Hudba na hraní

Životnost popového hitu je v průměru několik měsíců. Vystoupá vzhůru po žebříčku, ohraje se v rádiích a upadne do zapomnění. Je to přirozené, formát populární písně je produkt určený k masové spotřebě a má omezenou dobu trvanlivosti. Zdá se, že díky internetu se tato doba ještě zkracuje. Na druhé straně nám web dává skvělou možnost, jak si hit užít jinak: místo pasivní konzumace si s ním totiž můžeme pohrát.

Koncepce uměleckého díla jako otevřené struktury, do které lze libovolně zasahovat, je jedním ze znaků postmoderního kulturního zlomu. A hudba v tom byla vždy o něco napřed před ostatními uměleckými obory. Od jazzové improvizace přes notové zápisy Earla Browna, čitelné z různých stran až k tradici remixů, formát hudební skladby dával vždy dostatek prostoru ke kreativní hře. Teprve v posledních letech se ale zdá, že hudební průmysl se učí, jak do této hry zapojit i obyčejného posluchače. „,Dílo v procesu‘ rozvolňuje vztahy mezi umělcem a publikem, navozuje nové mechanismy estetické percepce a odlišné postavení uměleckého produktu v rámci společnosti,“ psal v roce 1959 v eseji Poetika otevřeného díla Umberto Eco, a ačkoliv měl na mysli díla Stockhausenova, Beriova nebo Boulezova, dalo by se totéž říci i o současném popu.

Kapely pořádají na internetových stránkách hlasování o tom, které písně by se měly zařadit na best of výběry nebo koncertní alba, případně kterou píseň z desky vydat na singlu. Jiné dokonce nechávají fanoušky rozhodnout, která verze písně je lepší a měla by se objevit na desce. Je v tom cosi zlověstného. Třeba jednou masový vkus dokonale ovládne kulturní produkci a ruka trhu se zhmotní v podobě hlasování na webových stránkách, v němž potenciální konzumenti rozhodují, jestli se jim líbí ten či onen akord. Nepředbíhejme, současné podoby interakce jsou příjemným osvěžením popové každodennosti. Novinářka z britského deníku The Guardian nedávno navštívila frontmana kapely The Decemberist Colina Meloye, aby zaznamenala, jak píše své písně. Článek detailně popisuje, jak Meloy před zraky novinářky poměrně lehce složil začátek skladby nazvané The Ghost in the Walls. Schválně ji ale nechal nedokončenou, tak aby ji mohli dopsat čtenáři blogu deníku. Z vybraných textů druhé a případně třetí sloky si prý vybere nejlepší a použije ve finální podobě skladby.

Amatérské mash-upy a remixy jsou už dávno oblíbenou zábavou internetových MP3 blogů. Po původní fázi úleku interpreti (i jejich nahrávací firmy) zjistili, že tyto hrátky můžou přilákat pozornost potenciálních konzumentů, a dnes už je běžné, že kapely poskytují fanouškům jednotlivé stopy minimálně jedné písně z alba, aby si ji sami zkusili doma zremixovat. Do nevyhnutelného konce dotáhli tento trik Radiohead. U příležitosti vydání nového singlu Nude vyhlásili fanouškovskou soutěž o nejlepší remix a spustili k ní speciální web, kde lze i hlasovat. Jednotlivé instrumentální stopy ale neumístili na internet, nýbrž vložili do datového balíčku, který byl k prodeji na iTunes společně se zmíněným singlem. Nu, i za hračky se musí platit. Potenciálních remixérů se našlo tolik, že vysoké prodeje dokonce vynesly Nude na 37. místo v americkém žebříčku; nejvyšší umístění kapely v hitparádě od začátku její kariéry.

Pokud vás nenapadají slova do melodie ani neovládáte počítačové programy na remixování, vždycky ještě můžete zkusit natočit k oblíbené písni vlastní videoklip. Internetová databáze Youtube.com je plná krátkých amatérských snímků, na nichž adepti filmového řemesla zkoušejí doplnit popové hity originálním obrazovým doprovodem. A když nejde ani to, pak můžete zkusit štěstí a píseň znovu nahrát nebo zazpívat. Nemusíte se hned hlásit do X Factor, trendu televizních talentových soutěží vychází vstříc i herní průmysl. Největším hitem posledního roku je počítačová hra Guitar Hero, při níž musíte na simulátoru kytary co nejvěrněji zahrát známou píseň podle pokynů, které běží na obrazovce. Místo akordů sice mačkáte barevná tlačítka, ale věřte, že se člověk při hraní cítí jako hvězda. Nejnovější verze hry rozšiřuje možnosti i na další nástroje a v herním trháku jménem Rock Band už dokonce může hrát spolu celá rocková kapela, a to včetně zpěváka, kterému počítač hlídá intonaci i správné texty. Zkoušet s takovou kapelou propojenou po internetu už skoro přestává být hra.

Autor je hudební publicista.