Několik gayů a leseb si v srpnu vzpomnělo, že jejich identita není na prodej, a na paškál si vzali hlavně spolupráci organizátorů Prague Pride s velkými korporacemi. Opozice to nakonec byla věru konstruktivní – na programu alternativní protiakce Alt*Pride se nakonec objevila témata, která by, snad až na pedofilii, snesl i její mainstreamový konkurent. Nechyběla mezi nimi na levici nenáviděná platforma Airbnb, webová služba zprostředkovávající pronájem ubytování, která prý rapidně zvyšuje cenu nemovitostí ve městech, kde působí, a tím přispívá k jejich gentrifikaci. Co na tom, že Airbnb žádné provozní zisky negeneruje, ba naopak v roce 2015 zaznamenal ztrátu 150 milionů dolarů a gentrifikace následující turistický průmysl se evropskými městy valila už dlouho před vznikem této služby! Sdílená ekonomika dnes propojuje poslední technologické výstřelky s dominantním paradigmatem prekarizace práce. Její kritici však většinou vyzdvihují technologickou stránku věci, jako by neviděli, že k prekarizaci dochází stejnou silou i v tradičních odvětvích. Domnělí antikapitalisté se tak stavějí po bok majitelů hotelů a taxislužeb, u kterých práva pracujících zpravidla nemají velké zastání. Nutno uznat, že svou roli užitečných idiotů sehrávají se zápalem.
J. Horňáček
Uvítací ceremoniál olympiády v brazilském Rio de Janeiru upozornil mimo jiné na ekologické problémy. Každý sportovec měl možnost vybrat si strom, který zde bude zasazen. Bylo to ale pouhé divadlo – ekologickou stopu letecké dopravy patnácti tisíců sportovců celého světa vysazené stromky nesmažou a stejně tak zůstanou rány způsobené místní přírodě výstavbou sportovišť. Česká republika se připojila k propagaci her otevřením českých miniverzí „olympijských parků“. Proč ne, pokud se využije stávající infrastruktura, jako třeba v Pardubicích, kde přivedli ke sportu za pouhých šest milionů korun tisíce lidí. Řádově jinou částku vynaložili v jižních Čechách na Lipně. Na rozdíl od skutečného Ria se navíc takzvané Rio Lipno svůj ekologický dopad nesnažilo ani kamuflovat. Místní úřady nechaly pokácet 230 stromů, aby bylo kam umístit sportovní zázemí a kabiny pro rozhlas a televizi, vystavěné za 65 milionů a sloužící pouhých šestnáct dnů. Pravé důvody k výstavbě areálu vidíme až dnes. Byla to politická kampaň hejtmana Jiřího Zimoly a příprava pozemku pro stavbu hotelu. Místní developer tak obešel zákaz vykácet les.
J. Malík
Svého času se na východě Ukrajiny rozhořela hybridní válka. Těžko říct, jak to tam vypadá dnes – média, která v úvodní fázi ukrajinské krize horečnatě informovala o každém Putinově tahu, o tamější situaci nejeví výraznější zájem. V posledních týdnech se objevují spekulace o nové eskalaci ruskoukrajinského konfliktu. Ruská strana obvinila Ukrajinu z pokusu o útok na infrastrukturu na Krymu a ruku v ruce s tím na poloostrov posílá vojenskou techniku. Pozornost světové veřejnosti je zaměřena jinam – tu na olympiádu v Riu, tu na thriller amerických prezidentských voleb. Navíc se statem quo Evropské unie, hlavního Putinova protivníka, stala vnitřní krize, již ještě podpořily vyděračské praktiky sultána Erdoğana, který hrozí spustit další imigrační vlnu, pokud Evropa nebude sekat latinu. Není tedy divu, že po chvíli diplomatické krize si nakonec představitelé Ruska a Turecka přece jenom padli do náruče. Zjistili, že jejich zájmy do sebe zapadají příliš dobře na to, aby se hádali kvůli malichernostem. A to se může v následujících měsících ukázat jako fatální.
M. Vrba
Čeští novináři objevili nový žánr: politický komentář, který se tváří jako zpravodajství. K úspěšnému vnucení svého světonázoru čtenáři musíte zvládnout jedinou věc – zařídit, aby ho někdo vyslovil za vás. „Praha Merkelovou vypískala, píše německý tisk,“ informují Novinky.cz. „Zeman: Německo nemůže přenášet odpovědnost na ty, kdo migranty nezvou,“ kontruje iDnes.cz. O výsledcích státní návštěvy německé kancléřky se nedozvíme nic, prezidentovy názory známe dávno. Osvětlí se nám jen stanovisko anonymního editora, který se zoufale snaží schovat za svůj titulek. Čtenáři se v několika slovech dostalo informace i implicitního soudu, zbývá jen sdílet a nadávat v komentářích. Hranice mezi tím, co se skutečně stalo, a tím, co jen prohlásil vhodně vybraný zdroj, se pomalu stírá. Podstatné je, že se o tom někde píše. Málokoho trápí fakt, že je to šikmá plocha, na jejímž konci čeká otevřená náruč populistů, jako jsou Zeman či Trump. Jak ale přesvědčit stánkaře, aby přestal smažit klobásy a začal servírovat něco zdravějšího? Především je potřeba přestat je baštit.
M. Hrdina
Znáte efekt Barbry Streisandové? Ten ukazuje, že nejlepším způsobem, jak k něčemu přitáhnout pozornost, je snažit se to zcenzurovat. Platí to i pro nový dokument Jakuba Charváta nazvaný Rada nad zlato a pojednávající o praktikách společnosti OVB, která se oficiálně zabývá finančním poradenstvím. Společnost, jež funguje na principu pyramidové hry a láká své budoucí zaměstnance vidinou života ve stylu Vlka z Wallstreet, by se dala považovat za prototyp všeho, co tak rádi kritizujeme na kapitalismu. Mladí, snadno zmanipulovatelní zaměstnanci, kteří si hrají na finanční poradce a ve skutečnosti jen nabízejí pochybné finanční a pojišťovací smlouvy svým babičkám a známým, v dokumentu nepokrytě ukazují svůj arogantní životní postoj, jehož smyslem je oškubat co nejvíce lidí. Je dobře, že se o filmu začalo mluvit, a poděkovat za to můžeme především samotné OVB a její snaze film zakázat. Kdo ví, jestli bychom si ho jinak všimli.
O. Hudec