letošní komiksové téma jsme velmi volně soustředili kolem pojmu komiksový revizionismus. V americkém komiksu se tak označuje vlna, která začala v polovině osmdesátých let a postavila na hlavu dosavadní pravidla superhrdinského žánru. Za její klíčová díla se považují Strážci Alana Moorea a Návrat temného rytíře Franka Millera, tedy komiksy, které jsou dobře známé i českým čtenářům. Téma je nakonec rozprostřené mezi dva dlouhé texty. Esej Juliana Dariuse Potřebujeme nový revizionismus je manifestem volajícím po sofistikovanějších a dospělejších mainstreamových komiksech. Druhý text, nazvaný Čekání na hrdiny, se naopak snaží trochu tlumit Dariusovo nadšení a celý revizionismus zasazuje do širšího kontextu. Matouš Hrdina se zaměřil na jednoho z výrazných autorů, kteří prošli různými obdobími amerického středoproudého komiksu, Warrena Ellise. Jako určitý pohled odjinud přidáváme i článek Anny Křivánkové zabývající se japonskými „revizionistickými“ mangami. Do prvního prázdninového čísla jsme zařadili také přílohu s prozaickým textem S.d.Ch., poezií Romana Ropse-Tůmy a projevy Jana Bělíčka a Ondřeje Slačálka přednesené na nedávno proběhlém Sjezdu spisovatelů. Pozornosti by rozhodně nemělo ujít ani minitéma, jehož středobodem jsou překladatelské aktivity Radovana Charváta.
Příbuzné články
editorial
Japonské komiksy, mangy, se stávají stálou oblastí zájmu západních čtenářů. Po boomu mainstreamové mangy a anime (animované filmy v manga stylu) na přelomu tisíciletí vlna zájmu trochu opadla...
Dělání legrace z braku
Fanoušek béčkového filmu nemusí nutně vypadat jako typický televizní divák. Tematický esej ukazuje, že existují i sofistikovanější, subverzivní a zdaleka ne pasivní způsoby vnímání …
Krása dvou čar a jedné tečky
Hlavní otázka současné teorie videoher zní, zda a v jakém smyslu je videohry možné považovat za umění. Problematičnost tohoto tázání se vyjeví v okamžiku, pokud se ho pokusíme vztáhnout …