Záznam koncertní premiéry „nejslavnějšího nevydaného alba všech dob“ z londýnské Royal Festival Hall je prima, ale k porozumění poutavému kultu kolem mozku byvších Beach Boys potřebujeme znát celý příběh. Stominutový dokument Beautiful Dreamer: Brian Wilson and the Story of SMiLE podává život Briana Wilsona jako story. Takový postup vždycky signalizuje manipulaci a vytažení některých momentů do popředí – ale pokud odhlédneme od tohoto rizika, máme před sebou podstatnou kapitolu z dějin bigbítu a popu. Příbuzeneckou skupinu Beach Boys sledujeme od počátku, manažera jim dělal zprvu otec bratří Wilsonů, ale absolutisticky a žárlivě: vlastní děti mu musely dát padáka. Brian se čím dál víc profiloval jako výrazný autor, nevypočitatelný člověk, který především slouží své imaginaci. Do bytu si nechal instalovat obří pískoviště, v němž – u klavírního křídla – kapela na jeho přání pracovala a kde vznikly takové písně jako Good Vibrations. Porady se zase konaly v indiánském týpí – a v psychedelické éře mnoha „rozšiřovačů vědomí“ nejen porady. Do toho vletěla epizoda s mystickou skladbou Fire, s níž je tak težké nespojovat si následné vyhoření nahrávacího studia. Wilson byl svíraný mnoha obavami: chtěl obstát před otcem, sebou samým, kapelou i labelem. Když mu v šedesátých letech spoluhráči (v čele s dodnes nesnášeným Mikem Lovem) řekli, že to, co jim s takovým nadšením přehrává, tedy skici projektu Smile, se pro Beach Boys duchem a náročností nehodí, Wilson se začal hroutit. Album, které prý mohlo předběhnout a trumfnout Seržanta Peppera, zůstalo nehotové a Wilson se na dlouhá léta odmlčel. Teprve v roce 1995 (!), po svatbě se svou přítelkyní, která zahájila harmoničtější éru, se Wilson polehoučku začal vracet k hudbě. Smile bylo přesto pořád slovo, které se před ním nesmělo říci nahlas. Až jednou hosté na večírku strnuli: Wilson sedl k pianu a začal přehrávat Heroes And Villains, melodii z alba, které odpočívalo jako Titanik na dně jeho podvědomí. Začal výlov, nikoli bez problémů a dalšího hroucení labilní exhvězdy... Bylo by to velmi pěkné filmové drama, ale je to všechno pravda. Albu Smile (Nonesuch) se dostalo v angloamerickém světě maximálně vřelého přijetí. Pokud snad váháme, čím to je, dobrý dvoudiskový DVD komplet, aktuálně nominovaný na Grammy (dokument, koncert, reportáže, nevydaná sólová klavírní hudba, rozhovory, klip a další), to objasní. Je snadné propadnout fascinaci autorem krásné hudby, jehož život lze dost těžko označit za pěkný.
Autor je redaktor časopisu Týden.
Brian Wilson presents Smile (2 DVD). Rhino / Warner Music, 2005.