dovolte, abych Vám vyjádřil své nejhlubší pobouření a rozčarování, i když je dnes Štědrý den.
To, že jsem si dlouhou dobu myslel, že svoje sloupky píšu do týdeníku Respekt, je můj problém, za to se na Vás zas tak nezlobím (nebo to byl Reflex?, mně se to zoufale plete).
Před několika dny jsem se však dozvěděl, že z A2 nemají od ledna příštího roku, a teď nevím, jestli potichu nebo nahlas, zmizet pravidelné literární sloupky Idiot dýchá.
Copak nemáte nutnost spořit? Copak nemáte srdce a bez mrknutí oka mě zbavíte možnosti napsat protestněservilní supliku proti tomuto tristnímu kroku (který jste neudělali), jako to mohla udělat nově ustavená Asociace spisovatelů na adresu Respektu?
Copak Vám takhle mohu napsat, že na jedné misce vah stojí autorské texty důležité osobnosti české literatury (já), které tvoří jednu z přidaných hodnot A2, a na druhé honoráře, které tím ušetříte a které (to si ještě vyřídíme!) vůbec nedosahují výše těch, jaké vyplácí Respekt? Copak mohu vyrukovat s řečnickou otázkou, zda kulturní kapitál, který těmito sloupky A2 získává, má menší hodnotu? Nebo si myslíte, že i když se nechci vměšovat do vnitřních záležitostí redakce, nechci Vás citově vydírat starostí o obor, ve kterém sám působím?
Taky Vám nemohu skrytě vyčíst, že jste si mě jako autora sloupků sám vybral, a teď mě nechcete, ačkoliv jsem o A2 věděl už v době, kdy Vy jste tahal kačera. Své ceny Vám připomínat nebudu, poněvadž nejsou státní ani euro, to by asi působilo trapně.
Díky Vám mi také nedošlo, jak je takový sloupek v Respektu důležitý, že jeho zmizení znamená osekávání kultury, že to není sloupek, ale rovnou pilíř, přes který se česká literatura vnímá, a to dá rozum, na něm i stojí. Vy jste mi to, pane šéfredaktore, zatajil! To bych si býval tu sterilizovanou tiskovinu už dávno znovu kupoval a na ty svoje knihy se vysral.
Vy jste mi dokonce ani neřekl, jak málo významná je A2, že i když v ní na báseň a povídku (bohužel ne vždy moji) narazíme, důležití a hlavní spisovatelé o tom nevědí! Proto tyto přední osobnosti oboru své exkluzivní materiály svěřují Respektu, a ne Vám, oni to jasně vidí, že jen Respekt je v jejich očích unikátním, že je jeho Literární příloha čestnou výjimkou (na rozdíl od těch nečestných) a že jen v něm je kvalitní kulturní rubrika, jíž je literatura (kterou píšou) přirozenou součástí, a to nemluvím o kapacitě nabízet něco víc, protože tak výraznému blouznění už zas tak nerozumím.
Asociativní spisovatelé Vás nevidí plným právem, poněvadž jste neviditelní! Ani nejste schopni patřit nějakému bohatému podnikavému pánovi, abyste se rozprostranili tak nějak celospolečensky (a s Vámi moje protestující umělecké svědomí). A nemůžete se jim divit, že chtějí být pořádně vidět, vždyť se pohybují díky své literární kvalitě v segmentu zaměnitelnosti, a pokud budou, ke všemu ještě, stát při klausovském malování u knihovničky na balkóně, budou v prdeli už úplně.
Vůbec už se nedivím ani panu Ivo Slavíkovi (tomu, co má rád rozumný fašismus), že je rozhořčen, když jdou jeho daně na A2, to se mu nedivte, vy neviditelní neostalinističtí elitáři, napadlo Vás vůbec, že bych třeba taky chtěl na svůj sloupek vyhlásit veřejnou sbírku (to nic nestojí) a nemůžu? Ani Vám vlézt do zadku s otevřeným kretenismem, že díky Vaší dobré práci vidím, jak se dnes věci řeší.
A ke všemu neštěstí se mohla paní Šrámková zadušovat, že nejde o honoráře, ale o ohrožení společenského vnímání literatury, čímž mě, kvůli Vám, definitivně trumfla i v ušlechtilosti.
Vy jste se na mně, pane Koubo, dopustil hříchu!