„Vlastně je to celé takové krásně pitomé, ale báječně to vynáší,“ pravila při předávání cen Magnesia Litera Aňa Geislerová a přesně vystihla charakter akce. Je-li dobrá literatura dobrodružstvím, nevypočitatelným, skličujícím, radostným, chytrým a intenzivním, pak se zde z tohoto kouzla a osudovosti neodráželo nic. Hodinu se stylizovat do triviálních žánrů a vysmívat se jejich schematičnosti je lacinější než žánr samotný. Nadto trapnost scének a nezájem některých předávajících o knihy se zasloužily o to, že večer vyzněl jako estráda, jejíž hlavní snahou je nepřekročit svou omezenost. Snad se to nestane i heslem české literatury.
Příbuzné články
eskA2látor 3
Německý kandidát na Oscara, snímek Cizinka (Die Fremde, režie Feo Aladagová), uvedený v rámci letošního Das Film Festu, je dokonalou ukázkou toho, jak zneužít umění ve prospěch ideologie...
eskA2látor 3
Krásu nelze definovat ani vypočítat, nicméně je tím působivější, čím víc se pojí s minulostí člověka (či místa). Nezaručuje spokojenější život, ač je fakt, že pomáhá v sociálním kontaktu...
eskA2látor 1
Karlovarský festival se prezentuje jako festival pro „baťůžkáře“ i áčková soutěž. Dvojlomnost je to paradoxní – tolik citovaní „baťůžkáři“ čekají od pěti hodin ráno na lístky, a mnohdy nedostanou nic...