editorial

Dámy a pánové,

přinášíme stylově a zvukově heterogenní průnik aktuální kulturou na á dva týdny. Architekti, teoretici a historici architektury působící v českých a slezských městech se různými jazyky a metaforami („ulice a náměstí šeptají starou němčinou o ambici výstavního města, na niž neumíme navázat“, „nabídka proluk“) vyjadřují ke vztahu občanské společnosti a územních plánovačů. Zuzana Augustová se vkládá do ech různých rakouských spílání v končícím pražském Divadle Komedie. Nad projevy v českém parlamentu lamentuje Petr Fischer. Vojtěch Staněk s očividným úsilím přerušuje trpké mlčení románu Františky Jirousové; revoluční možnosti hluku v hudbě líčí Jan Bělíček. Německý novinář Markus Pape hovoří hořce o politice sociálních demokratů na Šluknovsku a ani řeč čísel v glose Miroslava Patrika této politické straně na cti nepřidá. Literárně­-paranoidní téma čísla (Thomas Pynchon) připravil Karel Kouba. – Na vedlejší straně najdete inzerát na nového šéfredaktora A2. Ke konci letošní roku z několika ctnostných důvodů uvolňuji šéfredaktorské místo pro další dramaturgické styly v našem listě. Jednou z pohnutek je přesvědčení, že posty v neziskových organizacích by neměly být doživotní, nechceme-li ustrnout.

Nelíčené rozhořčtení!