Zdálo se, že půldruhého roku trvající licenční řízení na první digitální televize nebude mít rozuzlení. Když Rada pro rozhlasové a televizní vysílání minulé úterý přeci jenom vybrala šest vítězných projektů, vypadalo to jako blesk z čistého nebe. Ještě sice není vyhráno, televize mají rok na zahájení vysílání a v té době už nebudou moci vysílat v těch multiplexech, pro které získaly licenci (přechodné vysílací sítě mají nahradit definitivní multiplexy), přesto radní projevili alespoň trošku soudnosti.
Pokud totiž rada čekala na to, až poslanci přehlasují senátní pozměňovací návrhy v novele zákona o rozhlasovém vysílání, a zákon by podepsal prezident, konkurs by se na další tři měsíce přerušil. Přesně tak to totiž do zákona napsali někteří poslanci. Takto se už může šestice provozovatelů připravovat na vysílání. Někteří dokonce ani žádnou lhůtu na přípravu nepotřebují, protože už vysílají (hudební kanál Óčko či regionální televize sdružené pod Regionální televizní agenturu – RTA), a čeká je pouze jednání s telekomunikačními firmami o poplatcích za šíření signálu.
Jaké společnosti vlastně stojí za vítěznými projekty a kteří lidé je zastupují? Jsou mezi nimi jak zástupci velkých mediálních koncernů, tak naprostí nováčci. Snad nejzkušenější je provozovatel hudební televize Óčko, kterým je prostřednictvím akciové společnosti Stanice O mediální skupina Mafra. Té patří i deník MF Dnes, internetový portál iDnes.cz, televizní agentura TVD, hudební měsíčník Filter, pražská rádia Classic FM a Expresrádio a majitelé Mafry vlastní také Lidové noviny a zpravodajský server Lidovky.cz. Generálním ředitelem Óčka je Jiří Balvín, bývalý ředitel České televize. Jeho přímým nadřízeným je Stanislav Holec, šéf multimediální divize Mafry, pod kterého spadají i internetové, rozhlasové aktivity firmy.
Zpravodajskou televizi Z 1, jejíž licenci vlastní společnost První zpravodajská, vede bývalý reportér televize Nova a někdejší šéfredaktor redakce aktuální publicistiky České televize Martin Mrnka. Investorem televize a stoprocentním majitelem První zpravodajské je finanční skupina J&T, které patří slovenská zpravodajská televize TA 3. V té je ředitelem zpravodajství a publicistiky bývalý redaktor a moderátor ostravského studia ČT Petr Bohuš. J&T v České republice patří také J&T Banka a fotbalová Sparta. Dá se očekávat, že Z 1 bude minimálně zpočátku přebírat část vysílání TA 3 včetně investigativního pořadu Černý Petr, který moderuje Petr Bohuš.
Regionální síť RTA založil a vlastní mediální lobbista Jaroslav Berka, kterému patří také vlivová agentura Česká média. Pod tu spadá i internetový server Česká média, na němž vychází monitoring článků o médiích a vlastní zprávy, ale také různě politicky a lobbisticky zaměřené komentáře a analýzy. Česká média úzce spolupracují s televizí Nova, v minulosti pro jejího generálního ředitele připravovala analýzy kontroverzních reportáží a jejich ohlasů mezi politiky. Pro Novu pracovala Česká média už za Vladimíra Železného a poté za PPF. Později začal Jaroslav Berka skupovat regionální televize, které sdílejí kmitočty s televizí Prima, a vybudoval z nich síť RTA.
Tato síť nyní dodává regionální příspěvky do Televizních novin na Nově a věnuje se koprodukci pořadů na Primě. S Primou ale RTA neměla příliš dobré vztahy, protože tato televize měla s regionálními televizemi vlastní plány, které jí Berka překazil. Dobře to ilustruje případ jihlavské TV Vysočina, kterou její původní majitel prodal nejprve RTA a později Primě. Teprve minulý týden soud rozhodl, že skutečným vlastníkem TV Jihlava je Berkova RTA. Udělení licence pro digitální vysílání je pro Berku svým způsobem jediná cesta, jak RTA udržet při životě. Otázkou zůstává, kde sežene peníze na financování drahého šíření signálu z pozemních vysílačů po celé republice.
Za televizí Febio stojí stejnojmenná společnost Televize Febio, jejímž majitelem je režisér a dokumentarista Fero Fenič. Jde o projekt plnoformátové stanice podobné veřejnoprávní České televizi, možná však ještě veřejnoprávnější. Z finančního hlediska jde o velmi nákladnou záležitost, pro kterou Fenič získal zatím jediného většího investora: česko-slovenskou finanční skupinu Arca Capital, která se soustřeďuje na rizikové investice. V minulosti sice Fenič jednal s dalšími zahraničními fondy, měl přislíbený zhruba miliardový úvěr od Deutsche Bank, ale k němu nedošlo kvůli průtahům s udělováním licencí. Investorům zkrátka došla trpělivost.
Další plnoformátovou digitální televizí bude TV Barrandov společnosti Barrandov Studio. Ta je zároveň majitelem barrandovských ateliérů, kde sídlí televize Nova, a firma vydělává na pronájmu ateliérů zahraničním filmovým štábům. Točí se tu nejen filmy, ale také televizní reklamy. Barrandov Studio je také majitelem vysílacích práv k řadě českých a československých filmů, zejména starších černobílých snímků. Ty by měly být základem programového schématu TV Barrandov. Majitelem Barrandov Studio je ocelářská skupina Moravia Steel. Projekt televize Barrandov připravoval podnikatel Jan Fulín, který v současné době vlastní a řídí parlamentní kabelovou a satelitní televizi 24cz. Vedením projektu TV Barrandov je pověřen manažer Barrandov Studio Radomír Pekárek.
Zatímco u TV Barrandov je financování celkem jasné, u další plnformátové televize zaměřené na děti, stanice TV Pohoda, se to říct nedá. Za projektem stojí majitel a ředitel ostravského rádia Čas Radim Pařízek, který je zároveň třetinovým vlastníkem sítě rádií Hey. TV Pohoda má poměrně ambiciózní plány s programem, moderovat by na ní měly přímo děti a mládež, chystá odpojované vysílání z prosklených studií na náměstích v Praze, Brně a Ostravě, výrobu vlastních večerníčků, pohádek a filmů pro děti, finančně by to všechno měl utáhnout pouze Pařízek z výnosů rádia Čas. Provozování televize je přitom ekonomicky mnohem náročnější než u rádií. Pařízek se už nechal slyšet, že pokud by mu peníze nestačili, osloví dalšího investora.
Autor je redaktor Reflexu a šéfredaktor serveru DigiZone.cz.