Eva Klíčová, učitelka a literární kritička, se v Respektu č. 28/2012 pouští do kritiky nové knihy Milana Kozelky Semeniště zmrdů. V nejlepší tradici praktik českého školství vytahala umělce a spisovatele za uši a mimo jiné píše: „Kozelkův personální nonkonformismus se zde kříží se vzýváním levicového extremismu, to vše v oparu lacině dryáčnického smyslu pro humor.“
Literární měsíčník PLAV č. 4/2012 se věnuje kubánské neoficiální literatuře. Kromě množství zdařilých překladů je zde rozhovor s exilovým spisovatelem Carlosem A. Aguilerou (viz také A2 č. 32/2006), z něhož se dozvídáme, jak v Číně prodával ženy ze západních zemí do opiových doupat, že lidé v Praze chodí, jako by je zrovna bolelo koleno, a že: „Kuba je naprosto nehybná země a díky této nehybnosti se Castrové udrželi u moci pět dekád. Jednou, až se tato sociální a politická nehybnost prolomí, první, kdo padnou, budou právě oni, a následně padne celý ideologický model, který na Kubě nastolili. A bude to naštěstí hodně hřmotný pád, s lebečními frakturami, křečovými stavy, průjmem, dušením…“ V materiálu anglického PEN klubu se zase píše například o snaze systému vyvlastnit každý potenciálně populární umělecký projev: kubánští představitelé se pokusili sdružit tamní rappery do nové organizace nazvané Kubánská rapová agentura.
Kulturně-společenský časopis Kontexty č. 3/2012 ve své literární části přináší výbor z korespondence básníků Vladimíra Holana a Stanislava Zedníčka a úvodní článek Miloše Doležala, nazvaný Náš národ je marod, v němž se autor zabývá vztahem obou básníků a mj. cituje Zedníčkovu vzpomínku na seznámení s Holanem: „V té době jsme si ještě vykali. Najednou se zeptal: ‚Copak máte z Flauberta rád?‘ Vyhrkl jsem bez rozmyslu: ‚Korespondenci.‘ Praštil pěstí do stolu a radostně zvolal: ‚Ano, ano, to je ono!‘ Prošel jsem tímto ‚přijímacím řízením‘ a by jsem přijat.“
Revue Paměť a dějiny č. 2/2012 se věnují sedmdesátému výročí atentátu na Reinharda Heydricha. Radka Šustrová ve své studii Ve jménu Říše a českého národa připomíná hromadnou kolaboraci českých herců hajlujících v Národním divadle: „… osm tisíc divadelníků zde vyjádřilo nesouhlas s atentátem na Reinharda Heydricha a ukázalo tím veřejnosti, na čí stranu se – alespoň oficiálně – staví.“
–red–