eskA2látor 2

„Palachův čin byl zbytečný. Smysl měl boj,“ zahřímal si 21. ledna v MF Dnes Josef Mašín. Suverénně přehlíží rituální charakter sebeupálení, jež má kořeny staré stovky let, a také jakoukoli jinou životní cestu než tu vlastní. Stejně bychom se mohli ptát, jaký smysl měl pro český národ boj bratří Mašínů. O smyslu přepadávání služeben SNB a zabíjení spoutaných policistů by se totiž také dalo pochybovat. Nejvíce ale zarazí naprosté opomíjení hodnoty lidského života per se a nepochopení povahy této oběti, jež na nikoho ne­útočí, ale vyjadřuje sebezničením absolutní nesouhlas se světem a zároveň touhu ohněm zažehnout světlo naděje. Mašín to považuje za skutek depresivního (rozuměj: slabého) jedince. Ptát se, zda nemohou existovat jiné formy boje než nůž či revolver, ho ani nenapadne. Jan Palach, Jan Zajíc, Evžen Plocek i Josef Hlavatý ale rozhodně věděli, co dělají, a Palach i Plocek byli prokazatelně společensky aktivní. Mašínova reakce tak jen posiluje rozpaky z jeho minulých aktivit.