Problém institucionalizovaného systémového rasismu v USA je opět na pořadu dne. U začátku současných nepokojů stála zveřejněná videa zachycující bezdůvodnou policejní střelbu na tři černochy. Následovaly celoamerické protesty proti policejní brutalitě a události v Dallasu, kde bylo afroamerickým ostřelovačem zastřeleno pět policistů.
Buď jste s rasistickými policajty, nebo si spolu s ostatními černochy přejete jejich smrt. Takovouto hysterií reagovala některá média a politici bezprostředně po útoku dallaského snipera na policejní příslušníky během protestu hnutí Black Lives Matter (BLM) 7. července, při němž pět policistů zemřelo a devět jich bylo zraněno. New York Post strašil z titulní stránky občanskou válkou, bývalý illinoiský kongresman Joe Walsh hrozil na Twitteru prezidentu Obamovi a „grázlům“ z BLM, že „skutečná Amerika“ si pro ně jde (a vzápětí vzkaz smazal), a bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani tvrdil, že hnutí BLM je inherentně rasistické a je na „černých“, aby respektovali policejní důstojníky – jinými slovy: zastřelení Afroameričané si za svou smrt mohou sami, protože neposlouchali autority.
Problém je, že dosud osvědčený victim blaming ztrácí svou účinnost spolu s tím, jak se po internetu masově šíří audiovizuální nahrávky očitých svědků těchto incidentů. V prvním červencovém týdnu zastřelili bílí policisté tři Afroameričany a právě záznamy jejich smrti vyvolaly masové protesty po celé zemi.
Tři úmrtí a tři videa
Na prvním videu z 5. července vidíme dva policisty, kteří drží na zemi sedmatřicetiletého otce pěti dětí Altona Sterlinga z Baton Rouge v Louisianě. Anonym zavolal na policii, že ho prý Sterling ohrožoval zbraní, zatímco mu prodával CD. Z videa je jasně vidět, že se Sterling nemůže hýbat, protože ho policisté zaklekli, přesto po pár sekundách zazní několik smrtelných výstřelů do jeho hrudi. Ačkoli se oba strážníci vyjádřili, že jejich střelba byla „plně ospravedlnitelná“, na důvěryhodnosti jim nepřidává, že tělesné kamery, které oba měli, byly prý nefunkční.
Následující den se na Facebooku objevil šokující živý stream z Falcon Heights v Minnesotě, na němž Diamonda Reynoldsová zachytila dění uvnitř automobilu poté, co byl její přítel Philando Castile postřelen policistou Jeronimem Yanezem, který auto zastavil. Castile Yaneze upozornil, že v autě má legální zbraň, podle Reyonoldsové však Yanez střílel v momentě, kdy Castile sahal pro řidičský průkaz, který po něm Yanez žádal. Je nepravděpodobné, že by sahal po zbrani, protože na zadním sedadle seděla čtyřletá dcera Reynoldsové. Strážník automobil zastavil proto, že prý Castile se svou přítelkyní vypadali jako lidé podezřelí z loupeže, protože Castile měl „široký nos“. Tento příklad ilustruje, že i když podezřelý poslouchá pokyny policisty, stejně nakonec může zemřít jeho rukou.
Třetí případ se odehrál již 4. července v New Yorku, ale média ho z velké části ignorovala. Žádné video totiž nebylo k dispozici, pouze oficiální verze newyorské policie, podle níž neozbrojený Delrawn Small přistoupil k vozidlu policisty Waynea Isaacse a napadl ho pěstmi, načež ho Isaacs v sebeobraně zastřelil. Po několika dnech však bylo zveřejněno video z průmyslové kamery, které ukazuje, že strážník (který byl v době incidentu mimo službu) na Smalla vystřelil hned, jak se přiblížil k vozidlu. K žádnému napadení nedošlo.
Kultura policejního rasismu
Tyto případy vzedmuly velkou vlnu protestů. Desítky tisíc lidí zablokovaly ulice, mosty a dálnice v několika městech, aby vyjádřili nesouhlas s dlouhotrvajícím policejním násilím. Policisté loni zastřelili téměř tisíc lidí, letos již více než pět set. „Je sedmkrát větší pravděpodobnost, že policisté zastřelí neozbrojeného černocha než bělocha,“ píše Washington Post. V jednom z pěti případů zastřelení není navíc zveřejněno jméno policisty, a pokud ano, většinou nečelí žádným následkům.
Protesty iniciované BLM mají poukázat na systémový rasismus, v jehož rámci je černoch v autě s přítelkyní a čtyřletým dítětem považován za životu nebezpečnou hrozbu. Eric Garner byl před dvěma lety uškrcen policistou, když prodával neokolkované cigarety. Svědek, který incident natočil, byl nyní odsouzen ke čtyřem letům vězení za držení drog a zbraní, zatímco strážník byl zproštěn viny. Sečtením spousty podobných jednotlivých případů vzniká mozaika odhalující narušený systém. Trevor Noah v Daily Show říká, že v určitém momentě už rasismus popírat prostě nejde, americká policie má problém, na který nejvíce doplácejí právě černoši. Problém je však společenský, policejní kultura ho pouze intenzivně odráží.
Osamělý vlk není Černý panter
Pětadvacetiletý sniper z Dallasu Micah Johnson zvolil tu nejhorší možnou variantu, když se vydal vraždit jednotlivce. Do jisté míry tím paralyzoval debatu o systémových řešeních, protože přispěl k další zbytečné polarizaci společnosti. Jedna část ho dokonce vnímá jako představitele širší společenské vůle a někteří jeho čin přirovnávají k akcím Černých panterů. Paradoxní na tom je, že Johnson byl válečný veterán z Afghánistánu, který byl z armády v roce 2014 vyhozen za sexuální obtěžování. Když hned nato usiloval o členství v militantních hnutích People’s New Black Panther Party a Black Riders Liberation, byl jimi odmítnut. V posledních letech se různých protestů účastnil pouze jako sympatizant.
Černí panteři vznikli v šedesátých letech proto, aby bojovali s policejní brutalitou. Často sledovali policejní zásahy z povzdálí, ale dali předem policistům vědět, že jsou ozbrojeni a připraveni zasáhnout, pokud budou vyšetřované či zatýkané šikanovat. Jistě, taktika poněkud extrémní, ale na hony vzdálená tomu, co spáchal Johnson. Připomínala spíše to, co dnes představují telefony a sociální média: alespoň částečnou ochranu proti instituci, která tak často zneužívá moc.
Autor vystudoval sociální a kulturní antropologii na FHS UK.