eskA2látor 2

Pokud člověk dlouhodobě pobývá v zahraničí a nechce ztratit kontakt s děním ve vlasti, může třeba sledovat po internetu českou veřejnoprávní televizi. Bohužel se to mnohdy rovná masochismu. Obzvláště těžké je pochopit smysl pořadu Máte slovo, který může sloužit jako ukázkový příklad toho, jak veřejná debata o zásadních celospolečenských tématech nemá vypadat. Moderátorka Michaela Jílková se podobně jako v pořadu Kotel, vysílaném svého času na Nově, především snaží prezentovat jako rázná žena, která umí „umlčet politiky“, vždy ale až poté, co je vyhecuje k hysterickému překřikování. A pokud se v pořadu vyskytne někdo s rozhledem a snahou o nalezení konsenzu (naposledy například historik Adrian Portmann), je ovšem umlčen také. Jenže dokud bude místo hledání společných zájmů a snahy o zmírnění třecích ploch mezi jednotlivými skupinami v debatách vítězit snaha o dehonestaci oponentů, cesta k tomu, co nizozemský politolog Arend Lijphart nazývá konsenzuální demokracií, zůstane ještě hodně dlouho neprůchodná.