Egyptský spisovatel Mustafá Faqí uveřejnil v listu al-Haját úvahu o náboženských symbolech na Blízkém východě. Sám se údajně celý život řadil k těm, kteří považují náboženství za jeden z rozhodujících faktorů domácí i mezinárodní politiky. Mnohé stoupence podobného názoru mohla v tomto přesvědčení utvrzovat i politika současného amerického prezidenta George W. Bushe, která „byla motivována náboženstvím až na samotný okraj únosnosti“. Jenže při podrobnější analýze západní politiky je podle autora zřejmé, že hlavním imperativem, který stojí v pozadí rozhodnutí jejích představitelů, je vlastní zájem. Pragmatický přístup se tak podle Faqího projevil i v případě Kosova, kde Západ podporoval muslimské Albánce v jejich boji proti srbským ortodoxním křesťanům. Problém mezinárodních konfliktů prý netkví ani tak v náboženství, jako spíše v kulturních rozdílech. Západ na Blízkém východě není vůbec schopen vnímat rozdíly mezi arabskými muslimy a křesťany. Tuto tezi dokládá Mustafá Fasí na několika více či méně osobních příbězích. Zřejmě nejsilněji ho zasáhla událost, která se odehrála bezprostředně po útocích 11. září 2001. Tehdy byl ve Spojených státech zabit arabský křesťanský obchodník přímo ve svém obchodě. Viník pak jako ospravedlnění svého činu uvedl fakt, že v obchodě visela podobizna Usámy bin Ládina. Je krutou ironií, že ve skutečnosti se jednalo o portrét všeobecně uznávaného koptského patriarchy Kyrila VI. Autor svůj text uzavírá s tím, že mnohem spíše než náboženstvím je blízkovýchodní politika ovlivňována střetem či stýkáním kultur. Ostatně v samotném Jeruzalémě bylo soužití vyznavačů různých náboženství dlouhodobě bezproblémové až do doby, než se stal frontou zápasu mezi západní a blízkovýchodní kulturou.
Na stránkách celoarabského deníku al-Quds al-arabí se sice neobjevila zmínka o tom, že se Česká republika málem stala místem světové premiéry kontroverzního snímku Fitna, zato si list povšiml vydání výběru z básní Mahmúda Darwíše, asi nejznámějšího arabského básníka současnosti. Jeho verše byly v češtině vydány pod názvem Přicházím do stínu tvých očí. Darwíšova poezie zachycující frustraci i odhodlání Palestinců je notoricky známá drtivé většině arabských čtenářů. Autor sám je přitom na Blízkém východě doslova mediální hvězdou. Český výbor z jeho díla uspořádal a přeložil v Praze žijící Arab Barhán Qalaq, jenž se prohlašuje za Darwíšova celoživotního obdivovatele. Některé z jeho básní přeložil již dříve a recitoval je v doprovodu syrského loutnisty Marwána Sulajmána v divadlech Disk a Na prádle. Jako důvod svého překladatelského počinu uvedl Barhán Qalaq pro list al-Quds al-arabí touhu zprostředkovat českým čtenářům umění básníka, který bojuje za spravedlivou věc těmi nejkrásnějšími uměleckými prostředky. „Zřejmě nejdůležitějším pohnutkou pak byla snaha o narušení negativního stereotypního obrazu arabského národa, který se bohužel vytvořil u většiny Evropanů“. Barhán Qalaq pak dále uvedl, že si velmi váží práce českého arabisty Karla Petráčka, který již dříve přeložil díla dalších palestinských autorů v rámci svého literárně-vědeckého výzkumu. Některé z překladů byly vydány ve spolupráci s misí OOP v Praze již na konci 80. let.