eskA2látor 2

Představme si mrože s hustým knírem, šmakem montéra, potencí vrcholného politika a podívejme se, jak se toto podsadité tělo s nezdolností sobě vlastní po nocích vozí na své manželce, až se jedno po druhém narodí osm dětí. Ve věčně plodné ženě, která výborně vaří, zatím roste přesvědčení, že se k ní manžel chová jako idiot. Tak nějak působí vzpomínky Danuty Walesové na život s velkým mužem, kterému prý dělala služku. Ať je to, jak chce, v manželství se tato vyučená kuchařka, pečlivá matka a věrná manželka zřejmě opravdu vyznamenala především jako spolehlivá hospodyně – a v této roli nyní jednoznačně zklamala. Není divu, že je Lech na stará kolena naštvaný, šokovaný a nervózní, když se po půlstoletí domácího mlčení, zaštítěného katolickou výchovou a vykoupeného bojem proti totalitě, z televize dozvídá, že doma nepomáhal a neuměl dávat najevo své city. „Zdálo se mi, že žijeme ideálně, ale houby,“ řekl ke knize své ženy. „Až se nabízí otázka, zda nejsem, probůh, nějaká mužská šovinistická svině.“ Jistě, nepřetržité více než patnáctileté osminásobné těhotenství provázené všemi druhy domácích prací a završené lety kuchtění tradičních jídel o objemu deseti porcí není jen tak. Na druhé straně chápeme, že i sebevětšímu patriarchovi musel být obrázek gdaňských doků leckdy milejší než pohled na osm harantů a jejich kuchtící mámu. Jistě si tenkrát ani neuvědomil, že jeho utahaná polovička umí také psát.