Kdo by řekl, že dvoudenní diskuse AVU dnes a zítra, uspořádaná v rámci veřejného zasedání Akademické obce AVU, bude mít něco společného s tématem čísla; naštěstí jsem nebyla sama překvapená z toho, že aktivity studentské protestní iniciativy, bojující mj. za větší transparentnost konkursů, jsou rektorem přirovnány ke kádrovacím postupům padesátých let. Obvinění z totalitních tendencí se hodilo těm, kdo touhu po pravidelných a otevřených konkursních řízeních vnímali jako ohrožení.
O aktuálnosti tématu čísla 5, kterým je totalita – především období padesátých let a jeho současné hodnocení –, svědčí i to, že se tentokrát rozrostlo skoro do všech rubrik. Například na straně literární najdeme recenzi knihy zkoumající někdejší výuku literatury na Filosofické fakultě; na té divadelní kritiku dramatizace osudu politického vězně L. Jednorožce; na hudební text o českém jazzu této doby. Skvěle načasovali zvolení nového ředitele v Ústavu pro studium totalitních režimů; Jiří Pernes se v rozhovoru zmínil také o nedostatečné reflexi totality. Případ AVU naštěstí ukazuje, že nepohodlnou kritiku nelze odbýt špatnou historickou analogií. V nové rubrice Polotovary budeme představovat nedodělané či jen trochu divné texty. Pivoňka z galerijní dvojstrany byla utržena na počest jednoho významného myslitele v jedné z mála ulic v Česku, kterou porevoluční zhodnocení totalitního období nezbavilo jeho jména.