždila velkou sbírku daguerrotypií a pohlednic z 19. století, fotografií rodiny a přátel, působivých portrétů sebe sama včetně fotografií, do nichž všelijak zasahovala, upravovala je vystřihováním a vpisovala do nich různé dedikace, aby zdůraznila svůj osobní vztah k jejich obsahu. Pro Fridu byla fotografie nejen dokladem prožitých událostí, představovala pro ni trvalý kontakt s blízkými a mnohdy sloužila jak výchozí materiál pro její malbu.
Právě po objevení archivu Fridy Kahlo se jasně ukázalo, že mnoho jejích děl má svůj původ ve fotografiích. Klíčovou roli v její tvorbě sehrála například její inspirace otcovými fotografickými autoportréty. V interview pro CBC Radio připomněl Pablo Ortiz Monasterio, že samotná sbírka fotografií, způsob, jakým byla shromážděna a jak se s ní pracovalo, vytváří intimní, avšak v mnoha ohledech barvitější a úplnější obraz malířčiny osobnosti. Ať vědomě, či nikoliv nám ) umělkyně díky úžasné rozmanitosti pečlivě uchovaných fotografií odhaluje složitou strukturu vlastní identity, kterou jsme dosud znali výhradně z řady více jak 50 malířských autoportrétů, v nichž otevřeně odhaluje své nitro, vždy s hrdostí a důstojností navzdory všem strádáním a fyzickému utrpení. Výstava je pohledem za zrcadlo těchto autoportrétů.

Komentované prohlídky:
st 10. 11. 2021, 18 h
komentovaná prohlídka výstavy v českém jazyce s Pavlem Štěpánkem
st 24. 11. 2021, 18 h
komentovaná prohlídka výstavy v anglickém jazyce s Markétou Ježkovou
st 8. 12. 2021, 18 h
komentovaná prohlídka výstavy ve španělském jazyce s Pavlem Štěpánkem
st 12. 1. 2022, 18 h
komentovaná prohlídka výstavy v českém jazyce s Pavlem Štěpánkem

Přednášky:
út 16. 11. 2021, 18 h
Frida Kahlo – tíha života a umění; přednáška Pavla Štěpánka, historika umění a specialisty na umění Španělska a Latinské Ameriky

Filmový výběr:
Kurátorský výběr dokumentárních filmů, který představuje silné ženské osobnosti výtvarného umění, jako jsou Frida Kahlo, Peggy Guggenheim, Toyen a další. Sledujte online na streamovacím portálu DAFilms: https://bit.ly/filmyGHMP

Nad událostí převzali záštitu ministr zahraničních věcí ČR Jakub Kulhánek a ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí SR Ivan Korčok.

Výběr Divadla Aréna není náhodný. V roce 2002 převzal Divadlo Aréna jako ředitel herec Juraj Kukura. Jeho příchod s pětiletou zkušeností z německého divadelního prostředí znamenal obohacení slovenského divadelního a společenského prostoru o do té doby opomíjenou problematiku historického vědomí.

Divadlo Aréna během pěti večerů představí osobité inscenace z originálního Občanského cyklu. Ten je zaměřený na historická témata a společensky angažované výpovědi, přičemž inscenátoři uplatňují kritický a nepřikrášlující pohled a moderní inscenační postupy. Jak řekla ředitelka Slovenského institutu, teatroložka Ľubica Krénová, „Divadlo Aréna pod vedením herce Juraje Kukury jako první na Slovensku přineslo občansky uvědomělý divadelní program se zaměřením se na přehodnocující a objektivizující pohled do minulosti – do slovenských, resp. česko-slovenských dějin. Krátce na to se z něho vyprofiloval Občanský  cyklus, tudíž cyklus inscenací, který již téměř dvě desetiletí představuje úctyhodnou dramaturgickou osu Divadla Aréna, a který mezičasem do sebe organicky pojal i témata nad rámec národních historií, s důrazem na oživování vědomí univerzálních hodnot lidské civilizace a jejich kulturní všeplatnost.“ Divadlo Aréna se v minulosti proslavilo inscenacemi jako např. Tiso (v titulní roli s Mariánem Labudou st.), Dr. Gustáv Husák - Vězeň prezidentů, Prezident vězňů nebo Komunismus, z nichž některé reprezentovaly slovenskou kulturu a divadlo i na mezinárodních divadelních festivalech v České republice.

Všechny hry Občanského cyklu byly napsané přímo na objednávku Divadla Aréna.

Nyní diváci v pražském Divadle Hybernia uvidí inscenace Jánošík – příběh vraha?, Tiso (ve ztvárnění Mariána Labudy ml.), Holokaust,  #dubček, zcela nový pohled na osobnost česko-slovenských dějin, aktéra Pražského jara Alexandra Dubčeka, jehož sté výročí od narození si připomeneme v listopadu. Přehlídku inscenací Občanského cyklu uzavře jedinečná hudebně-divadelní a výtvarná performance Bible – čte Juraj Kukura (a hraje Slovenský komorní orchestr).

PROGRAM:

11. říjen v 19:00

Jakub Nvota: JÁNOŠÍK – příběh vraha?

Režie: Jakub Nvota

Účinkují: Richard Autner, Ondrej Kovaľ, Kamil Mikulčík, Juraj Loj, Roman Pomajbo, Elena Podzámska, Broňa Kováčiková

Příběh vraha? Dobrá otázka a nebude jediná.

Jak vnímali Jánošíka slovenští štúrovci?

Kolik sil je stálo vytvořit ze zbojníka legendu?

Hra Jakuba Nvoty, napsaná na objednávku Divadla Aréna, ve spolupráci s Historickým ústavem Slovenské akademie věd, představuje osudy slovenského národního hrdiny Juraje Jánošíka v novém světle, na základě autentických dobových materiálů. Vystřízlivění z mýtu o Jánošíkovi přináší velkolepá moderní inscenace s živou hudbou.

12. říjen v 19:00

Rastislav Ballek: TISO

Režie: Rastislav BallekÚčinkují: Marián Labuda ml., Martin Hronský, posluchači Konzervatoře v Bratislavě a pěvecký sbor Technik

Monologmuže, který je považován za nejtragičtější a nejkontroverznější postavu slovenských dějin. Zpověď jediného prezidenta satelitního tzv. slovenského státu, který se jménem svého ideálu spojil s fašisty, nechal okrást 72000 slovenských židů, zbavit je občanských a lidských práv a deportovat je zahranice. Většina z nich byla zavražděna v koncentračních táborech. Před národním soudem, který ho odsoudil k trestu smrti, odmítl odpovědnost, necítil vinu a neprojevil lítost.

13. říjen v 19:00

Viliam Klimáček: HOLOKAUST

Režie: Rastislav Ballek

Účinkují: Milan Ondrík, Barbora Andrešičová, Dana Košická, Anežka Petrová, Polina Nikolaevskaya, Katarína Šafaříková, Edita Koprivčevič-Borsová, Martin Hronský, Matej Marušin, Gregor Hološka, Jana Černá

Příběh o nejhlubších jizvách, které vznikly při vytváření novodobé slovenské společnosti, a na který by Slovensko nejraději zapomnělo. Tvůrci zobrazují historické období, evokované názvem hry, kontroverzním a moderním způsobem. Inscenace vychází ze vzpomínek Hildy Hrabovecké, která přežila první dívčí transport z území fašistické Slovenské republiky do Osvětimi (1942). První část hry se odehrává v dobové kavárně a druhá kdesi mezi nebem a zemí, dávno poté, kdy hrůzy spojené s holocaustem slovenských židů odezněly a jsou téměř zapomenuty.

14. říjen v 19:00

Viliam Klimáček: #dubček

Režie: Michal Skočovský

Účinkují: Matej Marušin, Juraj Bača, Matúš Kvietik, Marián Chalány, Alexandra Palatínusová

Hra si připomíná Alexandra Dubčeka, výraznou osobnost česko-slovenských dějin, aktéra Pražského jara, profesionálního politika, představitele socialismu s lidskou tváří. Alexander Dubček, Antonín Novotný, Ludvík Svoboda, Leonid Iljič Brežněv, Gustáv Husák a Vasil Biľak ožívají prostřednictvím generační výpovědi pětice mladých performerů v moderním příběhu o historii, která se udála dřív, než se narodili.

15. říjen v 19:00

Bible – čte Juraj Kukura

Režie: Rastislav Ballek

Účinkují: Juraj Kukura a Slovenský komorní orchestr pod vedením Ewalda Danele

Výjimečná hudebně-dramatická báseň, dějiny člověka od stvoření světa až po vzkříšení Krista. Vybrané příběhy ze Starého zákona a Nového zákona, které kladou nadčasové otázky o morálce, svědomí, víře a síle duchovna v době, kdy se základní pilíře naší evropské společnosti zmítají v pochybnostech. Scénické čtení biblických příběhů v podání herce Juraje Kukury vzniká jako koncept hudebně-divadelního, ale i výtvarného performance, jedinečného projektu, který vzniká v koprodukci se Slovenskou filharmonií, konkrétně Slovenským komorním orchestrem.

Festival KOMA je nezávislou kulturní platformou, která umožňuje setkání domácích i zahraničních komiksových tvůrců a ilustrátorů a odborné i širší veřejnosti se zájmem o současné podoby výtvarného umění. Hlavní programovou linii festivalu tvoří výstavy. V letošním roce tu budou představeny komiksové romány Návrat krále Šumavy (Karel Osoha, Ondřej Kavalír, Vojtěch Mašek) a Štefánik (Václav Šlajch, Gabriela Kyselová a Michal Baláž) v sekci Historie jinýma očima, dále komiks Juliány Chomové Spiritistky, Jarmil in India od Marka Rubce, postapokalyptická trilogie Radiator a Recyklator Petra Korunky, série autorských plakátů na téma sociálního vyloučení pod hlavičkou časopisu FŮD či Jágr, legenda Lukáše Csicselyho a Vojtěcha Šedy. Architekt Osamu Okamura představí knihu Město pro každého: Manuál urbanisty začátečníka, výtvarnice Vendula Chalánková projekt Bulbem záchranáře. Svoje nové projekty představí také kreslíř Richard Fischer a
ilustrátor Nikkarin.
Zvláštní zvědavost budí výstava s názvem Octobriana žije!: 50 let legendy českého komiksu. Octobriana a ruský underground je knihou, která přesně před padesáti lety svým obsahem šokovala politickou scénu na obou stranách železné opony. Jádrem výstavy je pohled na tento fenomén českého komiksu optikou
současné generace mladých umělkyň a umělců. Tuto výzvu přijali Kamila Brůčková a Lukáš Valíšek, Lena Sara Grochowiecová, Nikola Logosová, Eva Jaroňová, Štěpánka Jislová, Marie Butula Cichá, Petr Novák (Ticho 762), Klára Štefanovičová (SK), Dan Černý, Tomáš Motal a Ondřej Malina. Součástí letošního ročníku festivalu KOMA je také prezentace věnovaná dvacátému výročí existence legendárního komiksového sborníku AARGH! za účasti jeho zakladatelů.

Festival KOMA stejně jako v minulých letech představí také komiksové tvůrce zahraniční. K vidění budou například feministicky laděné komiksy švédské kreslířky
Liv Strömquist, výtvarné práce v Keni narozeného amerického ilustrátora Conrada Erica Armstronga, díla kanadské ilustrátorky Marlene Yuen. Nakladatelství Trystero představí trilogii Bludiště Američana Charlese Burnese. Speciálním hostem festivalu bude také legendární britský komiksový kreslíř, výtvarník a autor murálů, Aidan Hughes aka Brute!.
Slovenskou komiksovou scénu na festivalu zastupuje Matej Mazák (Matje!) s komiksem Malá Hvězda a Komiksový příběh Lasici a Satinského z časů, které
humoru nepřály Ďuro Balogha. „Festival KOMA zároveň realizuje řadu přednášek, diskusí a workshopů, kde se diváci mohou s ilustrátory a ilustrátorkami přímo setkat,“ dodává jeden ze zakladatelů festivalu, kurátor Tomáš Řepa. Tradičním hostem je hvězda tuzemské scény, výtvarnice Toy_Box, která si letos připravila masterclass o finanční gramotnosti pro ilustrátory. Rodiny s dětmi mohou navštívit například workshop kaligrafie s japonskou ilustrátorkou Saki Matsumoto, dílnu sprejování přes šablony se slovenskou výtvarnicí Juliánou Chomovou nebo minikurz filmové animace. Festival doprovodí koncerty AVA kolektivu, pražské formace Mutanti hledaj východisko, Haze djs a další. Po celou dobu festivalu probíhá také živé malování, vzniklá díla jsou dražena v následné benefiční aukci. Výtěžek letošní festivalové benefice bude (i vzhledem k lokalitě brněnské Káznice, v níž se festival již druhým rokem odehrává) věnován neziskové organizaci VERDA, která se zabývá podporou vzdělávání romské komunity a v letošním roce oslaví dvacet let své existence.

Festival proběhne v souladu s vládními opatřeními vztahujícími se k epidemii koronaviru. Více o programu aktuálního ročníku naleznete na webu www.festivalkoma.cz a na facebookových stránkách festivalu https://www.facebook.com/festivalKOMA

Mezinárodní komiksový festival KOMA 2021 / UPGRADE
7. – 10. 10. 2021, Brněnská káznice, Bratislavská 68

Celovečerní debut Šimona Holého Zradla ve tmě míří po úspěšném uvedení na MFF Karlovy Vary do českých kin. Formálně výrazný snímek o tanečnici Marii, která se snaží zachránit svůj vztah pomocí odpovědí na 36 otázek, díky nimž se podle vědců zamilujete do kohokoliv, je autentickou sondou do vztahů, snů a starostí mileniálů. V kinech od 30. září. 

Kde film hrají v kinech: https://www.aerofilms.cz/program-kin/?dotaz=zrcadla-ve-tme

Výbor pro Cenu Václava Buriana a Muzeum umění Olomouc/Trienále SEFO pořádají šestý ročník Ceny Václava Buriana Olomouc. Výběr ze soudobé lyriky z Česka, Polska, Slovenska a Německa tradičně garantuje a vybírá mezinárodní porota ve složení Petr Borkovec, Leszek Engelking, Lena Dorn, Ján Gavura a Tomáš Tichák.
V kategorii Za poezii jsou nominováni: Sibylla Vričić Hausmann (1979), básnířka a spisovatelka z Lipska; Silvia Kaščáková (1976) básnířka, překladatelka a textařka vážné, gospelové i populární hudby z Ružomberoku; Ondřej Macl (1989) básník, překladatel, literární kritik, performer a herec z Prahy a konečně Krzysztof Siwczyk (1977), básník, esejista, literární recenzent, fejetonista a také filmový herec z hornoslezských Gliwic.
Cenu v kategorii Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu převezme rakouský slavista, novinář, překladatel a spisovatel Martin Pollack (1949) z Vídně; vynikající znalec východoevropského kulturního prostoru 20. století.
„Přivítáme také loňské vítěze, které jsme kvůli lockdownu nemohli osobně pozvat, německou básnířku Dagmaru Kraus (1981) a vynikající polskou kulturní antropoložku, spisovatelku a zakladatelku prestižního nakladatelství Czarne Moniku Sznajderman,“ říká předseda Výboru pro Cenu Václava Buriana, David Voda.
Hlavní program – básnické čtení účastníků soutěže a debata porotců – se koná tradičně na sv. Václava od 15 do 18 hodin, tentokrát ve Velkém studiu Českého rozhlasu Olomouc na Horním náměstí v Olomouci. Po besedě s Martinem Pollackem a Monikou Sznajderman proběhne vyhlášení
výsledků básnické soutěže a laureáta Ceny diváků.
Kromě peněžní odměny a brože získá letos vítěz či vítězka básnického klání pozvání na básnické čtení v rámci Lyrikbuchhandlung na Lipském knižním veletrhu 2022 (ve spolupráci s nakladatelstvím hochroth Leipzig).
------------------------------------
Cena Václava Buriana Olomouc navazuje na působení olomouckého novináře, polonisty a básníka Václava Buriana (1959–2014). Porota nominuje čtyři básníky z Polska, Slovenska, Česka a německojazyčné Evropy. Po autorském přednesu vždy veřejně diskutuje a v závěru hlasuje o vítězi, který získává brož a 1000 eur. Prvním laureátem v kategorii Za poezii se roku 2016 stal český básník Milan Děžinský, cenu v kategorii Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu získal polský bohemista, překladatel a publicista Aleksander Kaczorowski. V roce 2017 si ceny odnesli polský básník a překladatel Tomasz Różycki a slovensko-maďarský vydavatel a publicista László Szigeti.

V roce následujícím byly uděleny dvě ceny Za poezii (Polákovi Jarosławu Mikołajewskému a Slovákovi Michalu Habajovi), v druhé kategorii uspěl polský bohemista, překladatel, disident a novinář Andrzej Jagodziński. Předloni získali ocenění berlínský básník a performer Max Czollek a ukrajinský romanopisec, novinář, rocker a bojovník za ukrajinskou demokracii a svobodu Jurij Andruchovyč.
V loňském roce ocenění získaly německá básnířka Dagmara Kraus a polská kulturní antropoložka, spisovatelka a zakladatelka prestižního nakladatelství Czarne Monika Sznajderman (1959).

David Voda - tel.: +420 728 312 979
e-mail: [email protected], https://www.facebook.com/cenavaclavaburiana/

Jeho 26. ročník vyjadřuje mottem „Můj domov je v jazyce“ záměr prozkoumat otázky vztahu děl a jejich autorů k jazyku, geografické i mentální příslušnosti k dané
zemi. Návštěvníci se opět mohou těšit na rozmanitost současné literární tvorby. Čestným hostem je literárně bohatá Francie. Mluvit se bude mimo jiné o „společném“ autorovi Milanu Kunderovi. Čtenáři s očekáváním vyhlížejí spisovatelské hvězdy Davida Mitchella, Laurenta Bineta a Chimamandu Ngozi Adichie. Představí se ale i laureáti Ceny Evropské unie za literaturu. Dvě země si vysloužily samostatný prostor: Polsko mimo jiné připomene svou pověstnou reportážní školu, Bělorusku je věnována sekce Literatura jako hlas svobody. 

Jako čestného hosta pozvali letos organizátoři Světa knihy Praha literárně atraktivní Francii. Tamní tvorbu přiblíží v celé její šíři: od beletrie přes literaturu pro děti či komiks až po divadlo. „U příležitosti tohoto čestného pozvání jsme chtěli poskytnout vhled do tvorby a literatury vytvářené ve francouzském jazyce v celé její rozmanitosti, jakožto i poukázat na evropské stvrzení naší podpory překladu. Jsou to překladatelé a editoři, kteří iniciují překlady a přispívají k tomu, že se texty a myšlenky dostanou do oběhu. Skrze svůj výběr určují, co budou číst čtenáři a čtenářky zítřků,“ říká velvyslanec Francie v České republice Alexis Dutertre. Dialog prostřednictvím literatury vnímá jako silné pouto spřátelených zemí.  

Z Francie pochází také jedna z letošních spisovatelských hvězd, které své dílo osobně představí českých čtenářům. Laurent Binet si porotu prestižní Goncourtovy ceny, stejně jako později české čtenáře, získal osobitým pohledem na pozadí atentátu na Reinharda Heydricha v románu HHhH. Na Svět knihy Praha 2021 doprovází překlad své novinky Civilizace postavené na alternativních dějinách. O historické fikci bude také debatovat s českou autorkou Alenou Mornštajnovou, která „co by kdyby“ řeší v bestselleru Listopád.   

Pestrý svět francouzské literatury prezentují ovšem i další autoři, mnozí českým čtenářům známí z překladů: Muriel Barbery představí novinku Růže sama, Victoria Mas svou prvotinu Bál šílených žen, Pénélope Bagieu doveze komiksové portréty odvážných žen Nebojsy, Pendy Diouf poodhalí divadelní „šamanství“ a s francouzskou literaturou pro děti seznámí Magali Le Huche i zástupci nakladatelství Talents Hauts. Další velká literární osobnost, která navíc má uznání jak v Česku, tak ve Francii, nepřijede sice osobně, ale i tak se o ní bude mluvit. Řeč je o Milanu Kunderovi. O brněnském rodákovi, jehož druhým domovem se v exilu stala Francie, pohovoří mimo jiné autor jeho biografie Jean-Dominique Brierrer.

Francie jako čestný host je v popředí zájmu letošního ročníku, literární program se ale dotýká celkem 27 zemí a regionů. Velkou pozornost už při ohlášení jejich jmen jako hostů Světa knihy Praha 2021 vzbudili David Mitchell a Chimamanda Ngozi Adichie. Anglický prozaik, scenárista i operní libretista David Mitchell kritiky i čtenáře nadchl především románovým opusem Atlas mraků. Mimo jiné je ale také spoluscenáristou čtvrtého pokračování kultovní filmové série Matrix. Na Světě knihy Praha 2021 bude diskutovat o své práci, smyslu literatury i roli příběhů a mýtů v každodenních životech.  Chimamanda Ngozi Adichie si pozornost literární obce získala autobiografickým románem Amerikána. Původem nigerijská spisovatelka, která žije střídavěve Spojených státech, je výrazným hlasem současných afrických autorek. V beletrii i esejích se vyjadřuje k problematice rasy či genderu. Na Světě knihy Praha 2021 se mimo jiné setká s českou prozaičkou Viktorií Hanišovou při debatě o otázkách identity v literatuře. 

Speciální pozornost si zaslouží Polsko, které mělo být čestným hostem minulého ročníku, do jeho festivalové prezentace ale zasáhla pandemie. Náhradou je letošní bohatý program zaměřený na polskou literaturu. Slovo dostane například proslulá polská reportážní škola. Zastupuje ji zkušený Witold Szabłowski, který bude na veletrhu podepisovat knihu Jak nakrmit diktátora, i nadějná prozaička Martyna Bunda a její novinka Modrá kočka ze svébytného regionu Kašubska. K ní se v debatě o „bezcitných dějinách“ připojí Karin Lednická, která v románu Šikmý kostel z pohledu žen zprostředkovala tvrdou historii Slezska.  K polskému programu se přidá rovněž britský reportér Jack Fairweather. Držitel Costa Book Award totiž sepsal biografii „polského superhrdiny“ z Auschwitzu Witolda Pileckého. Ke slovu se v polském programu dostanou navíc ilustrace pro děti či sté výročí narození sci-fi ikony Stanisława Lema.

Podpora svobody, demokracie a lidských práv jsou témata, která byla Světu knihy Praha vždy blízká. Počínaje 26. ročníkem se jimi inspiruje ve speciální sekci Literatura jako hlas svobody. Tentokrát se zaměří na Bělorusko. Na Výstavišti otevře dočasnou Ambasádu nezávislé běloruské kultury, ta zastřešuje autorská čtení, setkání s autory, debaty či noc poezie a hudby. Náhled na Bělorusko poskytnou mimo jiné dva přední básníci: Andrej Chadanovič a Dmitrij Strocev. Setkají se například v debatě moderované Jáchymem Topolem. Cílem Světa knihy Praha je přinést do časem i rozlohou omezeného prostoru co nejvíce současné literatury z různých zemí a regionů. Speciální sekci vymezil veletrh proto letos také titulům pyšnícím se Cenou Evropské unie za literaturu. V Praze se potkají při debatě o evropských hodnotách laureáti Gunstein Bakke (Norsko), Edina Szvoren (Maďarsko), Irene Solà (Katalánsko) a Lucie Faulerová
(Česko).

Vrací se už tradiční literární řada Das Buch, připravovaná ve spolupráci s Německem, Rakouskem a Švýcarskem. Pozvání rozšířit povědomí českých čtenářů o současném literární dění v německojazyčných zemích přijali jak spisovatelé, tak překladatelé či nakladatelé.  Téměř pět set bodů programu Světa knihy Praha 2021 zahrnuje i výstavy, akce pro děti, osvětové programy pro školy či představení vítězných titulů literárních cen, ale především plejádu zvučných jmen českých autorů. Aktuální ročník se nemůže nedotknout pandemie Covid-19, která ovlivnila v uplynulém roce téměř všechno, včetně knižního trhu. Profesní fórum se proto zaměří na (post)pandemické proměny v této oblasti nejen v Česku, ale I v dalších zemích.

Svět knihy Praha 2021 v číslech
Veletrh:
Počet vystavovatelů: 288
Počet stánků: 152
Plocha:  2933 m 2  
Literární festival:
Počet účinkujících: 607
Počet programů: 481
Počet výstav: 11
Počet zemí a regionů: 27
Belgie, Bělorusko, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Jižní Korea,
Katalánsko, Maďarsko, Německo, Nigérie, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko,
Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina, Velká Británie

Ve dvou dramaturgických linkách představíme umění, které vyšlo na veřejná místa – tedy na náměstí, nábřeží, schodiště, zastávky, do parků, kopců, kašen a řek. Hlavními tématy festivalových projektů jsou politická zvůle, ekologická úzkost, sociální nejistoty a deprese, což možná zní nevábně, věřím ale, že diváky tato díla přimějí k zamyšlení a mnohdy – možná nečekaně – i pobaví, říká o letošním festivalu jeho umělecká kurátorka Lenka Dombrovská.

Autorkou linorytu, který vidíte na letošních vizuálech, je Tereza Bartůňková. Společně s Annou Klimešovou, Mikolášem Zikou a dalšími pro festival vytvořila také křehkou audio-vizuální instalaci Voliéra. Diváci ji budou moci navštívit první dva dny v nově vzniklém kulturním centru Planeta Za. Světelnou a zvukovou instalaci, tentokrát spojenou i s taneční performancí Duende, připravil na míru kavárny divadla Komedie Petr Krusha. Pandemický rok ovlivnil celou společnost a odráží se také v tématech některých inscenací. Skupina výtvarníků PES5 diváky pozve na happening Zvoňte, jsme doma!, který je situován
na Smetanovo nábřeží a je v něm s nadsázkou až příliš úzkostlivě dodržována vzdálenost mezi diváky a účinkujícími. Hana Frejková a Lenka Dombrovská chystají pro prostor Skautského institutu na Staromáku nostalgické kavárenské monodrama a výtvarnou instalaci Konec dobrých starých časů o komunikaci a osamělosti, kde se střetává minulost s dneškem. Le Cabaret Nomade diváky přivede do karavanu, kde bydlí Mila, jež představuje všechny, kteří se kvůli vládním nařízením ocitli v extrémní samotě. Izolace od přátel a rodiny ovlivnila i site-specific projekt K.O.city od Kláry Hajdinové a Lindy Straub odehrávající se v ulicích Smíchova. Tématem deprese a důležitosti mezilidské komunikace se bude na závěr festivalu zabývat slovenský umělec Tomáš Procházka v dlouhometrážní bytové performanci Večer, chvíle předtím, než jsem spáchal sebevraždu. Tento projekt je přístupný pro diváky od 18 let. Opravdu revoluční notu pak nastolí inscenace Teatra Novogo Fronta a performera Tomáše Rullera Kvílení, jejímž inspiračním zdrojem je stejnojmenná báseň od Allena Ginsberga a nemožnost protestu a svobody projevu v některých zemích. Na státní svátek 28. září festival uvede performanci Bez křídel bos spolku FysioART. Pod metronomem divákům ukáže „kopečkáře“, recidivisty, vizionáře, kteří se po roce 1948 opakovaně snažili uprchnout přes hranice na Západ. Na první říjnový den svolává Tomáš Loužný demonstraci Za svobodu komunikace! Bude se konat na Staroměstském náměstí. Přijďte a bude vám také umožněno projevit nesouhlas.

Festival pozve návštěvníky také na procházky a vandry. Návštěvu pražských a brněnských vodníků v jejich domácím prostředí zprostředkuje spolek bazmek entertainment a zvány jsou i děti! Na výlet se dostanete i díky exteriérové inscenaci SOLE: a Měsíc tančí od My:tré kolektiv.
Festival opět přiveze inscenaci Prešovského národního divadla. Oceňovaná slovenská režisérka Júlia Rázusová v Kramerová vs. Kramer (Amor Fati) nahlíží na nové modely rodičovství a partnerství skrze ikonický příběh ze 70. let minulého století. Využívá nejen jazyka činohry, ale i promítání sekvencí z filmu a streamování záběrů kamery přítomné na jevišti. Hudba je tvořena kombinací sekvencí předtočených na čtyřstopý kazetový přehrávač a náhodnými notami generovanými přístrojem, který reaguje na dotyky herců na jevišti.

Nedílnou součástí festivalu je Udílení Poct za alternativní umění, které se uskuteční v sobotu 25. září v sále divadla Komedie. Ikonické masky od Petra Nikla bude letos předávat loňská Osobnost roku Jakub Čermáka jeho umělecký gang Depresivní děti touží po penězích. Lenka Dombrovskáo tomto slavnostním udílení řekla: Rozhodli jsme se již nyní zveřejnit letošní nominace v kategorii Objev roku a také ony umělce na festivalu představit. Je to ka3ka3, která vytvořila performanci SOUNDiště pro schody divadla Komedie a HaDivadla, a soubor Akolektiv Helmut, který uvede dvě premiéry S čaganem lamag nohy a Lidé v situaci.
…příští vlna/next wave… letos nabízí deset premiér a čtyři projekty, které vznikly exkluzivně pro festival a jejich další reprízy nejsou plánovány. Domnívám se, že letošní Nextku v Praze jen těžko minete, její projekty budete moci potkat na dvaceti různých místech a mnohé budou přístupné zdarma. Vyjděte s námi ze svých ulit a pojďte za uměním do ulic (i jinam)!, dodává Dombrovská.

Vernisáž se uskuteční v úterý 21. září v 17 hodin v ostravském Domě umění. Zároveň bude streamována na facebookových stránkách pořadatelů. Výstavu je možné navštívit až do 5. prosince letošního roku. 

Výstava Stevena Holla je českou premiérou a jsem velmi rád, že dílo tohoto světoznámého architekta ukážeme právě u nás v Ostravě. Důvod je nasnadě. Mezi představenými projekty nechybí návrh ostravského koncertního sálu, na kterém aktuálně pracuje studio Stevena Holla s pražskou kanceláří Architecture Acts. Spolupráce se Stevenem Hollem a jeho týmem je pro nás obrovskou zkušeností a inspirací. Projekční práce pokračují rychlým tempem a věříme proto, že se stavbou koncertního sálu, která bude součástí komplexní rekonstrukce stávajícího Domu kultury, začneme již příští rok, sdělil Tomáš Macura, primátor statutárního města Ostravy, jenž nad výstavou převzal záštitu.

Moderní architektura se v posledních letech stala velmi populární disciplínou, nebojím se říci, že propojuje stavitelství s uměním. Proto mě nadchla myšlenka, aby byly v naší galerii představeny projekty významného amerického architekta Stevena Holla. Návštěvníci se budou moci seznámit s procesem jeho tvorby od prvotních náčrtů a vizí až po modely jím navržených objektů. Velmi mě těší, že kromě více než desítky již realizovaných staveb, na výstavě nebude chybět ani představení jeho návrhu moderního koncertního sálu, který vyroste v Ostravě, uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo, který převzal záštitu nad výstavními projekty GVUO.

O VÝSTAVĚ

Putovní výstava představuje jedenáct již realizovaných projektů amerického architekta Stevena Holla. V rámci evropského turné je součástí výstavy také dvanáctý projekt (nyní v přípravné fázi): koncertní sál v Ostravě. Expozice odhaluje složitý a osobitý proces tvorby architektonických projektů Stevena Holla, které jsou prezentovány od prvních akvarelových skic přes návrhy staveb až po jejich modely. Představeny budou například projekty Muzea výtvarných umění v Houstonu, Nekropole Ťin-pao-san na Tchaj-wanu, knihovny v Malawi, nebo Střediska péče o nemocné s rakovinou v Londýně.

Architektonické práce Stevena Holla jsou na výstavě rozděleny do tří sekcí Thinking, Building a Reflecting. Thinking zachycuje akvarelové skici, malé pracovní modely a vzorky materiálů, které vedou k definování nápadů a tvoří základ každého Hollova projektu, vysvětlil Enrique García, koordinátor výstavy z kanceláře Steven Holl Architects a dodal, že sekce Building odhaluje proces tvorby prostřednictvím modelů a fotografií, které jsou pořízeny v procesu výstavby. Reflecting pak představuje myšlenky Stevena Holla prostřednictvím vybraných filmových záznamů, oficiálních vyjádření a publikovaných ohlasů, uzavřel García.

Pro tvůrčí práci Stevena Holla jsou charakteristické akvarelové kresby. Náročný koncept propojení výtvarného prvku s matematickým výpočtem dnes využívá již jen málo architektů. Steven Holl kreslí každý den ráno, protože jeho mysl je nejjasnější a nejotevřenější intuitivnímu a vynalézavému myšlení, které je k vytváření architektury potřeba. Je obvyklé, že během jednoho projektu nakreslí až stovky akvarelů. Jak sám uvádí, vzájemná komunikace mozku a ruky zapojuje lidskou představivost bezprostředním, neurologicky propojeným, způsobem, který digitální proces neumí modelovat.

Bezprostřednost dětského kreslení nás vrací k počátku myšlení. Nakreslí-li dítě na papír nějakou značku, výrazně tím zapojuje ruku, oči i mozek, avšak překvapení – například nápaditý výtvor „měsíčního králíka“ – je produktem mysli. Každý z mých architektonických projektů začal jako kresba – obvykle akvarelová v sešitku o rozměrech 13 × 18 cm, kterých mám v archivu přes třicet tisíc. Celý proces je projevem radosti a doufám, že ta se pak přenáší i do staveb k potěšení jejich uživatelů, řekl architekt Steven Holl.

Původní podobu putovní výstavy STEVEN HOLL: Making Architecture připravila Nadace Stevena Myrona Holla a kurátorka Nina Stritzler-Levine. Její světová premiéra se konala v Muzeu Samuela Dorského v New Paltz v New Yorku v roce 2018. Podobu ostravské výstavy připravili Enrique García z kanceláře Steven Holl Architects a kurátoři Tadeáš Goryczka a Jaroslav Němec z Kabinetu architektury.

DOPROVODNÉ PROGRAMY

Výstavu doprovodí publikace o tvorbě Stevena Holla, kterou jako první v českém prostředí vydává GVUO ve spolupráci s Kabinetem architektury. GVUO také nabídne komentované prohlídky a tvůrčí dílny pro školy i veřejnost. Termíny budou zveřejněny na webových stránkách galerie, osobní účast bude nutné si rezervovat v sekci Doprovodné programy.

PRAKTICKÉ INFORMACE

Projekt se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Ostravy a Ministerstva kultury ČR. Záštitu nad výstavou převzali Tomáš Macura, primátor statutárního města Ostravy, Lubomír Zaorálek, ministr kultury ČR, Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje, a Velvyslanectví USA v Praze. Záštitu nad celoročními projekty GVUO převzal náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Lukáš Curylo.

Dům umění, GVUO je otevřen úterý až neděle 10 až 18 hodin. Vstupné činí 40 korun plné a 20 korun zlevněné. V neděli a pro seniory je vstup volný.

STEVEN HOLL: Making Architecture | OSTRAVA
22. 9. – 5. 12. 2021 (vernisáž 21. 9. v 17 hodin)
Kurátor výstavy: Nina Stritzler-Levine
Kurátoři v Ostravě: Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec
Koordinátor výstavy: Enrique García
Grafický design: Jaroslav Němec

Organizátoři výstavy: Galerie výtvarného umění v Ostravě, statutární město Ostrava; Kabinet architektury a Janáčkova filharmonie Ostrava
Partneři: Ministerstvo kultury České republiky; Moravskoslezský kraj; Velvyslanectví USA v Praze; MAPPA!!!; Steven Holl Architecs

STEVEN HOLL (9. prosince 1947, Bremertor, Washington) je americký architekt, jehož stavby odrážejí fascinaci vědeckými fenomény a hrou se světlem. Steven Holl studoval na University of Washington v Římě a na Architectural Association v Londýně (1976). Už v roce 1976 otevřel vlastní architektonickou kancelář v New Yorku. Vyučoval na University of Washington v Římě, Syracuse University v New Yorku a od roku 1981 působí na Columbia University v New Yorku. Je nositelem řady ocenění. Architektonická kancelář Steven Holl Architects realizovala již 66 projektů po celém světě, z toho 45 projektů ve Spojených státech amerických a 21 staveb v zámoří v 15 zemích a na 4 kontinentech (Amerika, Afrika, Asie, Evropa).