Tajemstvím obklopená svévole a beztrestnost byla narušena. Nevládní organizace Růžový panter v dubnu přiměla NBÚ k vydání Protokolu z interní kontroly postupu při provádění bezpečnostních prověrek, který úřad vypracoval již 30. června loňského roku a se kterým byl seznámen loni v září i premiér Paroubek. „Případ by mohl být precedentní, jde totiž o to, že podobné dokumenty, které jsou předmětem veřejného zájmu a nemohou ohrozit bezpečnost státu, by měly být zveřejňovány i v budoucnu,“ říká ředitelka nevládní organizace Iveta Jordanová.
„Zdá se tedy, že Národní bezpečnostní úřad prověřuje na přání,“ napsala ve svém komentáři v Lidových novinách 28. 12. 2001 Petruška Šustrová. „Jak je možné, že Národní bezpečnostní úřad nevidí bezpečnostní riziko ve faktu, že Jakubík (tehdejší Grossův náměstek policejního prezidenta – pozn. aut.) měl společnou firmu (Eurotrustee Investigations CZ) s bývalým komunistickým rozvědčíkem Miroslavem Čemusem?“ podivila se.
Jakubík na svém postu tlak médií dlouho nevydržel, jinak však vše pokračovalo při starém. Až na jaře 2003 musel z čela NBÚ odejít ředitel Tomáš Kadlec (podezřelý z podílu na manipulacích s prověrkami), poté letos v únoru rezignoval i další ředitel Jan Mareš kvůli podezření, že udržoval kontakty se členy skupiny kolem stíhaného konkursního soudce Jiřího Berky. Média se od přelomu roku plní informacemi o dalších podivných prověrkách. Zástupci BIS se dušují, že různé vlády na podezření okolo NBÚ upozorňovaly již třikrát. Premiéři Miloš Zeman, Vladimír Špidla a Stanislav Gross však prý na varování nereagovali. Poslanci dlouho také ne. Nakonec ale zřídili parlamentní komisi, která letos začala aféry projednávat. Pro nápravu situace v úřadu byl v dubnu tohoto roku narychlo vybrán nový ředitel Petr Hostek, který dosud působil jako zástupce šéfa středočeské policie.
Přes dvacet tisíc „prověřených“
I když se některé informace ze starých zpráv BIS o nesrovnalostech při provádění bezpečnostních prověrek už dostaly na veřejnost, jako celek zůstávají zprávy tajné. Protokol z kontroly NBÚ, zveřejněný na internetových stránkách organizace Růžový panter, konstatuje celou řadu systémových i administrativních pochybení, ke kterým na úřadě v letech 1998 až 2002 při bezpečnostních prověrkách fyzických osob docházelo. Kontrola se přitom týkala jen 1748 zápisů z kontrol takzvaných bezpečnostních spisů. Některé spisy kontrolovala komise opakovaně. Ve sledovaném období NBÚ prověřil celkem 24 733 lidí. Kontrola se týkala tedy jen zlomku uskutečněných prověrek. Jaká byla její nejdůležitější zjištění?
Týkají se vyhodnocování bezpečnostních prověrek, tedy toho, zda bude někomu prověrka na základě shromážděných podkladů udělena či neudělena. „Nejsou uváděny důvody odlišného stanoviska vedoucího odd., ředitele odboru a Ř NBÚ (ředitel Kadlec – pozn aut.), případné bezpečnostní riziko není věcně popsáno a specifikováno, je nedostatečně zhodnoceno nebo dokonce zhodnoceno špatně. Závěry o existenci či o neexistenci bezpečnostního rizika nejsou odůvodněny písemnými podklady založenými v bezp. spise. Řada indicií nasvědčujících výskytu bezpečnostního rizika nebyla došetřena a referent a další osoby schvalující vyhodnocení bezpečnostní prověrky rozhodovali na základě nepřesně zjištěného skutkového stavu.“ Tedy stručněji: nelze zjistit, na základě jakých důvodů úřad rozhodoval, a v případech, kdy se hodnocení různě postavených úředníků lišila, se nikdo (nadřízený) neobtěžoval své opačné rozhodnutí zdůvodnit. Jaká bezpečnostní rizika byla zanedbávána především? „V řadě případů se referenti dostatečně nezabývali avizovaným poznatkem o spolupráci navrhované osoby s orgány StB (vč. VKR), spokojili se např. s tím, že spis nebyl dohledán, popř. s kusou informací VOZ, že obsah spisu byl z velké většiny skartován. Toto se objevuje nejen u kategorie ,kandidát tajné spolupráce’, kde je to omluvitelné, ale též u kategorie ,Důvěrník‘ i kategorie ,Agent‘,“ píše se v Protokolu. To překládat asi není potřeba, snad jen pro zapomnětlivé vysvětlit, že StB byla komunistická tajná policie a VKR vojenská kontrarozvědka, VOZ je pak Vojenské obranné zpravodajství. Právě tato zjištění považuje za nejzávažnější i ředitelka Růžového pantera Jordanová a dodává: „Protokol pouze potvrzuje podezření, která jsme mimo jiné shrnuli i v trestním oznámení z roku 2003. Šetření nebylo ale dodnes uzavřeno.“
Už to stejně neplatí
K trestnímu stíhání zneužívání pravomocí pracovníky NBÚ se samotný úřad, kde k nepravostem došlo, staví zatím vlažně. Protokol z loňského roku přes zjištěné závažné nesrovnalosti tvrdí, že „podle názoru komise v případě administrativního zpracování bezp. spisů nedošlo k žádnému porušení ZOUSk (Zákona o utajovaných skutečnostech – pozn. aut.)“. A podle nedávného vyjádření úřadu pro kulturní týdeník A2 „ze strany NBÚ nebylo podáváno v souvislosti s výsledky kontroly žádné trestní oznámení. NBÚ je však známo, že takové trestní oznámení podala paní K. Jordánová (sic!) za Růžového pantera.“ Probíhající vyšetřování potvrzuje i tiskový mluvčí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5 Julius Lachnitt. „Nemůžeme však sdělit rozsah a charakter vyšetřování ani termín, kdy bude ukončeno.“ Ředitelka Růžového pantera se ale pozastavuje nejen nad tím, že trestní oznámení neiniciovaly samy státní orgány, ale i nad údajnou špatnou spoluprací NBÚ s vyšetřovatelem. „Dozvěděli jsme se, že vyšetřovatel musí složitě žádat o jednotlivé stránky spisu. Takto bude jen těžko moci dosáhnout celkového pohledu. Vyšetřovatel prý také ještě oficiálně nedostal ani protokol, který naše organizace získala.“ NBÚ ale obvinění ze špatné spolupráce odmítá.
Nejde jen o vyšetřování a potrestání viníků. Jde i o to, zda se i nadále nemohou dostávat k tajným materiálům lidé, kterým byly prověrky neoprávněně vydány. Jak se však uvádí ve vyjádření NBÚ: „Cílem kontroly nebylo… provádět revizi bezpečnostních prověrek. Vzhledem k tomu, že se kontrola týkala bezpečnostních prověrek provedených od 1. 11. 1998 do 12. 7. 2002 a byla dokončena až 30. 6. 2005 a doba platnosti osvědčení na PT (přísně tajné – pozn. aut.) byla 5 let, u celé řady bezpečnostních prověrek již osvědčení nebylo platné.“ NBÚ dále v odpovědi ujišťuje, že tam, kde zjistil, že prověřená osoba přestala splňovat podmínky zákona, osvědčení zrušili. Zároveň ale „NBÚ ovšem nevede speciální evidenci o tom, které z nich patří do bezpečnostních prověrek kontrolovaných v uvedeném období“.
Od roku 2002 je Jakubík ředitelem policie v Mostě. Zvláštní bezpečnostní riziko tedy přes podivné okolnosti, za nichž získal svou bezpečnostní prověrku, zřejmě již nepředstavuje. Pokud mají bezpečnostní složky v Česku obhájit smysl své existence a získat prestiž, musí dojít k rozkrytí celého rozsahu machinací s prověrkami a potrestání viníků. Je nutné se také zajímat o to, kolik podivně prověřených lidí dodnes dostává do ruky utajované dokumenty či působí v oblasti obchodu se zbraněmi nebo jaderné energetiky. Snad na ně novináři a paní Jordanová dohlédnou.