Divadla v Ústí nad Labem nejsou jediná, která šetření na kultuře postihuje. Uvědomují si však politici, že kvůli úsporám mohou zničit zavedenou značku, jež je v středoproudém úhoru regionálních divadel dlouholetou zárukou kvality?
Rada města Ústí nad Labem schválila 17. ledna 2008 sloučení Činoherního studia (ČS) a Severočeského divadla opery a baletu (SDOB) v jeden administrativní celek. Důvod? Finanční úspory. Město si dvě divadla ve stávající podobě nemůže dovolit. Pokud zastupitelstvo sloučení schválí, o čemž, zdá se, žádná ze zúčastněných stran nepochybuje, odstartují divadla sezonu 2008/09 jako jediná instituce. Vrátí se tak k modelu, který fungoval od roku 1972 do roku 1991, kdy se ČS znovu osamostatnilo.
Podle Vladimíra Čepka, uměleckého šéfa, se ČS bojí o svou tvůrčí nezávislost. Čepek upozorňuje na logický fakt, který se sloučením souvisí.. Divadlo sice bude mít na další tři roky (do komunálních voleb) garantované peníze od města, ale nebude moci samostatně žádat o krajské peníze nebo peníze ministerstva kultury. „Umíme si představit, že ČS bude živořit i s menším rozpočtem, ale tvůrčí nezávislost je pro nás velmi důležitá,“ vysvětluje Čepek. Uměleckou autonomii sice město slibuje, jenže Čepek upozorňuje, že do velké míry bude záviset na tom, kdo vyhraje konkurs na nového ředitele. Jaké bude mít o fungování instituce představy a jakým se obklopí managementem. Čepek říká, že umělecké argumenty nejsou pro město relevantní. Sloučením je prý možné na straně ČS ušetřit na platech ekonomicko-administrativních zaměstnanců asi 1,5 milionu korun. Úspory se podle něj budou ve větší míře týkat SDOB. Vždyť ČS dostává od města málo přes 11 milionů korun, zatímco SDOB dostalo v roce 2007 původně 44 milionů korun, které se pak ještě navýšily. Letos má jistých 26 milionů jen do konce sezony.
Propouštění bude bolestivé
„Vedení města se snaží najít řešení nepříznivého vývoje financování kamenné kultury ve městě,“ tvrdí primátor Ústí Jan Kubata (ODS). Rozhodnutí Rady předcházela jednání s řediteli divadel, Tomášem Šimerdou za SDOB a Jaroslavem Achabem Haidlerem za ČS, i snaha primátora získat peníze například na ministerstvu kultury. Primátor tvrdí, že definitivní rozhodnutí o sloučení by mělo padnout koncem dubna: „Dojde k redukci ekonomicko-manažersko-administrativních zaměstnanců v jednotlivých organizacích.“ Za cíl považuje vznik jedné příspěvkové organizace řízené ředitelem vzešlým z výběrového řízení. Umělecká nezávislost obou původních scén má být zachována díky tomu, že je budou řídit jejich umělečtí šéfové.
Primátor garantuje, že scény zůstanou ve svých prostorách. „Obvinění, že uvažujeme o prodeji jednoho z divadel, je spekulace,“ ohrazuje se. A dodává, že transformace není namířená proti ČS. „Uvědomujeme si, že nemůžeme řešit problémy SDOB na úkor ČS. Objemově je to nesrovnatelné.“ Nicméně pokud chce město najít úspory, nemůže si podle Kubaty dovolit dvojnásobnou divadelní administrativu. Kubatovi připadá jako zásadní fakt, že město zachová tři soubory – činohru, operu a balet – a nechce uvažovat o stagionovém fungování ústeckých divadel po vzoru Karlových Varů.
Sloučením chtělo město ušetřit asi 15 milionů korun. „Což ve finále stejně nepůjde. Předběžně jde o 8 až 12 milionů. V ČS to nebude mít na umělecký ansámbl vůbec žádný dopad. Tam se to opravdu týká pěti nebo šesti administrativních pracovníků,“ ujišťuje primátor. V SDOB ale půjde o zásah do uměleckých souborů. „Jak velký dopad to bude, budeme teď velmi detailně řešit. Dá se mluvit o desítkách lidí,“ odhaluje Kubata záměr radnice. Doufejme, že město do úspor zakalkulovalo náklady na odstupné.
„Akceptuji stanovisko, které přijala Rada města,“ odpovídá Tomáš Šimerda na otázku, jaký je jeho aktuální postoj ke sloučení divadel. Ve sloučení nevidí žádný problém. „Zůstanou dvě umělecky samostatná divadla, která budou mít jen společný ekonomický a provozní servis. Pro diváka se navenek nic nezmění. Jediná změna bude, obrazně, v tom, že zaměstnancům ČS přijdou peníze z jiného účtu,“ tvrdí Šimerda. O redukci souborů a bolestivém propouštění, jak o něm mluví primátor, nepadne v našem rozhovoru ani slovo. Šimerda, Kubata i Čepek se však shodují v jednom: bez města, kraje a MK se v Ústí divadlo financovat nedá. Sehnat velkého sponzora je nemožné.
Okleštěné pravomoci nového ředitele?
Jaké jsou pravděpodobné scénáře? V ideálním případě budou ústní garance města formulovány písemně a obě divadla budou fungovat jako dosud. Horší scénář ale vypadá takto: Ve chvíli, kdy budou instituce spojené, se nové vedení rozhodne, že na lehké komedie do ČS naláká více diváků. Přivede nové umělecké vedení a z ČS zbude jen budova a název – pokud vůbec. Nebo bude mít nový ředitel okleštěné pravomoci a povinnost zachovat současné umělecké vedení ČS? Těžko, každý ví, co obnáší v divadle nástup nového ředitele. Mnohem pravděpodobnější je, že v ČS nezůstane kámen na kameni. A radnice si s odvoláním na nový management umyje ruce.
Je evidentní, že drahé je pro město především SDOB. Nákladově je s ČS nesrovnatelné a většina úspor se odehraje na jeho půdě. Zatažení ČS do této kauzy, má-li se na jeho straně ušetřit 1,5 milionu Kč, je nepochopitelné. Zvlášť když ČS ústy uměleckého šéfa tvrdí, že bude raději akceptovat méně peněz než riskovat ztrátu umělecké nezávislosti. U ČS tedy mohla radnice ušetřit, přesto na rychlém sloučení dvou nesouměřitelných subjektů trvá. Nelze se divit, že takové rozhodnutí nahrává spekulacím.
Autorka je divadelní kritička.