Téma ženy sa odzrkadlí aj v sprievodnom programe Fest Anče

Hoci Fest Anča je festivalom animácie, je rovnako aj miestom, kde sa animácia stretáva s inými umeleckými formami. Festival predstavuje kvalitný súčasný sprievodný program, pozostávajúci z koncertov, DJ setov a diskusií, ktorý bude aj tohto roku rezonovať s festivalovou témou – ženy. Koncerty a parties budú prebiehať ako aj po minulé roky v priestoroch Stanice Žilina-Záriečie a v Novej Synagóge. Súčasťou sprievodného programu budú aj dve výstavy: výstava fotografií Juraja Staroveckého, mapujúca predošlé roky Fest Anče a výstava v spolupráci so Stanicou Žilina-Záriečie Všetko dookola od Marcela Oniska, reflektujúca najmä aktuálne dianie na Ukrajine.
Festival v stredu večer odštartuje DJ set od Seafur, ktorý prechádza naprieč kultúrami a kontinentmi, pričom sa snaží nachádzať prepojenia medzi zdanlivo nespojiteľnými žánrami a hudobnými dekádami.

Štvrtok
Vo štvrtok si návštevníci Fest Anče môžu vypočuť tvorbu od Isama Zing, inak známeho ako Jonatán Pastirčák alebo Pjoni, ktorý je producentom, DJ-om, členom kolektívu Mäss a platformy SHAPE. Jeho súčasná tvorba sa nachádza na križovatke medzi dekonštruovanou klubovou hudbou a experimentálnou popovou produkciou. Predstaví sa s projektom Blurry AF, ktorý prekvapuje rôznorodosťou kreatívnych prístupov a pracuje s kultúrnym a žánrovým prelínaním.
Nechýbajú rekontextualizované tradičné rómske balady „halgato“, popové vokálne skladby s noisovou produkciou, drone ani euforické syntezátory.
Na Fest Anči sa predstaví aj Ima Teva, ktorá ponúka atmosferický hudobný svet, ktorý dokáže byť na jednej strane neústupný a pripravený preraziť hlavou múr, no na druhej strane je aj obnažený a bolestne intímny. Ima Teva používa elektroniku a syntezátory, predstavujúce zranených duchov minulosti, ktorých žalospevy vám nedajú spať.
Ďalším menom štvrtkového programu je OIEE – elektronický sólo projekt Bence Kocsisa. Vo svojej tvorbe spája inštrumentálne zvuky s tropickým a nie príliš tropickým houseom, technom, nudiscom, danceom, R&B, discom, trance prvkami a moderným soulovým vokálom, čím vytvára
veľmi individuálny a nekompromisný zvuk.

Piatok
Domácu scénu zastúpi bratislavská Dj-ka a hudobníčka w y m e, ktorá je na scéne cenená pre svoj vzácny elektro hybridný zvuk. Nedávno začala s klubovými večermi Xeno, ktorými podporuje experimentálnu klubovú scénu v Bratislave a je tiež bezpečným miestom pre rôznorodosť, miestom, kde sa môžu stretávať rôzne komunity. Pre a2alarm opísala svoje sety nasledovne: „Baví ma hudba s nepravidelným a komplexnejším rytmom, ale aj tá, kde sa
štruktúry opakujú, a presahy v žánroch. Mám rada aj temnejšie ladený reggaeton alebo baile- funk, súčasné aj staré elektro. Rada používam popové fragmenty.“
Z Bratislavy príde aj Sofia Nøt, producentka a DJ-ka známa z projektu IAmNøt. Vo svojich trackoch rada strieda žánre, ktoré obsahujú rovné aj lomené beaty. K väčšine singlom má nahraté aj videoklipy, ktoré režíroval Simon Seriš. V DJ-ských setoch sa okrem vlastnej produkcie, zameriava na mix techna, industrialu, darkwaveu, alebo breakbeatu. Umelkyňa a rapperka Arleta sa namotáva svojou femme poéziou na prst toxickej maskulinite a posiela do temnoty všetky mizogýnne bytosti. V temnote sa potom plaví svojím šepotavým prejavom, ktorý získava na súčasnej scéne čoraz väčšiu pozornosť. Hypnóza, drive a
introverzia búrajú všetky intímne schránky a esteticky i lyricky sa vymedzujú voči zakoreneným pravidlám českého rapu.

Sobota
V sobotu večer v Žiline zahrá aj ambiciózny hudobný kolektív, Fairycore Syndicate, ktorý sa snaží spájaním žánrov ako sú gabber, hyperpop, breakcore alebo trance predstaviť víziu toho, aká by mala byť klubová skúsenosť súčasnosti. Ich cieľom je taktiež vytvoriť platformu a priestor pre umelcov, ktorí svojou tvorbou vystupujú z davu.
Svoje o tom vie aj Berlin Manson. Tí spievajú/rapujú o Depeche Mode, vesmírnych lodiach a soundcloudových trendoch. Nejde však len o zábavu. Tento bratislavsko-košický projekt, ktorý unikátny spôsobom aktualizuje post-synth punk, je dôkazom absolútnej tvorivej slobody.
Hoci ukrajinská acid/trance/techno DJ-ka a producentka Miklei pôsobí na Slovensku dlhšie, vystupovať začala len prednedávnom. Jej svieže sety sú inšpirované nielen slovenským technom, ale predstavujú aj široké spektrum východnej klubovej undergroundovej scény. Jej hard techno zaručene prebudí z akejkoľvek letargie. Na Fest Anči sa predstaví aj ukrajinský producent Karaoke Tundra, vlastným menom Viktor Tverdochlibov, ktorý patrí od nultých rokov
k českej a slovenskej scéne. So zmyslom pre nadžánrovú voľnosť prepája impulzy z hip hopu s experimentálnou elektronikou.

Návštevníci festivalu sa môžu tešiť aj na ostatný sprievodný program. Tohtoročná porotkyňa Kate Jessop odprezentuje prednášku o zobrazovaní ženskej sexuality v animovaných filmoch, zatiaľ čo Peter Budinský počas svojho masterclassu porozpráva o vzniku jeho najnovšieho filmu Tvojazem. S tromi generáciami slovenských animátoriek bude na Fest Anči prebiehať diskusia o špecifikách ich tvorby, no a na záver festival láka aj na čítačku pre deti od 0 do 100 rokov. Čítať sa bude z detských knižiek od obľúbených autoriek alebo so ženskou hrdinkou v hlavnej úlohe.

O Fest Anči
Medzinárodný festival animácie Fest Anča je jediný slovenský multimediálny festival zameraný na animovaný film primárne pre dospelého diváka. Každoročne sa koná v Novej Synagóge v Žiline a v kultúrnom centre Stanica Žilina-Záriečie. Cieľom festivalu je prezentovať súčasné progresívne animované filmy spolu s tým najlepším z histórie žánru. Festival sa snaží zvyšovať povedomie o animovanom filme ako o plnohodnotnej umeleckej forme a vzdelávať svoje publikum o rôznych podobách animácie.
Festival každoročne zahŕňa medzinárodnú súťaž animovaných krátkych filmov a hudobných videí, ale aj tematické a špeciálne fokusované filmové sekcie. Fest Anča ponúka počas štyroch dní prednášky, premietania pre deti a množstvo ďalších sprievodných podujatí. Medzinárodný festival animácie Fest Anča 2022 finančne podporil Audiovizuálny fond. Festival bol finančne podporený z Fondu LITA. Podujatie z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia. Tematický fokus “Ženy v animácii” v rámci Fest Anča 2022 je súčasťou implementácie projektu Študentské fórum Fest Anča.
Projekt “Študentské fórum Fest Anča” získal grant z Islandu, Lichtenštajnska a Nórska v sume 120 609 € prostredníctvom Grantov EHP. Projekt bol spolufinancovaný v sume 18 091€ z prostriedkov štátneho rozpočtu Slovenskej republiky. Cieľom projektu je práca s publikom, medzinárodná mobilita a prepojenie škôl z Európy, zdieľať vedomosti a zručnosti a porovnať spôsoby výučby animácie v odlišných častiach Európy.

Viac informácií:
festanca.sk
facebook.com/festanca
twitter.com/festanca
www.instagram.com/fest_anca
 

Vršovická kulturní křižovatka Vzlet uvede v pondělí 20. června druhý projekt v rámci nové série Území nikoho. Dokumentární inscenaci Power.point připravuje tvůrčí duo Zuzana Šklíbová a Fedir Kis. Zaměřili se na téma Ukrajinců žijících v Praze a přicházejí s novým divadelním žánrem.

„Při přípravě tohoto dlouhodobého projektu jsme vyšli z pojmu ‚slepé skvrny‘, který použil ve své stejnojmenné knize sociolog Daniel Prokop. Oslovili jsme studenty a absolventy Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, kteří připravili deset projektů,“ uvádí Marta Ljubková, hlavní dramaturgyně Vzletu.

První projekt Území nikoho s názvem Holky, můžu poprosit? měl premiéru koncem května. Tvůrčí tým v čele s režisérkou Klárou Voseckou a dramaturgyní Magdalenou Malinovou se rozhodl využít místo velkého sálu prostor kavárny Vzletu. V dokumentárním představení se věnují tématu samoživitelství z pohledu dcer a matek. Jednu z postav ztvárňuje herec Zdeněk Piškula. Na první reprízu můžete zavítat začátkem září.

„Do konce roku 2022 uvedeme celkem pět premiér mladých autorských týmů. Každý z nich zkoumá uměním jinou minoritu naší společnosti. Projekty budou žánrově odlišné. Můžete se těšit na performativní procházku, sousedskou slavnost či inscenaci s handicapovanými performery,“ doplňuje Petr Prokop, ředitel Vzletu.

Společně s Ljubkovou a Prokopem projekt Území nikoho kurátoruje i režisér Jiří Havelka. Všichni tři působí na Divadelní fakultě AMU jako pedagogové. „Poprvé jsem termín ‚slepé skvrny‘ slyšel od svého kolegy, který se mnou pod záštitou Integračního centra Praha vede workshopy na téma předsudky vůči cizincům a kritické myšlení na učilištích a základních školách po celé České republice. Během cest zažíváme v praxi některé stereotypní pohledy na menšiny, které posléze v našem představení zazní. Tím ztrácejí svoji sílu,“ vysvětluje Fedir Kis, tvůrce Power.pointu.

Kis se Šklíbovou napsali dramatický text, a to formou verbatim, což znamená zaznamenání autentických promluv v reálném prostředí. Vyhráli za ni soutěž o Nejlepší krátkou divadelní hru udělovanou DAMU a The Vaclav Havel Library Foundation New York. Tato hra bude přeložena a uvedena v New Yorku. Vy ale můžete zažít něco podobného ve Vzletu. Ve sbírání autentického materiálu pokračují přímo ve vršovických ulicích a připravují Power.point – dokumentární performance o řeči, jazyku a jeho hranicích. Jejich přístup je neotřelý, ale zároveň velmi divácky komunikativní, a hlavně hodně zábavný.

„Text našeho dramatu vzniká hrubým přepisem rozhovorů. Pracujeme s metodou verbatim jako cestou, jak pomocí řízeného dialogu nahlédnout skutečnost v surové podobě. Jazyk, kterým mluvíme je totiž o dost upřímnější než ten, kterým píšeme. Inspirovali jsme se applied theatre, což je divadlo, které je aplikované na nějaké lokální téma adresované celé komunitě. Divadlo je tu vlastně takovým nástrojem, jak se například vyrovnat se situací, která se nedá jednoduše vyřešit nebo se dá pouze přijmout,“ závěrem dodává tvůrkyně Zuzana Šklíbová. Zažijte nový přístup k divadlu a mladé tvůrce v projektu Území nikoho.

Vstupenky na Power.point zakoupíte na www.vzlet.cz. Nebo vždy 60 minut před začátkem akce na pokladně Vzletu, kterou najdete ve velkém foyer v prvním patře na adrese Holandská 669/1 – Vršovice. Platit můžete v hotovosti nebo kartou. 
–––
Vzlet – nové kulturní centrum Prahy otevřely v roce 2021 tři pražské kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a vršovické Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Do Vzletu můžete vyrazit za divadlem, hudbou, výstavou, vzdělávacími programy nebo si zatančit na plese.

V Galerii ve věži, krásném prostoru Novoměstské radnice Praha 2, bude zahájena první samostatná výstava obrazů Kláry Korbelové doplněná o sochy Alžběty Baštové. Na výstavě budete mít možnost shlédnout její nejnovější obrazy z cyklu U jednoho stolu. Tento cyklus sleduje kombinaci mrtvého, strnulého objektu ve spojení s proměnlivým prostředím. Výchozím bodem celé série je uměle vytvořené prostředí, typické pro každou domácnost. Mrtvé objekty jsou němým pozorovatelem impulzivních změn, hry světla a stínu i každodenního ruchu.
Klára Korbelová své obrazy připravovala na míru právě pro tento výstavní prostor Novoměstské radnice. Na výstavě mimo jiné uvidíte také oblíbené objekty malířky, které se často objevují v jejích obrazech. Umělkyně je v současné době studentkou Akademie výtvarných umění, v ateliéru Malba I. u prof. Roberta Šalandy. Výstava je citlivě doplněna o sochy Alžběty Baštové, které vás provedou celou výstavou. Alžběta Baštová studovala AVU, ateliér malby Michaela Rittsteina. V současné době žije a tvoří v Praze a západních Čechách.

Výstava bude probíhat v  Galerii ve věži / Novoměstské radnice Praha od 9. června do 19. června 2022. Více informací naleznete na webových stránkách a sociálních sítích Novoměstské radnice.

Kancelář Kreativní Evropa ve spolupráci se Studiem ALTA představí na mezinárodní konferenci Trans Europe Halles 93# dvanáct kulturních organizací s inovativním přístupem k prostoru. Jak zajistit jeho udržitelnost, ať už ekologickou, finanční nebo personální?

Střed Zájmu: Redefinice prostoru se koná v pátek 27. května od 14 do 18 hodin ve Studiu ALTA. Činnost všech kulturních organizací byla v posledních dvou letech výrazně ovlivněna nekončící covidovou pandemií a v posledních týdnech válkou, která se odehrává přímo v Evropě. Navíc každodenně pociťujeme důsledky klimatických změn, které se odráží i v naší práci. Jakým způsobem dokáží organizace nadále fungovat? Jak dokáží disponovat svými zdroji, ať už to je prostor, který obývají, nebo tým, který připravuje každodenní program? Intenzivně vnímáme, že se nacházíme v momentu, kdy můžeme a chceme redefinovat prostor, ve kterém fungujeme, naše poslání, náš program i přístup k sobě samým.

Společně hledáme odpověď na tyto otázky:
• Jaké prostory bychom měli vytvářet, aby byly finančně udržitelné?
• Jak vypadá prostor, který je ekologicky udržitelný?
• Jak do vytváření programu zapojit místní komunity?
• Jak můžeme lépe spolupracovat na finanční i personální rovině?
• Jakou společenskou odpovědnost jako kulturní organizace máme?

STŘED ZÁJMU: REDEFINICE PROSTORU je součástí programu mezinárodní konference Trans Europe Halles 93#, kterou pořádá Studio Alta od 26. do 29. května 2022. Mezinárodní síť Trans Europe Halles (TEH) sdružuje kulturní organizace, které vznikly v nevyužívaných prostorách po celé Evropě. Téměř každá z nich znovu oživila nebo vytvořila nějaký prostor, který již plně nesloužil své původní funkci a nyní slouží široké veřejnosti, umělcům*kyním a kreativním lidem.

Podívejte se na kompletní program konference.

Výběr lokálních a mezinárodních projektů, které budou představeny, probíhá na základě přihlášek, jež nám byly zaslány v průběhu dubna. Každý z projektů bude mít příležitost se představit během sedmi minut v angličtině.

STŘED ZÁJMU: REDEFINICE PROSTORU se koná 27. května 2022 od 14:00 do 18:00 ve Studiu ALTA (Západní křídlo Invalidovny, Sokolovská 136/24, Praha Karlín).
Vstup na fyzickou akci (anglicky s tlumočením do češtiny) je možný pouze se vstupenkou, které jsou v prodeji do 15. května. Zajištěn bude také live stream, který bude možné sledovat zdarma. Více informace najdete na webových stránkách a sociálních sítích.

Tématem letošního festivalu je otázka: kam směřuje naše (digitální) budoucnost? Doprovodný program v nepřístupných prostorech bývalého protiatomového bunkru či v nákladovém nádraží v Drážďanech toto téma zobrazí ve spojení s umělou inteligencí a novými médii. „Festivalový vizuál představuje řadu více či méně kreslených roztomilých „zadečků“, které naznačují, kam může naše budoucnost směřovat, ukazují na digitální budoucnost ochuzenou o lidskost i radikální nálady ve společnosti,“ vysvětluje ředitel festivalu Filip Kršiak.

Z výběru českých premiér TroGoBer
Festival představí dvě desítky českých premiér. Nejrozporuplnější letošní snímek nabídne festival v rámci filmové sekce TroGoBer (výběr nejlepších filmů z velkých evropských festivalů v norském Tromsu, švédském Göteborgu a německého Berlína). Konkrétně v Praze v Kině Kavalírka (pátek 13.5. v 22:15) film s názvem The Beta Test (J. Cummings, PJ McCabe), kde novodobý Woody Allen na ketaminu povýšil neuroticko-excentrické herectví na zcela novou úroveň. Výběr nejlepších kraťasů z Berlinale 2022 (neděle 15.5. v 20:00) představí například Starfuckers (A. Marziale), jehož temnota z odvrácené strany Hollywoodu uhranula festivalovým dramaturgům. V Ústí nad Labem ve Veřejném sále Hraničář uvedou organizátoři ve středu 18.5. v 21:15 snímek Medusa (A. Rocha da Silveira) o brazilském gangu v bílých maskách, film se pohybuje mezi hororem, muzikálem a parodií v dystopickém prostředí, které nemá od skutečné brazilské současnosti zase tolik daleko.

Vzdělávací program - Jak nás ovlivňuje propagace?
Vzdělávací program proběhne 13. a 14. 5. v Centru pro inovaci a kultivaci audiovizuálního prostředí a hledá otázku, jak diváci vnímají propagaci filmu a videoher. Na program je třeba se předem registrovat na webových stránkách www.elbedock.cz. Veřejnou částí programu je sobotní diskuse (14. 5. v 18:00) s názvem Živé Buchty s Vítem Klusákem, ve které moderátorky Zuzana Fuksová a Ivana Veselková vyzpovídají jednoho z mediálně nejúspěšnějších dokumentaristů. Diskusi doplní komponovaný večer (14. 5. v 20:00) Noc Trailerů, kterou svým komentářem doplní režisér Andy Fehu.

Cena Pavla Kouteckého - nejlepší české první a druhé dokumentární filmy
Cenu Pavla Kouteckého rozhodnou zástupci česko-ukrajinské kulturní scény a to konkrétně porotci: malířka Alexandra Bryksa, aktivistka a moderátorka Rádia Ukrajina Marharyta Golobrodska, akademický sochař a malíř Alexandr Kozlov a výtvarná umělkyně Olga Krykun. Vyberou z pěti nominovaných filmů: Bratrství (F. Montagner), Bydlet proti všem (T. Hlaváček), Jak jsem se stala partyzánkou (V. Lacková), Jednotka intenzivního života (A. Komrzý) a Přípravy k filmu T (M. Klepikov). Oceněný režisér/ka získá 19.5. v 20 hodin v Bunkru v Ústí nad Labem finanční odměnu 100.000 Kč na přípravu dalšího snímku.

Opuštěný Bunkr láká na výstavu o budoucnosti v Ústí nad Labem a Cena ELBE DOCK se odehraje v bývalém nákladovém nádraží v Drážďanech s názvem GEH8 V Ústí nad Labem se spojí budoucnost, umění a umělá inteligence v unikátní česko-německé výstavě Za otevřenýma očima. V Bunkru proběhne i řada projekcí Ceny Pavla Kouteckého či dokumentárního filmu z ukrajinské války War Note. V Drážďanech vystoupí 20. 5. v prostorách

GEH8 hudebník Jakub König (jinak znám jako Kittchen) a proběhne zde také oficiální projekce nejlepších krátkých hraných, dokumentárních a animovaných středoevropských filmů současnosti. O oceněném filmu rozhodne porota složená z filmových profesionálek: dramaturgyně festivalu
Anifilm Malvína Balvínová, producentka Julie Žáková, spoluředitelka filmového festivalu krátkých filmů v Drážďanech Anne Gaschütz a producentka Steffi Rostoski. Diváci naleznou kompletní program na webu www.elbedock.cz, na kterém jsou dostupné vstupenky a akreditace v předprodeji.

Film začíná námětem. Nový ročník soutěže My Street Films hledá nadšence, kteří chtějí realizovat svůj námět na krátký dokumentární film.

V těchto dnech startuje už devátý ročník úspěšné filmové soutěže My Street Films. Vítězové se zúčastní unikátních workshopů s profesionálními dokumentaristy a dostanou šanci svůj výsledný film dostat až na mezinárodní filmový festival. Zájemci mohou své náměty posílat do 17. dubna 2022.

„Je skvělé každoročně objevovat témata, na kterých účastníkům našich workshopů skutečně záleží. Film je úžasné médium nejen proto, že má schopnost naše motivace dobře prověřovat, ale že ve výsledku promlouvá i směrem ven. Loňský ročník měl v tomto ohledu opravdu velmi vysokou úroveň,” říká dlouholetá lektorka workshopů a programová manažerka Viola Ježková. 

Filmová soutěž My Street Films otevírá možnost k natočení krátkého dokumentu i lidem, kteří dosud nemají žádnou zkušenost s psaním námětu, scénáře nebo se samotným natáčením. Ve spolupráci s profesionálními dokumentaristy budou mít tak účastníci šanci svůj námět rozpracovat a následně i realizovat. Mezi lektory patří například Zuzana Piussi, Marika Pecháčková, Martin Dušek nebo Adam Ol'ha. Workshopy bude doprovázet i program pro širokou veřejnost. Unikátní masterclassy povedou držitelky Českého lva Adéla Komrzý a Diana Cam Van Nguyen nebo oceňovaný režisér Francesco Montagner.

Zaslané náměty mohou být na jakékoliv téma. Vítězové loňského ročníku ve svých filmech například zkoumali genderové nerovnosti v české společnosti, komunikaci mezi matkou a dcerou, environmentální žal nebo úzkost z celosvětových lockdownů. Na webu My Street Films bude od 25. března k dispozici i exkluzivní online přehlídka s názvem Umění čelit v nichž se představí autoři, kteří prostřednictvím filmů překonávají vnitřní a vnější konflikty.

Filmové náměty je možné poslat prostřednictvím webu www.mystreetfilms.cz, a to nejpozději do 17. dubna 2022.

Kontakt pro novináře:

Adam Hříbal - 721 980 077 - [email protected]

Společnost Jindřicha Chalupeckého ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy představuje ve výstavních sálech Městské knihovny jednu z hlavních událostí svého letošního programu – výstavu věnovanou dílu a životnímu odkazu uměleckého a literárního kritika, teoretika a kurátora, který významně ovlivnil nejen české moderní i současné umění. Jindřich Chalupecký (1910–1990) začal psát v době mezi dvěma světovými válkami, kdy byl novinkou surrealismus, a žil tak dlouho, aby stačil referovat o postmodernismu provázejícím konec 20. století. Jeho kritický záběr zahrnoval dění na české, potažmo československé i mezinárodní scéně a jeho vliv (nejen) na místní kulturu je možné sledovat i dnes. Na výstavě se setkávají díla více než šedesáti umělkyň a umělců několika generací, jejichž tvorbu Chalupecký přímo i nepřímo ovlivnil.

Chalupecký celoživotně propagoval a obhajoval nové formy umění a zajímal se o obecné otázky umění, především o smysl umění v moderní společnosti. Byl obráncem propojování umění a života. V dnešních termínech bychom si snad mohli dovolit použít termín aktivistického či angažovaného umění. Nevěřil v pouze estetickou funkci uměleckého díla a kultury obecně. Šíře zájmů a vlivu Jindřicha Chalupeckého zaručuje, že se divačky a diváci výstavy v určité podobě střetnou s podstatnou částí české a potažmo mezinárodní kulturní a intelektuální historie 20. století. Výstava zahrnuje široké spektrum děl – od prací autorek a autorů českého poválečného umění přes díla ruských autorů, jako je např. Ilja Kabakov až po reflexe současných umělkyň a umělců, jako jsou Anežka Hošková nebo Václav Magid. 

„Výstava v Galerii hlavního města Prahy je výsledkem tříletého výzkumu a příprav. Jejím záměrem není vytvořit Chalupeckému pomyslný pomník, ale naopak skrze dialog historických děl a práci současných umělkyň a umělců, literátů, filozofek a dalších osobností reflektovat, co z Chalupeckého myšlenek a aktivit je relevantní pro současnost a co nám může být nápomocné v umělecky, politicky i lidsky nelehkých dobách,“ říká k záměru výstavy kurátorský tým – Tereza Jindrová, Karina Kottová a Tomáš Pospiszyl.

Abstrahovaný byt, čítárna a obrazárna
Rozmanitost a bohatost života a díla Jindřicha Chalupeckého určuje formát výstavy: prostory druhého patra Městské knihovny na Mariánském náměstí jsou rozděleny do několika zdánlivě samostatných sekcí, odlišných nejen tematicky, ale i formálně. Najdeme zde pohled do Chalupeckého bytu ve Vršovicích, kde visí na stěnách obrazy, jimiž žil obklopen spolu se svou ženou, literátkou Jiřinou Haukovou. V „čítárně“ se u velkého stolu setkáme s více než třiceti vybranými texty, které se věnují tvorbě i životním příběhům Chalupeckého oblíbených autorek a autorů. „Čítárna“ sousedí s „obrazárnou“, obsahující kanonická i neprávem zapomenutá díla českého a slovenského umění druhé poloviny 20. století, která mají návštěvníci možnost shlédnout nejprve jen skrze průhled ve stěně jako jakési reference k Chalupeckého textům, než k nim přijdou blíž skrze další výstavní sekce. Impozantně pojatý prostor výstavy navrhlo architektonické studio Richarda Loskota, významného českého vizuálního umělce.

Od Duchampa ke Kabakovovi
Prominentní místo je na výstavě věnováno Francouzi Marcelu Duchampovi, který byl pro Chalupeckého nejdůležitějším umělcem dvacátého století. V roce 1969 se mu podařilo zorganizovat výstavu Duchampových konceptuálních děl v pražské Galerii Václava Špály. Na základě Duchampova ikonického díla známého jako „Velké sklo“ a Chalupeckého skic pro možnou rekonstrukci jeho nedokončené části vznikla na aktuální pražské výstavě unikátní světelně-prostorová instalace od Richarda Loskota.

Sekce věnovaná ruskému umění představuje další bod výstavy s mezinárodním přesahem. Od roku 1965 až do druhé poloviny 70. let Jindřich Chalupecký opakovaně navštěvoval SSSR, hlavně Moskvu a Leningrad, kde navázal kontakt především s aktérkami a aktéry neoficiální nebo polooficiální kulturní scény. Návštěvnice a návštěvníci Světů Jindřicha Chalupeckého uvidí práce, které tehdy Chalupecký viděl nebo potenciálně mohl vidět v navštívených ateliérech. Součástí této sekce je také unikátní album kreseb, které Chalupecký dostal ke svým sedmdesátým narozeninám od šesti moskevských umělců včetně Ilji Kabakova nebo Viktora Pivovarova.

„Chalupecký do Sovětského svazu přivážel svoji představu a fundované informace o dění v mezinárodním kontextu současného umění. A odvážel si fascinaci originálním uměleckým projevem řady místních umělkyň a umělců, stejně jako inspirativní poznatky o ruské avantgardě nebo úvahy o podmínkách tvorby v kulturním undergroundu,“ dodává kurátor expozice ruského umění Tomáš Glanc.

Vzhledem k aktuálně probíhajícímu válečnému napadení Ukrajiny ze strany Ruska se Společnost Jindřicha Chalupeckého rozhodla nerealizovat plánovanou zápůjčku uměleckých děl z Moskevského muzea moderního umění a sekci realizovat z lokálních, potažmo evropských sbírek. Organizátoři zároveň vyzvali ukrajinské a ruské umělkyně a umělce působící v České republice, aby se volně pojatým příspěvkem na výstavě vyjádřili k otázce, jak aktuálně přistupovat k prezentaci ruského umění a k tamějším kulturním institucím – co od nich jako umělecká komunita můžeme očekávat a požadovat.

Současné reakce na expresionismus, feminismus nebo zahraniční korespondenci
V takzvaných „kabinetech”, tedy řadě menších výstavních místností, se střídají archivní materiály s reakcemi a intervencemi současných umělkyň a umělců. Najdeme zde například sekci věnovanou autorům Skupiny 42, na niž navazuje záznam site-specific inscenace uvedené v pražském hotelu Opera. Inscenace vznikla na základě odpovědí současných autorek a autorů na Chalupeckého kanonický text Svět, v němž žijeme. Umělkyně Anežka Hošková svou instalací kombinující odkazy k historické ornamentice i současným neoromantickým subkulturám reaguje na Chalupeckého publikaci Expresionisté, věnovanou jeho oblíbeným spisovatelům: Richardu Weinerovi, Jakubovi Demlovi, Ladislavu Klímovi a Jaroslavu Haškovi. Série akvarelů Václava Magida je reakcí na specifický formát alba, rozšířený mezi moskevskými umělci, se kterými byl Chalupecký v kontaktu, a zároveň cituje jeho článek Moskevský deník z roku 1973.

Jindřich Chalupecký byl jediným teoretikem umění, který se v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století snažil uchopit a reflektovat „ženské umění“. Ve svých úvahách o umění svých současnic nicméně nezastíral skepsi k feministickému umění. Součástí nově vzniklých děl pro výstavu je film francouzské umělkyně Julie Béna s názvem Letters from Prague. Autorka, která dlouhodobě působí v Praze, v díle humorně a současně břitce reaguje na to, jak se i dnes patriarchální společnost staví k umělkyním.

Unikátní příspěvek na výstavu připravilo také americké kurátorsko-umělecké duo Triple Candie (Shelly Bancroft a Peter Nesbett). Na základě dochované korespondence s americkým slavistou Williamem Harkinsem a členem hnutí Fluxus Dickem Higginsem vznikla instalace, která ilustruje Chalupeckého intenzivní zájem o dění na mezinárodní umělecké scéně a současně těžkosti doby, ve které se snažil tento zájem udržet a naplnit – řada dopisů a zasílaných materiálů ze zámoří totiž opakovaně k českému adresátovi nedorazila.

„Výstava se pokouší neortodoxními způsoby pracovat s formami dokumentace a současného čtení historických událostí a umělecké tvorby a ukázat Chalupeckého jako stále živou osobnost české kultury,“ dodávají kurátorky a kurátoři projektu.

Světy Jindřicha Chalupeckého
Místo konání: Galerie hlavního města Prahy – Městská knihovna, 2. patro, Mariánské
náměstí 1, Praha 1
Zahájení výstavy: úterý 15. 3. 2022
Termín konání výstavy: 16. 3. – 19. 6. 2022 
Vystavující umělkyně a umělci: Natalja Abalakova, Jiří Balcar, Václav Bartovský, Eva Bednářová, Julie Béna, Zdeněk Beran, Vladimír Boudník, Ivan Čujkov, Jiří David, skupina Dviženije, Michail Grobman, Jiřina Hauková, Anežka Hošková, František Hudeček, František Gross, Dalibor Chatrný, Vladimir Jakovlev, Vladimir Jankilevskij, František Janoušek, Věra Janoušková, Magdalena Jetelová, Ilja Kabakov, Olga Karlíková, Eva Kmentová, Jiří Kolář, Milan Knížák, Stanislav Kolíbal, Jan Kotík, Alena Kučerová, Kamil Lhoták, Richard Loskot, Václav Magid, Mikuláš Medek, Jan Mlčoch, Alex Mlynárčik, Karel Nepraš, Ladislav Novák, Lev Nusberg, Petra Oriešková, Theodor Pištěk, Viktor Pivovarov, Naděžda Plíšková, Vlasta Prachatická, Milan Ressel, František Ronovský, Zdeněk Rykr, Jan Ságl, Zorka Ságlová, Zora (Járová) Smetanová, Ülo Sooster, Adriena Šimotová, Eduard Štejnberg, Petr Štembera, Triple Candie (Shelly Bancroft&Peter Nesbett), Jitka Válová, Květa Válová, Jaroslav Vožniak, Ladislav Zívr, Jana Želibská, Anatolij Žigalov

Pořadatelé: Galerie hlavního města Prahy a Společnost Jindřicha Chalupeckého 
Kurátorský tým: Tereza Jindrová, Karina Kottová, Tomáš Pospiszyl
Kurátor expozice ruského umění: Tomáš Glanc 
Výstavní architektura: Studio Richard Loskot
Grafické řešení: Marek Nedělka a Anežka Minaříková

Výstava se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Magistrátu hlavního města Prahy, Státního fondu kultury a Statutárního města Brna.

Kompletní seznam dlouhodobých partnerů Společnosti Jindřicha Chalupeckého naleznete na webových stránkách: https://www.sjch.cz/o-nas/.

Ruinu je improvizační trio z okruhu vydavatelství Klang-und-Krach. Jan Klamm a Patrik Pelikán používají kytaru, respektive saxofon způsobem, který je pro nástroje ponižující: hrají na ně, jako by je odhazovali. Pomocí diktafonů fragmentarizují vznikající zvukovou matérii, zatímco perkusista Ondřej Parus se svými údery snaží zakopat do země vše, co Klamm s Pelikánem rozloží, a když už se to dál nedá vydržet, všichni tři se začnou řídit heslem „nejrychlejší přežije“. Existence kapely tak není závislá na souhře, nápadech nebo energii, ale spíš na tom, jestli je ještě co odhazovat, rozkládat, zakopávat a před čím utíkat. Od roku 2007 vydali řadu nahrávek, naposledy kazetu Left Behind (2021), spolupracovali například s vokalistou skupiny To Live & Shave in LA Tomem Smithem nebo s improvizátorem Martinem Klapperem.

https://ruinu.bandcamp.com/

Skupina Pretty Old Sound hraje destruktivní rock. Destruktivní ne proto, že by jako mnoho současných kytarovek nostalgicky snila o dobách, kdy (sebe)ničení bylo základním rock’n’rollovým modem vivendi, ale kvůli tomu, že jediný stálý člen kapely, původem bulharský kytarista a zpěvák Dimitar Dimov kolem sebe udržuje konstantní destrukční pole. To způsobuje, že Pretty Old Sound – ať už je aktuální složení jakékoli – prakticky nejsou schopni odehrát koncert, o kterém by se dalo říct, že byl průměrný; reakce jsou zpravidla buď nadšené, nebo naopak zcela znechucené, navíc se často prolínají.

"Nikki Sudden se snaží umírat na způsob Johnnyho Thunderse, za tu dobu už hodně zhrubnul."

https://prettyoldsound.bandcamp.com/

Hudba Hothouse vzniká na průniku nihilismu a prvotního post-punku. Energicky zahraná instrumentální část celku odkazuje k počinům jako například The Birthday Party, Violent Femmes či Iceage, zatímco floutkovský vokální projev dotváří vizi zakouřeného klubu v Londýně na přelomu osmdesátých a devadesátých let

https://hothouse.bandcamp.com/

Katedra alternativního a loutkového divadla zahajuje přijímací řízení do dvouletého mezioborového magisterského programu Alternativní a loutkové divadlo.

Co kurz nabízí?

Cílem studia je rozvoj kreativních, uměleckých osobností a jejich tvorby v oblasti alternativních divadelních forem, tedy těch, které nevychází z tradiční interpretace dramatického textu. Soustředíme se na divadlo loutkové, objektové, intermediální, dokumentární, imerzivní, improvizační, fyzické, participační, ekologické, divadlo ve specifických skupinách, site-specific, performance, atd.

Kdo se může přihlásit?

Program je otevřen všem uchazečům s ukončeným bakalářským studiem, upřednostnění budou uchazeči s alespoň minimální divadelní/performativní zkušeností a potřebou hledat vlastní divadelní jazyk a strategie.

Na jakých principech je studium postaveno?

Program reflektuje současný vývoj divadla, jakožto uměleckého útvaru, který přesahuje žánry, v němž divadelní tvůrce existuje jakožto všestranná entita, která se neomezuje na jedinou roli (režisér, herec, scénograf,…). Studijní plán magisterského programu Alternativní a loutkové divadlo se silně odvíjí od studentovy vlastní tvorby skrze individuální pedagogický přístup a ateliérovou výuku.

TERMÍN PODÁNÍ PŘIHLÁŠEK PRO NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÝ PROGRAM:
12. března 2022

Více informací o studiu na KALD DAMU http://bit.ly/studiumKALD.

Ačkoliv euforie odezněla, PAF Olomouc dokázal následujících dvacet let zkoumat, prohlubovat a do jisté míry i definovat současnou uměleckou scénu, která se kontinuálně mění a vyvíjí – nebo ne?

Současnost je formována především životní provázaností – pokud chce jedinec nebo kolektiv přežít, musí nutně nahlížet i do okolních dvorků a nespokojit se pouze s tím, co se mu urodí na vlastní zahrádce. V průběhu dvaceti let se PAF Olomouc stal prostorem pro prolínání teritorií obrazu a jeho hybnosti v galeriích, klubech nebo na konzolích, společně se zvukem a vnímáním skutečnosti. Právě tato mezioborovost a morfóza, do té doby naoko nesourodých množin oborů, umožnila festivalu PAF Olomouc konzistentně přinášet i bořit nové pohledy na umění jako celek i na jeho dílčí části.

Dalšími kroky zdravého vývoje jsou retrospektiva a na ní založená introspekce – skutečně byl počátek třetího milénia zlomovým bodem v nahlížení na svět? Lze skutečně definovat, co je a co není uměním třetího tisíciletí? Existuje vůbec umění třetího tisíciletí nebo kromě mezioborovosti musíme přijmout i mezičasovost? Dají se naše odpovědi spojit s určitými styčnými body, na které vítězoslavně ukážeme prstem a bouřlivě zajásáme jako na začátku milénia?

Znamená akronym PAF skutečně to, co je veřejně prezentováno nebo se v něm skrývá naprosto jiná šifra? Vidělo někdy vaše dítě sníh? Uvidí ho v Olomouci mezi druhým a pátým prosincem? Zablokuje pohyblivý modul cyklostezky olomouckých parků?

Odpovědí se dobereme ve filmových sálech, galeriích nebo ve skleníku olomoucké Flory.

PAF Olomouc 2021: PASSION AND FEELINGS. THIRD MILLENNIUM

2.–5. 12. 2021Olomouc+FB