Německý umělec Andreas Sell (nar. 1977) prostřednictvím své práce hledá alternativu, jak sám říká, ke třem základním stavům jednotlivce v současné západní společnosti – to znamená být zaměstnaný, podnikatel nebo nezaměstnaný. V roce 2010 odešel ze svého berlínského bytu pouze s jedním batohem. Od té doby žije víceméně v pohybu, bez nájemného a bez vlastnictví jakékoli nemovitosti. Detaily z výstavy Panic Attack Antidepressant Household Clearance (Antidepresivní vyklízení domácnosti v záchvatu paniky, 2013) dokumentují instalaci, kterou Sell vytvořil v domě své matky nedaleko Norimberku. Umělcova matka se v roce 2012 v souvislosti se stále se navracejícími psychickými problémy rozhodla přestěhovat do křesťanské komunity. Z pětipokojového domu si mohla vzít pouze majetek, který se vešel do několika kufrů. Sell musel ve spolupráci s psychicky labilní matkou během dvou měsíců vyklidit věci nashromážděné za čtyřicet let života. Nekonečné třídění a uvažování nad tím, co zachovat, prodat či vyhodit, vyústilo v přetvoření celého domu a jeho zařízení v umělecké dílo. Poslední rok žije Sell v Řecku, kde se v opuštěných či nedostavěných letoviscích, často bez vodovodu a elektřiny, snaží hledat možnosti, jak žít nezávisle na ekonomice.
Michal Novotný