glosa Karla Kouby

Vraťme se ještě k tématu ideologie a LFŠ v Uherském Hradišti. Blok věnovaný ideologickému zpracování převratových let 1949 a 1968 byl vzhledem k poloprázdným sálům asi nejméně atraktivní, nabízel však program pečlivě sestavený z málo dostupných ideologických filmů. Cenný byl především normalizační materiál, jehož reflexe z pozice přepisování historie (jak byl také celý blok nazván) a marné snahy o návrat k postupům socialistického realismu nejsou dosud příliš zpracovány, a nabízely tak pro filmové historiky značnou výzvu. O přepisování historie jsme se ale nakonec mnoho nedozvěděli, historické i filmové úvody byly sice vtipné a snažily se vysvětlit tu její „pravou“ podstatu, ale k jádru ideové manipulace se nedostaly. Navíc anotace v katalogu jsou psány až naivně angažovaně: téměř v každém textu je parafrázován fakt, že ve filmech jsou „zcela účelově překroucena historická fakta“ a tvůrcům filmů je dokonce vytýkána nízká mravnost. Tento zamítavý postoj však má velice blízko k východiskům, z nichž čerpaly odsuzované filmy. Zdá se, že tato reakce na ideologicky poznamenaná díla je nejsnazší a dnes bohužel nejrozšířenější; pokud se ale chceme dobrat jejich podstaty, chce to trochu odstupu a více analýzy.