Nepsal jsem o tom jako první a nepíši o tom poprvé. Ale protože mi to připadá zábavné, ještě jednou si to téma dopřeji. Dočítám se totiž (na internetu), že „se za řekou Moravou točí jeden až tři filmy ročně“. Míněno – na Slovensku. Jiný pisatel tvrdí, že ani „u našich sousedů za řekou Moravou nemají euroregiony žádnou politickou moc“. Nebo se dočteme, že ti, kteří se narodili za řekou Moravou, „se velikou měrou zasloužili o rozvoj Zvolena i celého regionu“. O fotbalovém trenérovi se píše, že bude „působit na druhé straně za řekou Moravou“. Za řekou Moravou se také začalo hovořit „o využití obilovin na výrobu elektřiny či na topení“. Pěkná je zpráva z velkého hospodářského světa: „V investičních aktivitách za řekou Moravou nezaostávají ani slovenští finanční žraloci.“ Radostné je, že „navzdory rozpadu bývalé federace slovenský pop má stále co říct i za řekou Moravou“. Česká organizace na Slovensku „se zaměřuje na upevnění semknutosti členů a jejich spolupatřičnosti k národu žijícímu za řekou Moravou“. Za řekou Moravou byla ještě nedávno nezaměstnanost dvakrát taková než v ČR, za řekou Moravou se zrodila senzace, za řekou Moravou nikdo není bohužel zvědavý na knihu, která byla v Čechách úspěšná, kromě přeboru ČR se jelo i za řekou Moravou...
Možná to vzniklo v době, kdy se na jihu začala pěstovat česko-slovenská vzájemnost a k setkání bylo třeba překročit řeku? Možná to podporuje dálnici, po níž se cestuje do Bratislavy? Buď jak buď je Morava hraniční řekou jen na malém kousku jihovýchodní Moravy a jihozápadního Slovenska, pramení však na Králickém Sněžníku a dlouho se vine spíše středem dávného markrabství. Mám problém s identitou: žiji v Olomouci mezi dvěma rameny Moravy, tedy patrně v zemi nikoho mezi Českem a Slovenskem. Na hraniční karpatské hřebeny je to z Hané kus cesty.
Ale zdá se, že ono spojení se poslední dobou vyskytuje přece jen víc ve správném, doslovném použití. Podle všeho ubývá hanlivosti. Vztahy mezi Čechy a Slováky jsou dobré, a tak už jen málokdy se setkáme s tím, že by pro českého pisatele „za řekou Moravou“ znamenalo povýšenecké „Divoký východ“, „Balkán“, „Asie“. Na druhé straně i pro časopisy vzdělané ještě Morava trochu česko-slovenskou pohraniční řekou zůstává. „Sotva koho před deseti lety napadlo, že do Evropské unie vstoupíme ve stejný den jako naši sousedé za řekou Moravou,“ četli jsme třeba ve vánočně-novoročním dvojčísle 12–13/2005 kulturního týdeníku A2. Vzácný úlovek sběratele potěší.
Václav Burian