eskA2látor 2

Po internetu se šíří video zachycující, jak Miloš Zeman během předvolebního boje přichází i se štábem do blíže neurčeného lokálu. Na první pohled ho navštěvují deklasované živly bez budoucnosti. Zvídavější pohled na stěny obložené masivním dřevem a automaty nikoli výherní, nýbrž na šipky však napoví, že zdejší hosté mají rádi country a pohodu. Zeman jim přišel říct, jak ho těší možnost kouření, a vysvětlit rozdíl mezi hospodou a restaurací. S vypitým pivem však přitvrzuje. S ostatními politiky by se předseda strany příliš nepáral: těm „naducaným papalášům“ by se měly „rozflákat držky“ a „vymést je z politiky a vymést je z parlamentu“. Ani poslech českého country Zemana neuklidnil. „Já mám rád každou dobrou hudbu, která je melodická a má krásný text. A nenávidím ty kakofonie, řev zakomplexovaných, zamindrákovaných puberťáků, kteří jsou pubertální i ve třiceti nebo čtyřiceti letech, protože z puberty nevyrostli.“ A jaká píseň splňuje Zemanova přísná kritéria? „Jednou jsem se posadil s Madlou na pařez,/ sotva jsem ji pohladil, vyčmuchal nás pes./ Hrozně jsme se ulekli,/ div jsme sebou nesekli,/ jen tak tak nadlesnímu z mušky utekli.“ Shrnuto slovy jednoho z místních štamgastů: „No co bych říkal, je to parádní. Víc k tomu nemám co dodat.“ Snad pouze – stržen Zemanovým extatickým zápalem, přehlédl jsem zcela, že jde o parlamentní klání z roku 2010. Ale s prezidentem, který chce pro každého držkovou, bychom se stali skutečně originální demokracií.