Ministerstvo kultury (MK) zaškrtilo granty na českou živou kulturu a pořádalo Fórum pro kreativní Evropu. Delegáti si mohli v předsálí vzít česko-anglickou publikaci Státní kulturní politika České republiky 2009–2014, kterou MK čerstvě vydalo. Vypadala úžasně, tak jsem si ji dovlekla domů. A začetla se: „Chceme, aby v roce 2015 byla kultura chápána ještě více jako odvětví, do kterého je nejen vhodné, ale i výhodné investovat čas, energii a lidský i finanční potenciál,“ deklaruje Václav Jehlička. Kdo mu věří? MK by si navíc na takovou publikaci, reprezentující zásadní záměry, mělo najmout jazykového redaktora. Snad je to hnidopišské, ale u knihy MK bych čekala, že bude tip ťop – nebude obsahovat překlepy, špatně rozdělená slova, jazykové kostrbatosti, bude dodržovat mezery za tečkami a čárkami atd. Nicméně buďme rádi, že závaznou kulturní politiku máme. Teď jen donutit odpovědné, aby ji používali jinak než jako futráž pro delegáty.
J. Bohutínská
Ještě neopeřená smlouva o velké koalici, pod kterou se omylem podepsali i poslanci některých malých stran, přinesla první podivné plody. Kromě druhého premiéra k nim patří i dohoda o zavedení šrotovného na automobily ve výši 30 tisíc korun. Zcela pochopitelně vyvolala pozornost. Jedni se ptají, zda máme aut na silnicích málo, druzí pak, proč vláda neposkytuje doplatky i na jejich produkty. Další vládní iniciativu předběhla polostátní společnost ČEZ, která ohlásila, že svým zákazníkům bude vyplácet tisíc korun šrotovného při nákupu ekologicky šetrných praček či lednic. Tajemník Asociace českých nábytkářů Tomáš Lukeš zcela oprávněně oslovil ministerstvo průmyslu a obchodu a požadoval příspěvek od státu ve výši 15 tisíc korun, který by měl být poskytnut každému v případě likvidace starého a nákupu nového nábytku. Nechápu, proč Svaz českých knihkupců a nakladatelů dosud nepožaduje zavedení stoupovného – za jednu použitou knihu sleva 100 korun na nákup knihy nové?
F. Pospíšil
Měly by v knihovnách být papírové encyklopedie, nebo stačí elektronické? Tento spor se rozhořel v rámci jedné zahraniční webové konference. Účastníci se shodli na jednom: elektronické databáze jsou při vyhledávání pohodlnější, mají vzájemně propojená hesla a jsou aktuálnější než jejich papírové verze. Stejně by si ale knihovna měla alespoň jednu encyklopedii na papíře nechat a pravidelně ji aktualizovat. V případě výpadku proudu či připojení je elektronická encyklopedie k ničemu a navíc: papír má dnes stále větší prestiž než elektronický zdroj. Učitelé na některých českých středních školách
po svých studentech chtějí, aby v použité literatuře citovali alespoň jeden papírový zdroj. Přesto se zdá, že všechny snahy o vydávání české, pravidelně aktualizované encyklopedie zmizely. Že si musíme vystačit s Wiki…
J. G. Růžička
Jisté rozčarování z návštěvy mediální supernovy Obama v Praze se dalo mezi přívrženci vojenské expanze Spojených států očekávat. V komentáři Teodora Marjanoviče z MF Dnes 6. 3. se projevilo tak mocně, až se vnucuje přirovnání k ublíženému kvičení. Podle Marjanoviče se mohlo do roka a do dne začít v Brdech kopat, a ejhle, Obama prý drze mlží: „A vy nám přímo tady budete říkat, že děkujete, že se ale ještě uvidí, co vlastně s tím, protože záleží i na Íráncích? To je neseriózní a povýšené, tak spojenci mezi sebou nemluví. Čiší z toho arogantní přístup, že na Češích vám vlastně nezáleží.“ Ještě dodat, že Obama není mezi prezidenty USA žádnou výjimkou a autorovo probuzení po letech snění bude dovršeno.
J. Knitl
Soudní spor mezi pražským magistrátem a organizátory karnevalového průvodu Svoboda místo strachu, konaného 11. 10. 2008 (A2 č. 43/2008), má za sebou další dějství. Městský soud totiž 9. 4. 2009 uznal, že magistrát nepostupoval podle práva, když svolavateli zakázal trasu přes pražskou magistrálu. Soudu se do verdiktu příliš nechtělo.
Už dříve se postavil na stranu úřadu: přejal jeho apokalyptickou vizi kolapsu dopravy, který by v případě průvodu zasáhl snad i České Budějovice. Nejvyšší správní soud mu pak rozsudek mu vrátil. Vítězství u městského soudu je dobrá zpráva. Ukazuje totiž, že právo shromažďovat se nemusí mít menší váhu než různé sportovně-reklamní akce typu půlmaratonu, za nimiž stojí pražský magistrát a které mají na dopravu výrazně větší dopad. Teď si ještě musíme počkat, co nového přinese novela shromažďovacího zákona.
P. Korovský
Přestože si pražský návštěvník Febiofestu už zvykl na popcornové prostředí sedaček Village Cinemas, letošní ročník přinesl jiné „multiplexní“ rozčarování. Lidé chodí do sálu zásadně až v průběhu prvních dvaceti minut již promítaného filmu. Nepřestávají přitom hlasitě hovořit, přičemž za svitu a ruchu mobilních telefonů přepadávají přes diváky. Kino Světozor má jednu skvělou znělku o uvaděčce Jarmilce s dvouhlavňovou brokovnicí, která vyprovodí frajírka s půlmetrovou krabicí popcornu z kina slovy „asi jste si spletl kino!“ a průstřelem jeho popcornového „megabalení“. Po návštěvě několika letošních představení Febiofestu chci brokovnici jako bonus ke vstupence pro včas příchozí. Popcornová „kultura“ se bohužel nešíří jen žvýkáním kukuřice.
T. Pivoda