Iniciativa poslíčků a dalších budapešťských cyklistů, ukazuje, co se může stát, když se najednou ve městě objeví přes dvacet tisíc lidí na dvou kolech.
Na jaře 2004 se během Světového dne vody uskutečnila první jízda pod názvem Kritická masa. Objevilo se na ní asi čtyřicet lidí a akce celkově netrvala déle než třicet minut. Další podobná akce se měla konat až 22. září onoho roku. Všechny účastníky malé jarní jízdy čekalo onoho data ve středu v šest hodin odpoledne na náměstí Hrdinů velké překvapení.
Na místo se sjížděly ze všech stran stovky, ne-li tisíce lidí. Velké historické náměstí bylo nakonec plné cyklistů, kteří se na svých kolech vypravili do budapešťských ulic a jezdili městem téměř dvě hodiny. Na Den země, 22. dubna 2005, se trend potvrdil. Toho dne se do akce na svých kolech zapojilo nejméně 10 000 občanů. Akce trvala déle než dvě hodiny a dotkla se významných částí města. Trasa vedla například přes železniční stanici Keleti, Alžbětin most, po západní straně hradního obvodu na Moskevské náměstí. Byla to obrovská událost a téma cyklistů v ulicích hlavního města se stalo častým námětem mnoha hovorů.
Za scénou
Jak se mohlo něco takového stát ve městě, které nebylo do té doby zrovna vyhlášené svým vstřícným postojem k cyklistům a v němž jste ani nezahlédli na ulici moc lidí na kolech? Podle některých byla jedním z tajemství úspěchu skutečnost, že ve městě již po nějakou dobu pracuje hodně kurýrů na kolech. Tito lidé spolu s dalšími vložili do přípravy cyklojízd na podzim 2004 a na jaře 2005 hodně energie, své úsilí ale ještě zdojnásobili na podzim loňského roku, kdy se měl konat Světový den bez aut.
V dubnu 2005 se na organizaci akce podílelo na čtyřicet lidí. Kromě kurýrů-cyklistů to byli i členové několika nevládních organizací, jako například Mladí maďarští zelení (Zöfi), Akční skupina za čistý vzduch (Levegő Munkacsoport) a Přátelé městské cyklistiky (VBB). Na další cyklojízdě obléklo oranžová trička s nápisem „organizátor“ dopravy už 250 lidí. Policisté vyžadovali, aby organizátoři na kolech zajistili, že vše půjde hladce a proud cyklistů se bude držet určené trasy.
Světový den bez aut
Po úspěšné dubnové cyklojízdě byla očekávání v souvislosti se Světovým dnem bez aut (22. září) u příznivců cyklojízdy vysoká. I média začala projevovat zájem a na téma cyklistiky se objevovalo v rádiích a televizi čtyři až pět rozhovorů denně.
Událost podpořila i městská správa. Uzavřela Andrássyho ulici na celý den a po celé délce. Patřila jen chodcům, cyklistům, skejtařům a dětem s míči.
A vyšlo to. Cyklojízdy se dvaadvacátého září 2005 zúčastnilo zhruba 24 000 lidí. Po několika deštivých dnech vyšlo slunce právě včas, aby zajistilo účast i zimomřivých cyklistů. Jejich proud v ulicích města měřil od začátku na konec přes deset kilometrů. Po skončení jízdy někteří z účastníků odešli slavit, jiní zůstali v ulicích a těšili se z improvizovaných pouličních představení cyklistů nebo hudebníků.
Dopady cyklojízdy
Ať již v pozitivním nebo negativním smyslu se k cyklojízdě vyjadřoval téměř každý. Některé reakce byly jednoznačně odsuzující, nemálo článků naopak napsali sami účastníci cyklojízdy. K žádným dramatickým dopravním
zácpám na rozdíl od jarní jízdy nedošlo. Veřejnost z řad řidičů však byla v nejlepším případě tolerantní, většinou ale spíš už od začátku na myšlenku dne bez aut reagovala nevrle. Týdeník Magyar Narancs k tomu poznamenal, že by řidiči měli prokázat určité pochopení. Ulice prý ovládají prakticky celý rok, a tak by snad mohli na pár hodin spolknout, že se jejich obvyklých výhod dostává jinému druhu dopravy.
A přinesla Kritická masa opravdu nějaké zlepšení pro cyklisty a obyvatele města? Zjevně ano. Přívrženci cyklistiky a aktivisté jsou přesvědčeni, že kvůli sérii jejích akcí, jichž se účastnily desítky tisíc lidí, jim skutečně úřady začaly naslouchat, dokonce v některých případech začaly i jednat.
Ještě na podzim zveřejnili představitelé města nejnovější strategii rozvoje cyklistických stezek. V posledních letech se v této věci prakticky nic nedělo, teď ale bylo na příští dva roky naplánováno zřízení 60 kilometrů nových stezek. Město na mnoha místech naistalovalo držáky na kola a na údržbu a vylepšení existujících stezek bylo věnováno 40 000 eur.
Bylo přislíbeno, že policisté začnou být přísnější vůči řidičům, kteří na stezkách parkují. Pro školáky a řidiče bylo vydáno čtvrt milionu informačních brožurek. Bylo vyrobeno také vzdělávací DVD, které je k dispozici všem základním školám.
Komisař a cyklostezka
Naděje, že se skutečně něco mění, podpořily na podzim ještě dvě události. Rozhodnutí o stavbě nové stezky, která nyní vede na nádraží Nyugati, padlo v podstatě v poslední chvíli, právě v době okolo poslední Kritické masy. Některé nevládní organizace ale nesly rekonstrukci ulice s nelibostí, protože byla stezka vybudována na úkor části dosavadního chodníku, a ne vozovky. Pravděpodobně důležitější událostí může být jmenování komisaře pro cyklisty. Stal se jím místopředseda Evropské federace cyklistů (ECF) a kromě zlepšení infrastruktury pro cyklisty v Budapešti má vypracovat i dlouhodobý plán na zřízení dálkových tras podél řek a také okolo Balatonu. Má také pro tyto plány, jež mají podpořit zároveň rozvoj turistiky, získávat evropské finance. Kritická masa v Budapešti již teď sehrála svou pozitivní roli. Přiblížila atmosféru, v níž bude možné, aby dostaly přednost udržitelné formy dopravy. Když v Budapešti vyskočíte do sedla, pocítíte radost. Čtyřiadvacet tisíc se počítá.
Autor je publicista a spoluorganizátor cyklojízd nazvaných Kritická masa v Maďarsku.
Přeložil Filip Pospíšil.