téma měst rozprodaných pod cenou a bez pravidel developerům dnes dožírá mnohem víc lidí než kdykoli dřív. V hlavním městě, kde snad míra rabování tohoto druhu právě překročila psychologickou mez, se jím součinně zabývají dosud oddělené skupiny obyvatel – umělecké družstvo Guma Guar zpívá se stovkou lidí českou hymnu v pražském obchodním domě, školní to ukázce stavební taxidermie (38, Napětí); vzniká iniciativa Za novou Prahu (38, Odpor), jež se proti fasádismu (37) spojuje s Klubem Za starou Prahu; architekti a ekonomové chtějí debatovat o „rozvoji“ Prahy (20, Tipy); kurátoři se k němu vyjadřují v oficiálních institucích typu DOX (31, Artefakty) i v popravené periferní galerii (13, Galerka), aktivisté pořádají developerovědné vycházky, ohrožení měšťané se – někdy – brání (18), aktivisté ty kauzy sepisují (praguewatch.cz) a zvou zastupitele k veřejné diskusi; ti ovšem nikam nejdou (35). A „kumštýři“, kterým čas od času některá z nadnárodních stavitelských firem dá na krátkou dobu nízký podnájem na zablokovaných pozemcích, tu fungují coby levní údržbáři, v horším případě bezdomovci, likvidačně. Dlouhodobě se s kulturními a sociálními nadstavbami nepočítá. Téma se týká mnoha měst: obálku možná dokončíte sami. Ale jinak je tahle Ádvojka samé…
…radostně zvědochtivé čtení!