Odpověď na zásadní otázku, komu klást za vinu dočasný nedostatek kvalitního alkoholu na pultech ruských obchodů, se v úterý 14. listopadu pokoušel najít velký ruský deník Izvestija. Nakonec dostali vycinkáno především tři ministerští náměstci, i když prý za něco mohou i určití ministři. Žádná hlava však nepadla. „Když alkohol přestal být na pultech nedostatkovým zbožím a ministři došli k závěru, že vše už je promlčené, začala nová bouřka. Rozpoutal ji prezident Vladimir Putin, když veřejně, během přímé televizní linky s občany, požadoval, aby byli nalezeni lidé odpovědní za nedostatky při zavádění nového systému kontroly prodeje alkoholických nápojů,“ uvedl deník. Okruh podezřelých se velmi rychle zúžil na vicepremiéra Alexandra Žukova a tři ministry – Alexeje Kudrina, Germana Grefa a Alexeje Gordějeva. „Po krátkých jednáních bylo rozhodnuto, že viníky označí sami tito ministři,“ dodala Izvestija. Jak to dopadlo? Podle Izvestijí Putin sice naznačil, ale později nikdo v Bílém domě, sídle ruské vlády, přesně neurčil, kdo se má stát viníkem. Nakonec však premiér Michail Fradkov skutečně jména nevýznamných náměstků dostal. „Ale soudě podle všeho, tresty jsou tentokrát skutečně nevyhnutelné. Podle zdrojů Izvestijí dostali ministři čas do počátku příštího roku dát situaci do pořádku. A pak mohou i padat hlavy,“ končí list.
Na počátku předvolebního období dali prezidentu Putinovi úředníci odpovědní za energetiku skutečně dobrý dárek, napsal ve stejný den ekonomicky zaměřený deník Vedomosti. „Nedostatek plynu nepřijde v roce 2010, jak předpovídala Mezinárodní energetická agentura, ale už v roce 2007,“ tvrdí list. Ruská elektroenergetika navíc prý již dnes nemůže kvůli nedostatku zdrojů růst. Úředníci i plynárenský monopol Gazprom podle listu před nepříjemnými prognózami západních odborníků dlouhou dobu uhýbali. Teprve nyní jim ale zřejmě došla pravdivost staré čínské moudrosti, že v každé krizi je potenciál pro další růst. Aby se vyhnuli nedostatku energetických surovin, navrhli úředníci Putinovi zvednout ceny plynu pro domácí průmyslové spotřebitele už v roce 2007 ze současných 40 dolarů za tisíc krychlových metrů na 80 dolarů. Vedomosti ale připomínají, že plyn je kvalitní palivo, které v konkurenci vyhrává nejen cenou, ale i díky řadě dalších faktorů. „Snížení poptávky nastane jen tehdy, až bude pro průmysl výhodnější investovat do modernizace výroby než platit za plyn,“ tvrdí list. Vyšší cena nebude podle něj motivovat soukromé těžaře k většímu čerpání zdrojů, protože už nyní je těžba dostatečně rentabilní. Hlavním problémem ale je monopol Gazpromu na dopravu suroviny ke spotřebitelům. „Zvýšení cen v podmínkách plného monopolu na plynárenském i elektroenergetickém trhu bude znamenat jen vyšší příjmy pro Gazprom a RAO JES (ruskou elektrárenskou společnost), ale neřeší základní problém – nedostatečné investice (v tomto sektoru),“ píše deník.
Jihoosetské referendum bylo velmi surrealistické, napsal o nedělním hlasování v pondělí 13. listopadu anglicky psaný list The Moscow Times. „Šlo o referendum o nezávislosti, které jasně uspělo a stejně jasně vůbec nic nezmění. Navíc obyvatelé Jižní Osetie vůbec nechtějí to, pro co hlasovali, tedy nezávislost. Chtějí se stát součástí jiné země: Ruska. A Rusko samo dalo najevo, že něco takového nejspíš vůbec není možné,“ podotkl list. Osetinci proto vykonávají všechny potřebné volební procedury a proplétají se mezi vojáky a zábranami v ulicích. Přitom stále hlouběji upadají do izolace a ekonomické deprivace. List připomíná, že jihoosetský lídr Eduard Kokojev – drsný muž s image pouličního rváče – před novináři spojuje otázku nezávislosti Jižní Osetie s podobnou problematikou týkající se Kosova či Černé Hory. A to i přesto, že jeho malá země má při nejlepším 70 000 obyvatel a v podstatě nulovou ekonomiku. „A svět se pootočí a my začneme zapomínat, co jsme viděli. A oni tu stále budou a budou čekat,“ dodává deník.
Labrador jménem Van Gogh se má dobře. Pes zavražděné novinářky Anny Politkovské žije v bytě její dcery Věry, napsala ve čtvrtek 16. listopadu – čtyřicet dní po smrti žurnalistky – její domovská Novaja Gazeta. Noviny tak reagovaly na četné dotazy čtenářů, jak se má čtyřnohý přítel investigativní reportérky, která zřejmě za svou práci zaplatila cenu nejvyšší. Novaja Gazeta také ocitovala několik odstavců, které o Van Goghovi, velmi bázlivém psu, napsala sama Politkovská. „Na cestě k přechodu pajdal Van Gogh strachem na všechny čtyři nohy, a tak jsem ho nesla a táhla – čtyřicet kilo živé váhy mezi automobily. Jenže pes s nesprávnými návyky a problémy socializace se přece musí vyvenčit mezi sobě podobnými... Skončilo to tím, že jsem začala nakládat Van Gogha do své lady a vozila ho přes silnici. V parku bázlivě běhal mezi ostatními psy, moc si s nimi nehrál, i když občas přece. Ale jeho hlavní zábavou bylo stát u plotu a tesklivě sledovat naše auto. A jak jsem jen otevřela dveře, Van Gogh živě přiběhl a skočil na zadní sedadlo. Jezdit, nebo jen prostě sedět v autě, to nejspíš zbožňuje. Malý uzavřený prostor, kde je jen on a jeho paní, oddělený od zbytku světa – nejkomfortnější Van Goghovo teritorium na světě. Hned se uklidňuje, prohlíží si svět za oknem, od pohledu je mírnější… a občas i usne.“ Vyšetřování vraždy Van Goghovy majitelky zatím nikam nepokročilo.
Z ruskojazyčného tisku vybíral Jakub Dospiva.