Sníh mrtvě leží. Saně klouzají.
V běl slavnostního lesa tichem sněží.
Labutí peří na obloze leží,
jak rychlé laně mraky spěchají.
O dálném břehu zvony zpívají,
sen bílých polí do neznáma běží.
Zlý osud je a cestu najdu stěží.
Ó svatá noci, nocleh hledají
mé myšlenky. Jak v krystalní mlžném
rodinu svoji v domě pohostinném
v svěc sváteční a sladké záři zřím.
Mé srdce v mukách cítí blízkou něhu,
jen jiskru čeká mezi stromovím;
však saně mimo letí v bílém sněhu.
Vjačeslav Ivanov: Zimní sonety.
Přeložil Jaroslav Teichmann
Vypisoval Ivan Navrátil, hudební skladatel a překladatel