Festival v Jihlavě se letos na první pohled od předchozích ročníků nelišil. Slunci se nepodařilo prorazit šedou deku nad městem, stánek se svařenými nápoji před kinem Dukla fungoval až do rána. S filmy to bylo větší dobrodružství, jež nelze obecně popisovat. Jen jeden postřeh – objevilo se hned několik dokumentů, které tematizují domácí politickou či společenskou scénu. Portrét Petra Hájka, Vladimíra Špidly či studie mediálních obrazů Jiřího Paroubka od studentů FAMU se snaží kromě konkrétní osoby postihnout (více či méně úspěšně) i politické myšlení. Vít Janeček se v Závodu ke dnu zaměřil na různé aspekty práce – co pro nás znamená její ne/dostatek, co jsme schopni udělat, abychom si ji udrželi, jak hodnotíme nezaměstnané. Absolutní vítěz festivalu Martin Mareček v dokumentu Pod sluncem tma zachycuje každodennost rozvojové pomoci. Diskuse po promítání zdaleka překračovaly délkou i nadšením standard. Že by byli lidé, kterým současná letargie nesvědčí?
Příbuzné články
eskA2látor 3
Německý kandidát na Oscara, snímek Cizinka (Die Fremde, režie Feo Aladagová), uvedený v rámci letošního Das Film Festu, je dokonalou ukázkou toho, jak zneužít umění ve prospěch ideologie...
eskA2látor 3
Krásu nelze definovat ani vypočítat, nicméně je tím působivější, čím víc se pojí s minulostí člověka (či místa). Nezaručuje spokojenější život, ač je fakt, že pomáhá v sociálním kontaktu...
eskA2látor 1
Karlovarský festival se prezentuje jako festival pro „baťůžkáře“ i áčková soutěž. Dvojlomnost je to paradoxní – tolik citovaní „baťůžkáři“ čekají od pěti hodin ráno na lístky, a mnohdy nedostanou nic...