Člověk člověku kočkou

Bývalý poeta laureatus Severní Karolíny, ale i autor faulknerovského románu, hororů a fantasy povídek Fred Chappell se představuje epigramy a básnickými projevy svého telefonního záznamníku.

Modlitba před masitým jídlem

Porcujem maso, jež dnes sníme.

Žehnej nám víc, než zasloužíme.

 

Básníkův epitaf

Nikdy jsem nezakoktal,

rýmů jsem se držel,

a žil jenom proto,

abych slávy dožel.

 

Lydie: epitaf

Ke svým hrátkám milostným

hledala vždy divná místa.

Teď tu v hrobě tiše spí.

Že ne prvně, věc je jistá.

 

Kritik

Kritik zemřel a teď jeho duch

síní, studovnou i halou chodí.

Příznivcům se trochu zředil vzduch,

většině se to však celkem vzato hodí.

 

Konečně pravda

Doktore, já na vás seru,

už můžu to říct z plných plic.

A bál jsem se vás dlouho věru!

Jenže teď mi v těle nefunguje nic.

 

Epigramatik

Lidstvo hyne, svět vzal čert,

těžko hledat trefný žert.

(ze sbírky C)

 

Dobrý den

Doufám, že se máte dobře

 

Jsem Fredův záznamník

Mám spousty odpovědí

 

Fred žádnou

tak si radši povídejte se mnou

 

mým hlavním oborem

je spektroskopická astronomie, ale

taky se dobře vyznám v maďarské kuchyni

mimozemské diplomacii, středověkém

válečnictví, čarodějnictví

a v poezii Jean-Paula Brocharda

 

Brochardovo dílo není moc známé

a tak kousek ocituji:

„Ach, pařížské střechy, na něž liják

snáší se chladně, a nikdy jinak“

 

pro řadu nás záznamníků

jsou tyto verše obzvlášť aktuální

 

chcete-li další odpovědi

nebo jiné než ty předešlé

zavěste

a zavolejte znovu

 

Ne, řekl svatý Petr

a chřestil klíči

nemůžete volat svému právníkovi

 

ten slizký práskač už tu byl

ani ne před dvěma hodinami a okamžitě

šel a udal vás

 

pro špicly tu máme speciální peklo

místnost s ozvěnou, jež vrací všechna

jejich slova

aby měli stálou společnost

 

nemyslete si, že vám pomůže

když zahvízdáte na rodiče

žádný váš čin nebyla jejich chyba

 

takže váš právník je sice ze hry

zato tu pro případy domácího násilí jako

ten váš

máme obhájce ex offo

firma Steinemová­-Friedanová­-Beauvoirová

sem někoho pošle a já vám radím

Dávejte si pozor na ruce

 

Člověk člověku vlkem

Prý je to pozoruhodné tvrzení

ale proč, když člověk člověku je skoro

vším

a toho je taková masa, že vlčí rasa

nemůže doufat

že se z toho kousavého celku vydělí

 

Že člověk je člověku vlkem, je rozhodně

normální

pokud z toho vlk neudělá jatka

 

pak se rozpoutá peklo

spory v osvětlených soudních síních

vlk tvrdí, že si člověk začal

a lidé si mnou ruce a přísně

stále dokola volají Jaký to zlý vlk!

 

těžko říct, co je horší

když se do přírody zasahuje

nebo když se všemu nechá volný průběh

 

nejlepší je zanechat sporů

pořídit si dvě koťata

a pojmenovat jedno Eugenia

a druhé třeba Beatrix

 

Člověk člověku kočkou

to by byl příběh!

 

Ještě jednou dobrý den

Jsem Fredův záznamník

 

tohle číslo jste neměli znovu volat

pokud jste mezitím nevytočili mnoho jiných

a jejich odpovědi nebyly pro vás zklamáním

 

teď vám tedy řeknu tajemství

vesmíru a ušetřím vám další námahu

 

tady je:

 

raději si běžte pro papír a tužku

 

přijde čas, kdy už nebude čas

 

ne, ani já to nechápu, ale

já nemusím

 

mám to od věštkyně z Delf,

pramáti všech telefonních záznamníků

 

a už sem nevolejte

(ze sbírky Odmlouvání)

 

 

Z anglických originálů vybraných ze sbírek Backsass (LSU Press, Baton Rouge 2004) a C (LSU Press 1993) přeložil Marcel Arbeit.

Fred Chappell (nar. 1938 v Cantonu v Severní Karolíně). Po modernistickém příběhu ovlivněném Williamem Faulknerem It is Time, Lord (Je čas, Pane, 1963) vydal baladický příběh o rozpadu rodiny, izolaci a šílenství The Inkling (Tíhnutí, 1965) a horor volně ovlivněný Howardem Phillipsem Lovecraftem Dagon (Dágon, 1968). V sedmdesátých letech se přiklonil k pozitivnějšímu vidění světa, především v tetralogii o rodině Kirkmanových, která je poctou jižanskému a zvláště appalačskému vypravěčství; vynikají v ní především první dva svazky I Am One of You Forever (Jsem navždy jedním z vás, 1978) a Brighten the Corner Where You Are (Projasněte kout, v němž se nacházíte, 1990). Vydal také tři povídkové sbírky, z nichž dosud poslední je Ancestors and Others: New and Selected Stories (Předkové a jiní: nové a sebrané povídky, 2009), knihu esejů a patnáct básnických sbírek; největší ohlas zaznamenaly Midquest (Středopouť, 1981), C (1993; titul označuje stovku epigramatických básní) a Backsass (Odmlouvání, 2004). Za poezii získal Bollingenskou cenu a v letech 1997–2002 působil jako poeta laureatus Severní Karolíny. Dvakrát (v letech 1992 a 1994) získal Světovou cenu fantasy za nejlepší povídku žánru. Výbor z povídek Věci mimo nás byl v roce 2009 první knihou edice Jiný Jih nakladatelství Argo; Chappell při této příležitosti tehdy přijel do České republiky.