Léčebné konopí je sice v Česku legální již dva a půl roku, ale pořád jde především o legalizaci na papíře. Medicínskou marihuanu předepisuje pouze hrstka lékařů, vydává ji jen několik lékáren a pro většinu pacientů zůstává finančně nedostupná.
Na jaře 2010 se na půdě poslanecké sněmovny uskutečnil odborný seminář, na kterém se lékaři, zástupci pacientů, poslanci, ministerští úředníci i policie shodli, že využití a výzkumu léčebného konopí není třeba klást překážky a ty stávající je zapotřebí odstranit. Cesta od slov k činům byla však poněkud zamotaná. Ministerstvo zdravotnictví otálelo a svou nečinnost zdůvodňovalo tím, že o léčbu konopím „není ze strany odborníků zájem“ a na úpravu legislativy není čas. Odborníkům i pacientům nakonec došla trpělivost a v srpnu 2011 zveřejnili petici za umožnění léčby konopím v Česku. Zdůraznili tehdy, že „další odklady jsou neospravedlnitelné a neetické“. Petice byla kladně přijata veřejností i politiky a věci se načas daly do pohybu. Již v září se sešla nově zřízená expertní pracovní skupina, v únoru byl poslancům předložen návrh nové legislativy a v prosinci 2012 parlament zákon o léčebném konopí schválil.
Pravdu měli pesimisté
V dubnu 2013 vstoupila sice nová úprava v platnost, ale chyběla prováděcí vyhláška, a tak se konopí k nemocným nedostalo. Pacienti i někteří experti začali mít pocit, že ministerstvo zdravotnictví léčebné konopí bojkotuje. Příslušná vyhláška vznikla až za další tři měsíce a navíc trpěla zásadními nedostatky. Množství konopí na jednoho pacienta omezovala na třicet gramů měsíčně, což nemusí každému stačit. Zakazovala také předepisovat konopí dětem a mladistvým a výčet diagnóz, pro něž bylo povoleno léčení konopím, byl příliš úzký. K léčebnému použití vyhláška připustila jen čtyři typy konopí, které (shodou okolností?) odpovídaly čtyřem odrůdám, jež pěstuje monopolní holandský producent, rodinná firma Bedrocan. Léčebné konopí pěstované v Izraeli či v USA přitom není o nic horší. Nařčení z korupce se však úředníci vehementně bránili – v Nizozemsku se prý jen inspirovali.
Problémy ovšem nekončily. Když v listopadu 2013 konečně dostal první dovozce povolení konopí z Holandska přivézt, pacientům to nebylo nic platné. Cannabis nemohla žádná lékárna vydat a žádný lékař předepsat, protože nefungovalo úložiště elektronických receptů, jehož zprovoznění měl na starosti Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ten však, stejně jako ministerstvo zdravotnictví, pod které spadá, nijak nespěchal a dal si opravdu načas – elektronický registr spustil až začátkem loňského listopadu, tedy o rok později.
Vyhláška stvořená na míru Bedrocanu znamenala, že léčebné konopí bylo nutné dovážet z Holandska – přinejmenším do doby, než obdrží příslušné licence i čeští pěstitelé a vypěstují konopí levněji. Holandské konopí každopádně levné není: stojí okolo tří set korun za gram, což je více než cena „marihuany“ na černém trhu.
Pravdu tudíž měli pesimisté, kteří k částce „1 500 korun měsíčně“, s níž operovali předkladatelé zákona, přidávali jednu nulu navíc. A protože Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodl, že konopná léčba nebude hrazena z veřejného zdravotního pojištění, bylo zřejmé, že převážná většina pacientů si ji nebude moci dovolit a bude nadále odkázána na své vlastní pěstitelské schopnosti nebo na černý trh. Státní ústav pro kontrolu léčiv se za to dočkal ostré kritiky od Petičního výboru za léčebné konopí. Nutno však podotknout, že ani opačné rozhodnutí by nebylo zcela moudré. Proč vydávat z veřejného pojištění tři sta korun za gram konopí, když ho umíme vypěstovat mnohem levněji?
Čekání na levnější konopí
Dnes je léčebné konopí k dispozici jen v několika lékárnách a většinu ho vydává jedna jediná. Ani lékaři se do předepisování konopné léčby nehrnou. Přístup k registru jich letos v srpnu mělo jen sedmnáct, což je dáno nejen tím, že jen málo lékařů konopí rozumí, ale také administrativní náročností registrace. Licenci na dovoz konopí mají zatím čtyři firmy, které dohromady přivezly necelé dva kilogramy látky. Firma Czech Medical Herbs, která loni dovezla jedno kilo léčivé byliny, nyní doprodává konopí za pouhou korunu za gram. Pacienti totiž nakoupili jen 300 gramů a zbytku léčiva již za pár měsíců vyprší použitelnost.
Přesto se poměry pomalu mění k lepšímu. Koncem roku 2013 založili pacienti spolu s odborníky Pacientský spolek pro léčbu konopím (KOPAC). Ministerstvo zdravotnictví nedávno novelizovalo nešťastnou vyhlášku, přičemž povolilo více odrůd konopí, rozšířilo výčet diagnóz a zvýšilo maximální množství konopí na pacienta ze 30 na 180 gramů měsíčně, což už by mělo stačit téměř všem. A příští rok má být konečně k dispozici i levnější české konopí – vypěstuje ho firma Elkoplast Slušovice, která zvítězila v tendru na dodávku 40 kilogramů konopí s cenou 68 korun za gram.
Nezapomínejme ovšem, že 40 kilogramů konopí vystačí podle odhadů na jeden rok pouhým sto jedenácti pacientům. Nemocných, kteří léčebné konopí potřebují, je přitom podle kvalifikovaných odhadů více než 20 tisíc. Ani cena nebude tak nízká, jak se zdá – konopí sice i po přičtení poplatků, marží a DPH znatelně zlevní, ale v nejlepším případě jen lehce pod úroveň ceny na černém trhu. Pro pacienty, kterým nemoc přivodila invaliditu (a takových je většina), však zůstane finančně nedostupné, dokud ho nebudou hradit pojišťovny.
Léčba versus rekreace
Proč je takový problém dát nemocným jednu snadno pěstitelnou a šetrnou léčivou bylinku, když jim pomáhá lépe než konvenční léky? Proč vůbec zřizovat nákladné elektronické registry, vytvářet složité byrokratické postupy a léčebné konopí svázat předpisy a omezeními, které nakonec vedou pouze k tomu, že pro nemocné je levnější i jednodušší obstarat si lék nezákonným způsobem? Odpověď je docela prostá: protože lpíme na striktním rozdělení konopí na „léčebné“ (dobré) a „rekreační“ (špatné), přestože jde vlastně o totéž. Někdejší premiér Petr Nečas před lety prohlásil, že za ilegalitu léčebného konopí může především „neuvěřitelné množství kuřáků marihuany, kteří ji zneužívají“ a kteří by dozajista zneužívali i konopí léčebné. Bohužel se ho tenkrát nikdo nezeptal, zda je morálně zdůvodnitelné odpírat babičce léčivou bylinu jenom proto, že její vnuk ji navzdory zákazu vesele užívá, i když ho zrovna nic nebolí.
Pro to, abychom následovali Colorado, Washington či Uruguay a kromě léčebného povolili i konopí s nálepkou „rekreační“, však doba dosud nedozrála. Zřejmě si ještě chvíli budeme hrát na válku proti drogám (ta ale zatím nikde na světě nic dobrého nepřinesla – jen zvýšila moc policie a mezinárodních zločineckých uskupení). Přes veškeré vynaložené úsilí se v Česku podle vládních odhadů vypěstuje každý rok asi dvacet tun konopí a více než 20 tisíc lidí ho užívá každý den. Ve světle těchto čísel působí starost o to, aby část ze 40 kilogramů slušovického konopí náhodou neunikla na černý trh, poněkud směšně.
Autor je redaktor magazínu Legalizace.