Jednou z prvních událostí, které letos připomínají výročí převratu před dvaceti lety, byla zářijová konference „1989 – 2009: Společnost. Dějiny. Politika“ na zámku v Liblicích. Ústav pro soudobé dějiny, Heinrich-Böll-Stiftung Praha a Goethův institut Praha na ni sezvaly převážně vědce mladší a střední generace z Česka i zahraničí a pamětníky, kteří se dosud nevyčerpáni kolotočem připomínání pustili do živé diskuse. V ní ovšem byly nejzajímavější postřehy zahraničních účastníků o mezerách v dosavadním bádání o nedávné minulosti. Podle nich chybí srovnávací studie se sousedními i západoevropskými státy, rozhovory se staršími historiky o manipulování historie, výzkum ruských archivů, výzkum velkých kvantitativních změn, ke kterým ve společnosti došlo před převratem a po něm ad. Z celkového výčtu by se mohlo zdát, že hlavní problém nespočívá v tom, co na konferenci prohlašoval Pavel Barša, tedy že česká historiografie odpovídá na poptávku pražské mediálně politické elity, ale spíše v tom, že se s prací vůbec nepřetrhne.
Příbuzné články
eska2látor 2
V říjnu se Evropský parlament rozhodl dát najevo, že Rusko má problém se svobodou myšlení: Sacharovova cena připadne hnutí ruských obránců lidských práv Memorial. Svobodu – tentokrát projevu – parlament...
eskA2látor 2
V zimě padá v Česku občas sníh. A bývalo přitom zvykem, že jej z chodníků uklízeli majitelé přilehlých nemovitostí. To už se ale nedělá. Prý nyní zákon přímo a výslovně nikomu neukládá...
eskA2látor 1
Po svém nástupu do funkce ministr kultury Jiří Besser přislíbil (mimo jiné i v rozhovoru v A2 č. 18/2010), že nebude v rozpočtu na rok 2011 škrtat peníze na granty na kulturní aktivity...