7. srpna 2021 by oslavila sté narozeniny česká spisovatelka a překladatelka Bohumila Grögerová.
Autorka experimentálních textů, překladů, rozhlasových her i výjimečných próz tvořila téměř 50 let autorskou dvojici s Josefem Hiršalem. Napsali a přeložili spolu řadu knih, zprostředkovávali kontakty se zahraničím, v roce 1968 vydali proslulou sbírku experimentální a konkrétní poezie Job-boj.

V letohrádku Hvězda v Praze od června do října probíhá výstava SETINY věnovaná životu a dílu Bohumily Grögerové a v sobotu 7. srpna se uskuteční narozeninový Minifest se vstupem zdarma.

Na open-air přehlídce skupin nezávislé hudební scény zahrají kapely Kolna, Mutanti hledaj východisko, Reverb Machine a DBLV, které se objevily na nově vydané CD kompilaci zhudebněných textů Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. Pestrý program je připraven také pro děti – jako poctu autorčině hravé tvorbě proběhnou workshopy zaměřené na výrobu krasohledů.

K výstavě vyšlo nejen netradiční CD a katalog, ale také reprint sbírky Job-boj. Výstavu a doprovodné programy pořádá Památník národního písemnictví ve spolupráci s A2 kulturním čtrnáctideníkem. Více o projektu na webové stránce setiny.cz.

Spolurežisérka úspěšného dokumentu V síti a držitelka Českého lva Barbora Chalupová představuje svůj celovečerní debut Zákon lásky. Tragikomická dokumentární roadmovie sleduje cestu zákona, jenž může ovlivnit životy statisíců lidí. „Zákon lásky“ zajistí manželství všem bez ohledu na jejich sexuální orientaci a podporuje ho většina obyvatel České republiky. Komu tedy návrh vzbuzující vášně a nebývalé emoce vadí? V hlavní roli filmu se představí Poslanecká sněmovna České republiky, ve vedlejších rolích pak názoroví protivníci - hnutí Jsme fér a Aliance pro rodinu. Snímek vstupuje do kin 5. srpna 2021 a nyní představuje trailer.

"Na přelomu roku 2017 a 2018 jsem se poprvé setkala s tématem rozdílu mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím. Záhy jsem zjistila, že registrace právně ani symbolicky v podstatě nic neznamená. To byl prvotní moment, kdy jsem se o téma začala hlouběji zajímat. Okolí se mě opatrně ptalo, zdali má vůbec smysl točit film o homosexuálech v roce 2018, tyto obavy se ovšem po prvních dnech natáčení rozplynuly, protože jsme nakonec po tři roky přihlíželi nesmírně vypjaté debatě. Nesporná aktuálnost tématu je ve filmu ještě znásobena faktem, že poslední klapka padla teprve před dvěma měsíci, kdy ve Sněmovně došlo po neuvěřitelných tisíci dnech k hlasování v prvním
čtení o novele zákona. Dokument tedy sází nejen na sílu několikaletého časosběru, ale zároveň i na stále živou událostí," říká k filmu režisérka Barbora Chalupová.

Plakát filmu zobrazuje jednu ze základních svatebních zvyklostí. Tou je svatební dort, jehož krájení je tradičně symbolickým okamžikem a jednou z prvních činností, kterou novomanželé dělají společně. Autorem vizuálu je Jan Poukar (grafické studio Poukardesign), držitel Českého lva 2020 za nejlepší plakát (film Krajina ve stínu). Oceňovaný grafik ke vzniku vizuálu říká: „Původní nápad byl, že neonový přechod mezi dvěma barvami v logu filmu, jen doplníme
o nějakou silnou černobílou fotku. Bára pak ale navrhla lehčí přístup a to využití svatebního dortu jako symbolu svatby. Ten jsme pro naše potřeby rozřízli a opatřili postavičkami ženichů a nevěst, které krásně vymodeloval animátor Ondřej Slavík. Tím vznikl svěží plakát, který s určitou lehkostí poukazuje na velmi důležitý problém v naší společnosti.“

Trailer ke zhlédnutí| https://www.youtube.com/watch?v=29r-x4djBAU&list=PLMjX-mAaDj_nNy7tOIazX-9lwuf67vMKp&index=6

Film vznikl v produkci společnosti Silk Films, koproducentem je Česká televize – TPS Aleny
Müllerové., a byl podpořen Státním fondem kinematografie.
Distributorem snímku je společnost Bontonfilm.

23. filmová přehlídka Kino na hranici zveřejnila spot letošního ročníku, který odkazuje na důležitou součást festivalového programu – výročí vzniku Visegrádské skupiny, potažmo na programové cykly Visegrádské komety a Visegrád non-fiction.

Festivalový spot navazuje na letošní grafické řešení Kina na hranici. Tematizuje letní oblohu, na níž vidíme 30 hvězd symbolizujících 30 let, které uběhly od založení Visegrádské skupiny: společenství čtyř středoevropských států – Polska, České republiky, Slovenska a Maďarska – jehož cílem je prohloubit vzájemnou spolupráci mezi těmito zeměmi. Uplynulo už také více než dvacet let od vzniku Mezinárodního visegrádského fondu. Během tohoto období vznikla řada filmových koprodukcí, které byly plodem spolupráce výše zmíněných států. Kino na hranici vám představí výběr těchto snímků v cyklu Visegrádské komety. Každoroční cyklus těšínských debat o literatuře a literární reportáži pak letos ponese název Visegrád non-fiction.

Symbolika festivalového plakátu a spotu však odkazuje také k letní atmosféře a k setkání na česko-polské hranici, na něž netrpělivě čekáme už rok. „Loňský rok byl náročný, neumožnil nám sejít se a užít si neopakovatelnou festivalovou atmosféru společně, nedal nám příležitost k dlouhým a radostným rozhovorům na břehu řeky Olše s přáteli, které jsme dávno neviděli.

Nicméně uvědomili jsme si díky němu, jak důležitý je osobní kontakt s druhým člověkem i samotná naděje, že se v Českém Těšíně a polském Těšíně opět setkáme na následujícím ročníku festivalu,“ dodává Iwona Cichy, autorka plakátu a grafického řešení letošního Kina na hranici.

„Filmová přehlídka proběhne letos na přelomu července a srpna – a to je přece nejvhodnější období k tomu, abychom pozorovali hvězdné nebe a vyhlíželi padající hvězdy. Světlé linky na obloze nám pak rychle připomenou přání, na jejichž splnění nám záleží nejvíc. Jaká přání to jsou? Máme jich několik, ale jedno z nich je hlavní a my doufáme, že se nám vyplní. Na shledanou v srpnu na Mostě přátelství!“

Autorem spotu, který čerpá z plakátu Iwony Cichy, je Kacper Zamarło.

Spot můžete zhlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=A_JD0wn-s9Q

KIOSK bol vždy schopný fungovať za akýchkoľvek podmienok – či už sa odohrával v tradičných kamenných sálach, na sídlisku, v rozpadnutých domoch alebo uprostred lesa, prispôsobil sa. V aktuálnom ročníku ho bude zaujímať, ako sa s nekonvenčnými podmienkami v uplynulom pandemickom roku vysporiadala kultúra. Adaptovali sme sa na iné formy stretávania sa, vzdialeností a (ne)plynutia času alebo sme len šikovne maskovali nečinnosť? Aké ochranné sfarbenia a za akým účelom sme si vytvárali? Vo verejnom, virtuálnom, divadelnom i galerijnom priestore KIOSK predstaví umenie, ktoré je viacživelné, dokáže prežiť pandémiu, stav núdze, aj uživiť hlad po živom dotyku. Náš názor o stave slovenského súčasného divadla a tanca ponúkne cez dve desiatky rôznorodých predstavení, projektov, performancií, koncertov a sprievodných akcií, ktoré reprezentujú (skutočne?) schopnosť slovenského divadla prežiť a byť potrebným.

Ako posledné dva roky, aj tento sme dostali do vienka obmedzenie - po vyhorení S2 a pandémii nám rovno do stredu Novej synagógy postavil umelec Juraj Gábor Sphéru - dielo, ktoré dotvára guľatosť kupole do dokonalosti. Je magická a my sme sa rozhodli sprostredkovať pohľad na ňu z troch perspektív. V úvodný deň festivalu sa bude tváriť ako divadelná scéna Tomáša Procházku a Evy Priečkovej, ktorí špeciálne pre ňu pripravujú performance , moja láska. V piatok (30. 7.) Sphéru môžete zažiť prostredníctvom siedmich sprevádzaných prechádzok. Cez zvuk, hlas, scénografiu, filozofiu či behanie detí sa budete dotýkať rôznych podôb guľatosti či gravitácie. V sobotu (31. 7). sa so Sphérou budú voľne hrať umelci a umelkyne. Bez rezidencie, prípravy, so základným setom techniky a vymedzeným časom v nej strávia hodinu sami, v tej druhej sa ich “prvý dotyk so Sphérou” otvorí diváčkam a divákom. 

KIOSK sa však nebude ukrývať iba vo Sphére, ale tradične ho rozložíme aj do iných miest Žiliny, ktoré obsadíme premiérami (Lucia Nimcová, David Petráš: DOLE), špecifickými adaptáciami (GAFFA: Neviditeľný hosť, Yuri Korec & Co.: Sapiens Territory, Tomáš Moravanský: Interpellation (carpet stories v. 2), inštaláciami, zážitkovými diskusiami, aj tým najlepším z najmladšieho (Fresh Dance). Štrnásty rok vnesie do programu aj výrazné ženské hlasy a performatívne telá (Eva Klimáčková, Laurent Goldring: Melting Times, Zuzana Kakalíková: Am I in the Picture?, Anna Čonková: Hlasové laboratórium, Barbora Janáková & kol.: NO ON, MFK Bochum: Thinking within Moving). 

V pozadí či na povrchu (takmer) všetkého bude tento rok téma MIMIKRY ako synonymum všetkých premien, prispôsobovaní, predstieraní a splývaní, ktoré sme podstupovali posledný rok. Objaví sa však aj v žánrovej rovine. Performance budú presakovať do vizuálnych inštalácií, tanec do fyzického divadla, telá budú opúšťať svoju subjektivitu a stávať sa objektmi, hlasy zmutujú do neidentifikovateľných zvukov.

Viac informácií nájdete na www.kioskfestival.sk a na našej FB stránke facebook.com/kioskfestival/. Link na Drive s PR materiálmi posielame aj v emaili: Kiosk PR folder. 

Dramaturgia a produkcia festivalu Kiosk:

Martin Krištof - [email protected], 0908 938 339

Barbora Jombíková – [email protected], 0904 485 142

Michaela Pašteková - [email protected], 0903 477 979

Představí se plejáda etablovaných i začínajících básnířek a básníků, mezi kterými figurují mimo jiné hned tři držitelé prestižní Ceny Jiřího Ortena. Tu letošní Šimonu Leitgebovi (1996) vynesla jeho sbírka Betonová pláž. Držiteli Ortenovy ceny jsou také Alžběta Stančáková (se sbírkou Co s tím) a Jan Těsnohlídek, jehož knížky můžete zakoupit na našem knihovním eshopu vecizpolicky.cz. Akci pořádá Městská knihovna Polička ve spolupráci s Květnou zahradou, JTs – nakladatelstvím a Divadelním klubem Polička.

VÝRAZNÉ TVÁŘE SLOVENSKÉ LITERÁRNÍ SCÉNY

Festival básníků navštíví i zahraniční umělci. Na Slovensku v literárních kruzích boduje Dominika Moravčíková. Letos je jednou z pěti nominovaných slovenské Národné ceny za poéziu. Slovenskou tvorbu na Festivalu básníků uslyšíme i od Ivony Pekárkové a Vlada Šimka, kteří spolu napsali sbírku Manželská poézia.POEZIE IS NOT DEADBásníci na festivalu vystoupí v různých uměleckých polohách, s různými tématy a osobitým literárním stylem. Jenom namátkou vybíráme: slam poetry se věnuje Ondřej Hrabal. Dekadentní naturalismus uslyšíte od Miroslava Sosoie. Brněnskou undergroundovou uměleckou scénu reprezentuje uskupení Vítrholc: potkáme se s Karlem Škrabalem, Kristou Kašpar nebo Filipem Klegou a Janem Valíkem.BUDE I HUDBAHudebník a textař Dominik Zezula vyrůstal ve Svitavách. „Má talent psát texty o mladých lidech a prohlédnout přitom přes matné sklo sociálních sítí, na kterých se naše generace tak ráda schovává,“ píše o něm Radio Wawe. V Poličce zahraje nejen Dominik Zezula, ale také písničkářka Pavla Boučková nebo hudební těleso SKLAD by WALDA Jana Valíka.

CO ZA TO?

Nic, vstupné je dobrovolné. Akci pořádá Městská knihovna Polička, takže podpořit nás můžete zakoupením knih z eshopu vecizpolicky.cz, kde najdete i knížky Pavly Boučkové nebo Jana Těsnohlídka. Ještě radši budeme, když si pořídíte poezii našich vystupujících básníků. Vstup je dobrovolný, jídlo a pití bude z Květné zahrady, takže se můžete těšit třeba na vynikající domácí sýry. Afterparty s básníky bude v Divadelním klubu v Poličce.Festival básníků ve spolupráci s Městskou knihovnou Polička pořádá JT´s nakladatelství, Květná zahrada a Divadelní klub.Za podporu děkujeme městu Polička, Měšťanskému pivovaru Polička, firmám Poličské strojírny, Enter Polička, Medesa, REK plus, dále starostovi městské části Brno – Líšeň Břetislavu Štefanovi a uskupení Zpívající lípa.

FB: Festival básníků Polička

Událost: https://fb.me/e/1s8nW92sg 

Festival básníků 2021 Polička Open Air

17. července 2021 od 14 hod, Polička – park u hradeb

Web: vecizpolicky.cz

RUINU

Ruinu jsou nejdéle působícím projektem pražského labelu Klang-und-Krach. Ten od roku 2007 inicioval množství koncertů zahraniční noisové scény a stál u zrodu několika výrazných domácích kapel (Rouilleux, No Pavarotti nebo Lightning Glove). Ruinu ztělesňují to, co je v improvizační hudbě maximálně rozkladné. Nikdy nebyli závislí na souhře, nápadech nebo energii, ale spíš na tom, jestli je ještě co rozkládat. A fragmentarizace je zapsaná i v DNA nejnovější desky Left Behind, kterou pokřtí v Bike Jesus. Vůbec první studiová deska zachycuje trojici v době, kdy se do zvuku výrazně vrátily bicí. Celým releasem se vine jeden základní princip: materiál není komponován, ale distribuován, což je nejvýrazněji slyšet v rozložení zvuku ve stereo pásmu. Jan Klamm (kytara, elektronika, kazetové manipulace) a Patrik Pelikán (saxofon, elektronika, kazetové manipulace) pomocí diktafonů okamžitě fragmentarizují vznikající zvukovou matérii, zatímco Ondřej Parus (bicí, elektronika) je v zajetí zpravidla frenetické perkusivní linky, která buď míří kamsi mimo vytyčený prostor, anebo vyznění tracku zasazuje až do nejspodnějších vrstev rytmického primitivismu. B-stranu kazety tvoří záznam z Alternativy 2019.

https://ruinu.bandcamp.com/album/left-behind

RHIZOM FIGHTERS

Cíkal (bicí; Depakine Chrono, Microvomit) a Vrrrbitch (dechy, elektronika; Poisonous Frequencies, PIO, IQ + 1) spolu léta hrají v nukleárním improvizačním kvartetu Bahnhoffreundshaft a radikální, naléhavý noise je i základem desky Say No To Automatism!, která vychází společnou péčí Orangerie, Stoned To Death Records a NAAB a jíž duo na koncertu pokřtí. Byť by nebylo od věci se domnívat, že redukuje-li se kvartet na duo, bude zvuk zákonitě ochuzen, v případě Rhizom Fighters se děje přesný opak – hlukové klubko je homogennější, zvenčí uzavřenější a na povrchu překvapivě hladké. Album, které je vynikajícím příkladem toho, že strukturování veškeré skutečnosti je práce zodpovědná a nepřetržitá.

https://stoned-to-death.bandcamp.com/album/say-no-to-automatism

https://www.vrrrba.cz/https://naab.cz/https://www.facebook.com/trinactsyrovych

Djs Jedenajedna

https://www.facebook.com/jedenajedna

Start 20:00

+++ Vstup na místě 150czk +++

Prosíme o dodržování hygienických opatření. Respirátory s sebou, negativní testy na covid-19 podmínkou.

První festivalový víkend ještě neprobíhají tvůrčí dílny, do tématu pozvolna vstupujeme prostřednictvím divadelní, hudební nebo filmové produkce. V sobotu mívá vernisáž výstavy spolek Zdělanci, v neděli dopoledne se tradičně koná slavnostní zahájení.

Hlavní programové linie probíhají od pondělí do pátku. Páteří programu jsou dopolední přednášky k tématu ročníku. Odpolední program se skládá z pravidelného bloku začínajícího besedou a pořadem pro děti, následovaným scénickým a autorským čtením. Dramaturgie večerních pořadů zahrnuje divadla, koncerty, recitační pořady či filmy, případně nokturna různého žánrového zařazení. V programu naleznete také vzpomínkový pořad Společnost mrtvých básníků nebo běh Šrámkova jedenáctka.

Program festivalu.

Vrcholem festivalu je Jarmark dílen začínají v páteční podvečer. Jedná se o platformu sloužící k nahlédnutí do celotýdenní práce tvůrčích dílen. V pátek prezentují své výstupy rozhlasové, recitační, literární a performativní dílny, večer tradičně zakončuje výstup interpretační učitelské dílny. V sobotu dopoledne Jarmark pokračuje výstupy dětských dílen, uzavírá ho slavnostní zakončení festivalu. Na něj navazuje Třešňový jarmark. Tečkou za festivalem je podvečerní koncert na zahradě Šrámkova domu.

Informace ke vstupenkám a permanentkám.

Jaký význam má v dnešní době uspořádat multižánrový festival, jakým jsou Hradby Samoty? Rok a půl jsme svou pozornost obraceli radikálně jiným směrem – okolnosti nás poprvé v dějinách donutily opustit skutečnost fysis a kolektivně se ponořit do virtuálních struktur informací a kolektivního sdílení. Věříme, že většina z vás je ráda, že si může opět vychutnat prožitky blízkosti a přímého smyslového zakoušení, ovšem, přicházíme zpět do této skutečnosti nezměněni? Díváme se na svět opravdu tak, jako předtím? Pojďte s námi najít odpověď na zámku v Moravanech nad Váhom, kde letos proběhne po roční pauze, kterou však vyplnila ultra last minute speciální edice festivalu Mikrohradby Moravany ´20, jubilejní desátý ročník Hradeb Samoty, a to ve dnech 2. a 3. července.

Staré mýty napříč kulturami vyprávějí o sestupu do podsvětí jako o formativní zkušenosti - naše moderní doba, tak ráda zahazující háv tajemna a transcendence, učí o konfrontaci nevědomí, nazírání prehistorických atavismů, či výletech k zapomenutým kulturním vrstvám. Kde je ale hranice mezi nezúčastněným putováním muzejními exponáty lidské mysli, jaké známe třeba z dokumentu „Prediction of Fire“ slovinských Laibach a vědomým rituálem konfrontace s monumenty minulosti, ať už to jsou hromadné zpěvy novodobých pohanů, či náboženská tryzna za oběti šoa? Právě toto hledání hranice mezi účastí a odosobněním, mezi výkladem a působením, mezi rozumem a citem, je náplní letošních Hradeb Samoty, které si k tomuto složitému úkolu povolaly, tak jako v minulých letech, celou plejádu zahraničních i domácích umělců, performerů a kejklířů lidské mysli.

Kořeny nelze popřít, jejich forma a tvar se odráží ve výsledku, proto tradičně začněme hudební náplní, která stála u počátku setkávání na starých hradech a zámcích. Mluvili jsme o Laibach? Ty se zatím produkčně na Hradby zvládnout nepodařilo, nicméně 300 000 V.K., jejich odštěpenou divizi si letos určitě dostatečně vychutnáte. Jeden z ústředních zakladatelů Laibach Dejan Knez představí poprvé naživo v naších zeměpisných šířkách jak materiál z dnes již klasických nosičů 300 000 V.K, tak i z dva roky staré novinky Peter Paradox. Všichni příznivci překračování tabu, či státoprávní anarchisté s NSK pasy si zajisté nenechají vystoupení této „Sonic division of Laibach art“ ujít. Naštěstí i přes nepřízeň letošního roku se zahraničními jmény nekončíme – Matt Howden známý našim končinám mimo jiné i spoluprací s polskou Job Karmou přinese svůj zádumčivý neoklasický projekt SIEBEN, ze stáje Audiotrauma spojí moderní rytmickou elektroniku s industriálním idm NOIRE ANTIDOTE, pod kotlem pak slušně zatopí respektovaná maďarská experimentálně industriální úderka ENTRÓPIA ARCHITEKTÚRA a po letech se na festivalové pódium vrátí i pár ochutnávek z objevy prosáklé Litvy, reprezentované letos rytmicky halucinačním projektem VILKDUJA, či darkambietně laděným rituálem VĖLIŲ NAMAI.

Hradby Samoty jsou a vždycky byly také o setkávání českých a slovenských hudebníků a svědomitě můžeme říci, že na oslavu otevření Moravan temným rejdům se sešla vynikající společnost celebrantů, tedy staří známí i nové tváře. Po 10 letech tak opět na pódiu Hradeb můžeme přivítat slovenské darkambientní experimentátory METROM, multižánrového umělce Miroslava Tótha s novým elektronickým projektem, Marakiho ze skvadry Lazy Bastards sound system, okultní elektroniky DO SHASKA!, techno-experimentální klasiky URBANFAILURE, či hlukové útočníky PAREGORIK, HLUKOVÁ SEKCE, MASSOLA a JANO DOE. O kytarovou část programu letošních Hradeb se postarají droneový improvizátor Ondrej Zajac, či psychedeličtí OLAF OLAFSONN AND THE BIG BAD TRIP, nebude chybět ani synthwave kolektiv NIGHTCALL, neurotické kopance při vysokých BPM, či post-hudební technologičtí inovátoři, ani čistě hlukové výpady. Pro kompletní hudební program čítající téměř 40 vystupujících navštivte web Hradeb Samoty nebo profily na sociálních sítích, kde se o každém umělci dozvíte více z medailonků a pravidelných představovaček.

Nedílnou součástí Hradeb jsou v posledních letech také vizuální instalace, klasické i interaktivní výstavy, němé i ozvučené exponáty, temné i nasvícené sochy, videoprojekce, zkrátka vizuální tvorba v nejširším slova smyslu. Předně je třeba vyzvednout zajímavý vývoj událostí výtvarné sekce posledních Hradeb Samoty – tedy Artrooms Moravany. Ty se postupem času staly samostatným projektem nádherně oživující Moravanský zámek, který se tak stal skutečnou křižovatkou živého umění, které je zde nejen vystaveno, ale také zde aktuálně vzniká. Artrooms pochopitelně uvidíte na Hradbách i letos, nicméně už jako samostatnou aktivitu se kterou Hradby sdílí místo konání a samozřejmě také pokrevní spřízněnost, na kterou jsme hrdí stejně tak, jako jsme rádi, že se Artrooms vydaly samostatnou cestou. S programem Artrooms se můžete seznámit zde, navíc vás může nepochybně těšit, že jako návštěvníci Hradeb Samoty uvidíte celou událost ještě před její oficiální vernisáží, která letos vychází na 4. červenec.

Z multižánrové sekce letošních Hradeb můžeme doporučit loutkovou performance Faustova zahrada, objektově/světelnou instalaci Wax Worm, videoprojekci na fasádu zámku od umělkyne Laila, či fotografie z publikace o chátrajících hradech a zámcích na Slovensku s názvem „Chateaux po našom“. Pokud si vzpomeneme na žánrově těžko zařaditelného Petra Válka (Der Marbrechts) z minulých let, pak vězte, že podobně široce rozkročeného umělce vám Hradby nabídnou i letos v osobě Fera Királyho, který z širokého spektra svých aktivit nabídne livecoding performance s názvem FishCore.  Mimo to se můžete těšit i na workshop Miroslava Tótha o elektronických nástrojích, všemožná čtení, přednesy, autorské debaty, či náhodná objevení umělců a skupin, zkrátka nenechavých duchů, o kterých zatím nevíme ani my, ale tušíme, že se nechají strhnout kreativním prostředím Moravan a překvapí nejen návštěvníky, ale i nás jako pořadatele. Je to totiž právě duch momentální inspirace, propojení a chuti experimentovat, který stál v počátcích Hradeb Samoty, a který se v posledních ročnících objevoval na místech konání v čím dál větší míře.

Přijměte tedy prosím naše pozvání na začátek července a vydejte se s námi do Moravan nad Váhom - jen kousek od Piešťan a pár desítek minut jízdy od česko-slovenských hranic - prozkoumat, jak moc se naše nazírání po roce života v jiné realitě změnilo. Pojďme si všichni společně oddychnout od závažnosti světa venku a na dva dny si vytvořit svou vlastní divotvornou zkušenost navzdory definované skutečnosti. Možná společně zjistíme, že jsou Hradby Samoty příjemnou stálicí, osvěžující vzpomínkou na minulost, či naopak, že jejich jazyku už rozumíme jinak a musíme hledat nové situace, které by reflektovaly nově objevenou samotu poslední doby. Tak či tak, je jisté, že Hradby se budou v následujících letech nadále vyvíjet a budou neúnavně zkoumat nové mezní zkušenosti a pozitivní deviace reality. Budou to jistě zajímavé kroky do neznáma, které začnou letos v Moravanech, a my doufáme, že vy u toho budete s námi.

Vstupenky (kapacita limitovaná!): https://bit.ly/hradby21vstupenky

web: https://www.hradbysamoty.org/

fb stránka: https://www.facebook.com/hradbysamoty/

fb event: https://www.facebook.com/events/5437689716305500/

insta: https://www.instagram.com/hradbysamoty

yt: https://www.youtube.com/user/HradbySamoty

Dátum: 2.-3.7.2021

Místo: kaštieľ Moravany nad Váhom

Naše těla jsou události hmoty živě se proměňující v čase. Ukuté v temnotě vesmíru, biologické výrony zrozené zdánlivě odnikud z čisté virtuální potence života, aby pak obývaly tento temný vesmír po zhruba jednu kosmickou vteřinu, vyrostly, stočily se v reverzním pohybu do sebe zpět a vytvořil temnotu novou — Spooky Butt. Podzemní prostor středověkých katakomb pod Centrem experimentálního divadla na Zelném trhu se od července do září promění v pomyslné (ne-)lidské útroby, jež vytvoří scénické pozadí pro třídílný mezinárodní výstavní projekt na téma lidské tělesnosti a našeho nevyjasněného vztahu k vlastní tělesné schránce. Na lidské tělo se váže řada historicky utvářených nároků, očekávání či estetických norem. Spojují se s ním kategorie krásy, mládí či zdraví a tedy i jejich opozit ošklivosti, stáří a nemoci. I přes pozitivní působení aktuálních emancipačních strategií jako je 'body positivity’ nebo genderová analýza, které nám pomáhají se z jejich diktátu vyvázat, však zůstává ještě třetí hledisko, kterým lze tělo nahlížet jako autonomní, vědomím neřízený komplexní systém automatických procesů jako jsou trávení, vylučování, či krevní oběh, nad nimiž jako jedinci máme jen malou, či dokonce žádnou kontrolu.

Spooky Butt představí lidské tělo jako horror ve třech dějstvích: Bio-Organic nahlédne tělo samotné jako zdroj pocitů úzkosti a odcizení. Hrůzu za maskou jeho technologického vylepšení odkryje Bio-Efficient. Závěrečný díl Co-Parasitic pak ukáže, že tělo nejsme jenom my a nabídne snad i možnosti úniku – které však nejsou o nic méně děsivé. Spooky Butt se veřejně manifestuje prostředníctvím třech site-specific skupinových výstavních situací s rozsáhlým doprovodným programem, jež se prostředníctvím sdílení zážitků pokusí vytvořit společné tělo místní scény a účastníků výstavy:
2. – 11. 7. Bio-Organic: Somatic Digestion
4. – 15. 8. Bio-Efficient: Recursive Procession
4. – 12. 9. Co-Parasitic: Microbial Regression

vystavující umělci: Csaba Kis-Róka, Kinke Kooi, Markéta Wágnerová, Štěpán Brož, Marek Delong & Anna Slama, Kea Bolentz, Frank Yunker, Daniela Ponomarevová, Judita Levitnerová, Saon, Julie Villard & Simon Brossard, Chin Tsao, Leon Eisermann, Sebastian Mittl, Laura Lintrup, Petr Nápravník, Lukas Posch, José Eduardo Barajas kurátoři: Šimon Kadlčák & Daniel Hüttler

Medzinárodný festival animácie Fest Anča prinesie na Slovensko aj toto leto výber toho najkvalitnejšieho a najzaujímavejšieho zo slovenskej a svetovej animácie. Tento rok však s jednou veľkou zmenou: 14. Fest Anča sa odohrá primárne ako online festival. Hoci nakoniec otvorí svoje brány pre obmedzené množstvo divákov aj naživo v Žiline, prvý raz v histórii prinesie plnohodnotný filmový program svojim divákom primárne prostredníctvom ich počítačov. Fest Anča 2021 sa uskutoční od 1. do 4. júla s možnosťou streamovať filmy až do nedele 11. júla. V aktuálnom ročníku zažiari silným programom kombinujúcim animáciu s inými formami umenia, kvalitnou dramaturgiou ale aj hviezdnym zložením súťažných porôt. 

FEST ANČA BUDE ONLINE AJ OFFLINE 

„Vzhľadom na to, že pandemická situácia sa v Žiline po dlhom čase zlepšila a od 7. júna dochádza k uvoľneniu opatrení v regióne, umožnilo nám to spraviť operatívne rozhodnutie, že počas festivalového víkendu, 1. – 4. 7., dovolíme vstup návštevníkom na niektoré premietania a sprievodný program v Žiline v obmedzenej miere aj naživo,“ vysvetľuje riaditeľka festivalu Ivana Sujová.

Režim bude prísnejší ako po iné roky a kapacita bude mimoriadne obmedzená. Maximálna kapacita každej zo sál, ktoré má festival k dispozícii, je po zohľadnení kultúrneho semaforu do 30 miest.

Festival preto tento rok nespustí klasický predpredaj na “live” verziu, fyzické festivalové permanentky ani možnosť predrezervácie miest na podujatí. „Otvorenie Fest Anče naživo berieme ako bonus. Podujatie otvárame ľuďom, ktorí budú chcieť prísť na spontánny a do veľkej miery neplánovaný výlet, alebo žijú priamo v Žiline a budú sa chcieť zastaviť na časť programu,“ pokračuje I. Sujová. „Divákom, ktorí chcú mať istotu, že budú môcť pohodlne odsledovať filmový program Fest Anče, odporúčame uprednostniť online Fest Anču, kde budú mať na pozeranie filmov výnimočne k dispozícii viac času a väčší komfort,“ dodáva.

Návštevníci si budú môcť priamo na mieste v Žiline kúpiť iba jednorazové lístky na premietania a koncerty do naplnenia kapacity. V predpredaji budú dostupné cca od polovice júna iba online vstupenky. Fyzické lístky nebudú platiť na online verziu festivalu, ani naopak.

Více info: https://www.festanca.sk/